LIVE: Zvratky, koks a dekadence - Bruno Ferrari v Roxy bez pozlátka

BRUNO FERRARI, MY NAME IS ANN
Roxy, Praha
16. 5. 2013

"Je vás tady nějak málo. Asi už jsem přežitek," oznámil poloprázdnému Roxy na úvod zpěvák souboru Bruno Ferrari, Samir Hauser. Tento unikátní electro-popový projekt se vyvinul z kabaretu Zlatá kozačka na začátku nového tisíciletí a od svého vzniku vynikal erotickou energií nabitými koncerty, pódiovou show a nápaditými kostýmy. To jsou ale přesně věci, které bychom ve čtvrtek v Roxy hledali marně.

Bruno Ferrari se tentokrát představil ve čtyřčlenné sestavě: Hlavní zpěv: Samir Hauser; doprovodný zpěv, klávesy a produkce: Jakub Horák; bicí, kytara, klávesy a doprovodný zpěv: David N. Jahn a doprovodný zpěv: Terézia Mia, známější jako Miss Cool Cat ze souboru Prague Burlesque.

Od první chvíle bylo jasné, že s Hauserem není něco v pořádku. Zamotával se do kabelu od mikrofonu, válčil se stojanem, lapal po dechu, odbíhal do zákulisí a po pódiu se buď motal, nebo se raději nepohyboval vůbec. Po necelých dvaceti minutách se uprostřed skladby pozvracel. První řada byla naštěstí asi metr od pódia, takže tato decentní šavle nejspíš nikoho nezasáhla. Po odzpívání zbytku skladby na vysvětlenou prohodil: "Co do toho dneska přidávaj, zlatá křída. Nebojte se, už se cítím lépe."

Koncert probíhal jako vždy na half-playback, což může být užitečná pomůcka pro zhutnění zvuku. Také přibližuje živé vystoupení studiové nahrávce a v těžších partech může muzikanty skvěle podpořit. Na druhou stranu to může být i velká záludnost, pokud se do half-playbacku několikrát během koncertu netrefíte. Zdá se, že Hauser s Horákem měli poněkud náročný týden... Multiinstrumentalista David N. Jahn oproti tomu na všechny nástroje zahrál jako vždy bezchybně.

• Bruno Ferrari interview: Vypadněte odsud, dokud je čas

Bohužel se koncert obešel i bez dříve tak krásných a nápaditých kostýmů. Ocenit lze šaty vokalistky a třpytivé červené sako Hausera, který ho ovšem po první skladbě odložil a dále zpíval oblečený v černém nátělníku, vestě a kalhotách, ze kterých mu vylézalo pozadí. Producent a klávesák Jakub Horák měl po celou dobu koncertu černé brýle a absence pohybů člověka přiměla popřemýšlet, zda na pódiu neusnul. Celou pódiovou show táhla doprovodná zpěvačka Miss Cool Cat, která také jediná z celého ansámblu vypadala střízlivě. Sexy pohyby, oblečení i příjemný hlas nelze ocenit jinak než na výbornou!

Nejvíce skladeb, jež během večera zazněly, pocházelo z nejnovějšího alba Vaudeville (2012). Mimo jiné to byly 20th Century Man, I'm Your Steak, Black Lingerie, Já a mé tupé, Missionary Man nebo nejnovější klipovka Innocent Moustache Prisoner. V menšině byly skladby ze starších desek, například Tongue in Heaven nebo Twist Me.

Letošní poslední pražský koncert Bruno Ferrariho byl tedy spíš groteskou než kabaretem. Atmosféra plná napětí, která bývala pro vystoupení tohoto souboru typická, se bohužel nevytvořila. Nepomohly tomu ani Hauserovy komentáře typu: "Jsou tady nějaký úchyláci?" I přesto není možné tvrdit, že by byla návštěva tohoto nepovedeného vystoupení ztráta času. Slovy návštěvnice koncertu, která zazněla u baru: "Zaplatit za hodinu vystoupení interpreta, kterej se stihne poblejt v první půlce, to je zážitek."

text: Hedvika Pajerová, foto: Karolína Cermanová