LIVE: Depeche Mode v čele s alfa- samcem představili Delta Machine

DEPECHE MODE
Synot Tip Aréna, Praha
23. 7. 2013

Přestože aktuální nahrávka Delta Machina nesklidila mezi kritiky nikterak nadšené reakce, žádný zásadní zvrat v táboře Depeche Mode se nekoná. Kapela má i po více než třiceti letech na scéně pevné místo v absolutní špičce, každé jejich nové album je očekáváno s netrpělivou dychtivostí a v Česku stále dokáží vyprodat stadion. Ve vršovickém Edenu, kam se sestava vrátila po čtyřech letech, se opět tísnilo přes třicet tisíc lidí.

Do svého světa, kde čas plyne tak nějak pomaleji, vtáhli Depeche Mode diváky krátce před osmou hodinou příznačnou skladbou Welcome to My World, otvírákem zmíněné aktuální nahrávky. Té byl v průběhu více než dvouhodinového koncertu věnován poměrně značný prostor, avšak skladby jako Angel, Secret to the End, nebo Goodbye se dočkaly spíš vlažného přijetí. Nutno ale dodat, že přinejmenším rytmicky skvěle odsýpající Soothe My Soul nebo nádherně zasněná Heaven by stálé místo v budoucím line-upu zaujmout měly.

• SPECIÁL: TOP 10 nejlepších videoklipů Depeche Mode

Mezi novinkami, jež svojí atmosférou přece jenom vyzní lépe pohromadě při poslechu celého alba, samozřejmě nechyběly časem prověřené kousky jako Walking in my Shoes, Barell of Gun nebo Policy of Truth. Při čtvrt století staré Black Celebration pak člověka napadlo, jak se za dobu působení Depešáků proměnilo jejich publikum. Při pohledu na tribuny sice mezi ostatními barvami stále převládala černá, avšak fanoušci z ortodoxního jádra se v davu spíš ztráceli. Depeche Mode jsou dnes hlavně kapelou pro masy - v tom nejlepším slova smyslu.

• LIVE: Jaký byl koncert Depeche Mode v Praze před 15 lety?

Ranou na solar byla dvojice Enjoy the Silence, depešácký opus magnum, a Personal Jesus ze závěru základní hrací doby. Tou dobou byl již vršovický stadion zahalen do soumraku a oba hity tak mohly vyznít ve vší parádě i s doprovodnou světelnou projekcí, jíž vévodily čtyři obří světelné panely s iniciálami DM zavěšené ze stropu. Velká škoda, že se koncert nekonal na podzim - právě s přibývající tmou dostala show zcela nový rozměr.

Pokud mělo vystoupení slabších míst, zaúřadoval alfa-samec Dave Gahan. Frontman Depeche Mode, jenž se musel ve frontě na charisma otočit přinejmenším třikrát, brzy ovládnul celé pódium a s lehkým úsměvem si užíval, jak publikum magneticky sleduje každý jeho pohyb: kterak kroutí zadkem, jak to umí snad jen on, jak se lascivně otírá o mikrofon nebo když si poodhrne či úplně svlékne koženou vestičku.

V pozadí však nezůstal ani další neodmyslitelný článek Martin Gore. Mozek kapely několikrát předvedl, jak skvělým je zpěvákem. Přinejmenším chvíle u přídavkové Home, kdy zapěl jen za doprovodu piana a poté z rampy dirigoval sbory, patřila k těm nejpůsobivějším. Mimochodem, Gore v den koncertu oslavil dvaapadesátiny, na což byla dobrá třetina publika připravena s papírovým "happy b-day" vzkazem. Od Gahana pak překvapený oslavenec dostal pusu na tvář.

• Depeche Mode znovu v Česku: v únoru okusí O2 Arenu

Zatímco namlsané publikum si po závěrečné Never Let Me Down Again stále vytleskávalo další přídavek, několik dodávek s tmavými skly už mířilo ze stadionu do centra města. Jejich posádka se však do Česka brzy vrátí - podobně jako při posledním turné totiž Prahu čeká druhý, tentokrát halový koncert. A tento pod otevřeným nebem byl tou nejlepší pozvánkou.

text: Petr Adámek, foto: www.klapper.cz (více fotek zde)