Vydáno 31.05.2013 | autor: redakce
Koně ze stáje vydavatelství Bigg Boss pokřtili v rámci (jaderně) energického koncertu svou Atomovou včelu spolu s publikací dosavadních i dříve nevydaných textů. Kromě dvojice Sifon - Typlt na pódiu nechyběl ani chlapec z fotografie na coveru alba a bubeník Pavel Fajt. Křest se sice nesl v duchu neustálého střídání geniálních pasáží s těmi, kde WWW trochu ztráceli dech, celkově si ale projekt nepošpinil jméno ani se třetí studiovkou.
LIVE: Křest WWW v Roxy drtil v cukru kosti
WWW, INK MIDGET
Roxy, Praha
19 .5. 2013
Na začátku se poměrně prázdný klub snažil svým setem naladit přizvaný slovenský DJ Ink Midget, o komunikaci s publikem či výraznější projev se ale nesnažil. Možná i proto, že většina nadšených fanoušků dorazila až na desátou hodinu, kdy se chystali začít WWW.
Jejich vystoupení se skládalo převážně z nových skladeb z Atomové včely, z nichž některé mohli posluchači slyšet již dříve naživo či ze záznamu na albu Live. Nový materiál se ale dočkal velmi kladného přijetí a starší věci tvořily spíše symbolickou linii, kterou bylo vystoupení protkáno, protože starší kousky z Neurobeatu (třeba Ve stínu lamp) a Tance sekyr (Žena líže kost) celé, dvě hodiny dlouhé vystoupení uvedly a uzavřely a během show se objevovaly spíš jako občasný tlukot toho starého a slovo od slova známého srdce.
Tahounem vystoupení byl tradičně expresivní Sifon, který prezentuje svůj verbální diktát v podstatě ve stejném duchu, jakým jsou lámány a tříštěny i samotná slova textů písní a jako pulzují epileptické zvuky hudebního doprovodu. Milesa se (nejen) tentokrát držela hodně zpátky a v podstatě se nestala součástí koncertního zážitku a nejspíš se o to ani nesnažila.


Na koncert přijal jako host pozvání vynikající bubeník Pavel Fajt, který v tomto ohledu vytrhl z paty WWW nejeden trn. Právě za jeho přítomnosti docházelo k dobývání vrcholů celého křtu. Ty tvořila hysterie u bizarní Sněhurky, kde většina publika užasle nechápala, do jakých rozměrů se dá projev WWW ještě posunout, psychotická Ne, která zde zazněla v zrenovované formě, a Lexikon. Při něm jako přídavku se duu Sifon a Fajt povedlo skutečně dostat až na dřeň osekané hudby a textu rozloženého na částice (ano, už tady jde o jakési atomy) tak, že se o tom možná bude vyprávět. Největší ohlas pak očekávatelně sklidila Pikola, kterou mohli návštěvníci slyšet (jako vlastně všechny písně na koncertech WWW) zase trochu pozměněnou a stále nevyčerpanou. Možná je stále tím nejlepším, co se téhle skupině povedlo.
Křtům se musí z titulu novosti, nervozity a vlastně pro kapelu nestandardní situace odpustit spousta věcí, nedostatky ale fanoušci pocítili a stále rezonují. Zaprvé je to trpký pocit, že první dělnice vyslané z úlu Atomové včely zní monotónně. Možná to bylo přílišnou hlasitostí, ale několik skladeb se speklo dohromady (zvlášť i díky přehnaně velkému podílu instrumentálních pasáží) a utvořilo tak industriální elektronickou zvukovou stěnu, za níž se sice dal tušit nějaký obsah, ale probojovat se k němu na koncertě nebylo možné. Novinkám chyběla naživo osobitost zvuku i jedinečnost textů.


Dalším hluchým místem bylo živé provedení Máje, zhudebněného prvního intermezza básnické skladby Karla Hynka Máchy, který zní ve stejnojmenném představení na Nové scéně. Máj k Roxy jednoduše vůbec nepromluvil - jestli za to může Sifonův poněkud plochý projev, nedostatečná kvalita této verze nebo skeptické publikum, které se kromě pravidelného beatu v písni jednoduše neorientovalo, těžko soudit.
Roxy si nesedlo při vypuštění roje včel z dílny WWW na zadek, rozhodně se ale podlamovaly nejedny nohy. Premiéra a doprovodné ceremonie, jejich hektičnost a nesepjatost s vystoupením plus fakt, že se hrálo naplno celé dvě hodiny, ale rozhodně WWW omlouvají. Očekávání byla možná o něco větší, ale na skutečné posouzení toho, kam se WWW momentálně koncertně ubírají - jestli se pokouší překonat nové hranice nebo se řítí do pekel vyčpělosti - máme (stejně jako Tikající muž) ještě čas.
text: Lucie Malá, foto: Karolína Cermanová {vypnoutlink:Lucie}
0,00
čtenáři
hlasuj