LIVE: Na hradě Veveří, dnes už se nepaří, i Kryštof šel už dávno spát

MORAVSKÉ HRADY
Veveří
9.-10. 8. 2013

Páteční program festivalu odstartovala jako letos zatím pokaždé Mňága a Žďórp, která to se svými největšími hity skvěle rozjela, takže se tančilo a zpívalo hned od začátku. Po pop-punkových Koblížkách nastalo tradiční vyhlášení nejlepší karnevalové masky. Večer zakončili MIG 21, kteří si se svou show, byť stále stejnou opět podmanili publikum pod pódiem.

Hlavní den festivalu, ještě v čase dopoledním, začal ostře s rockovými Dilated a slovenskou sestavou Inekafe. Pak už přišel na řadu miláček publika Tomáš Klus, ze kterého se postupným rozrůstáním stala kapela: dvojici Klus a Kučerovský doplnili na kontrabas Jan Lstibůrek a na cajon Petr Škoda. Jejich vystoupení jsou vždy plná Klusových vtipných poznámek a různých improvizací, na pódiu ze sebe vydá maximum a jinak tomu nebylo ani na Veveří.

•  FOTOREPORT Moravské Hrady: Do Veveří přijeli Kryštof , Tomáš Klus, Zrní i Aneta Langerová

Po Klusovi přišla na řadu uličnická Vypsaná fiXa. Pod pódiem se rozjely bláznivé taneční kreace a došlo tu i na první circle-pit dne. Na Mandrage se stála fronta už dávno před tím, než na druhém pódiu dohrála Vypsaná fiXa, a taky nějakou dobu po tom, co jejich vlastní koncert skončil, protože náctiletá skupina ve snaze ulovit podpis nebo fotografii dokázala být velmi houževnatá a vytrvalá.

Příjemnou změnou v jinak usedlé dramaturgii se stalo jméno dosud méně známé, ale velmi nadějné: Zrní. Zpěvák si sice zatím během koncertu vystačí se slovy "ahoj" a "děkuji", o to víc z něj charisma vyzařovalo během zpěvu. Ten, kdo zůstal pod pódiem, určitě nelitoval, protože spolu se zpěvem tato pestrá směsice nástrojů a zvuků (housle, harmonika, beatbox...) navodila opravdu silný hudební zážitek. Zrní zkrátka na Hradech dokazuje, že jejich hudba patří i na velká festivalová pódia.

Ještě větší zklidnění přišlo s vystoupením Anety Langerové, která servírovala své pomalé známé i méně známé písně a publikum podle toho méně či více zpívalo, až nakonec její Vodu živou odzpívalo téměř samo. Další záchvěv zdravého uličnictví zprostředkovali Wohnout, opět pod pódiem vyrostl les rukou a shromáždil se dav skokanů a skokanek.

Monkey Business s sebou přivezli po delší době velmi ulítlé kostýmy, něco mezi mutací Vikingů s metalisty, roboty a kdoví čím. Zajetý setlist svou improvizací obohatili účinkující z jiných kapel, např. za bicími Adam Koller, zpěvem Matěj Homola a párovým tancem s Matějem Ruppertem Aneta Langerová. Jejich vystoupení pak vyvrcholilo hitem Piece of my Life.

Opravdové šílenství zavládlo během vystoupení punkrockových Pipes and Pints. Do velkých výšek se skákalo jak v publiku, tak v kapele (včetně dudáka), takže i když hudebně jejich tvorba po čase zavání monotónností, nikdo se ani na okamžik nenudil. Zpěvákovi se zde, na rozdíl od brněnského Majálesu, podařilo skočit do publika, aniž by ho security odtáhli zase zpátky a vydal se tak na krátký výlet nad hlavami a rukama publika.

Pak na svoji noční směnu nastoupili i Nightwork, kteří se snad nejostřeji toho dne vymezili proti současnému (a že komentářů tohoto typu nebylo málo) i minulému prezidentovi a oběma poslali píseň Globální oteplování. Nechyběla samozřejmě ani Mája a Tepláky, pobavila také nová píseň na podporu českého fotbalovému tým na mistrovství světa Brazília. Kromě toho, že Vojta Dyk (stejně jako celá kapela) je dobrý kašpar, je ještě lepší zpěvák se silnými improvizačními tendencemi, což předvedl např. v úryvku známé písně od Michaela Jacksona.

Jako předposlední nastoupil na pódium Kryštof Michal se svými Portless, aby zahráli nové písně ze své tvorby a přidali několik songů z repertoáru jejich společné kapely předchozí - Support Lesbiens. Nebýt zbytečných ublíženeckých narážek na právě své bývalé působiště, byla by to příjemná hodinka strávená v přítomnosti kvalitního mainstreamového rocku.

Stejně jako brněnský Majáles vyvrcholily Hrady na Veveří koncertem aktuálně nejlepší české kapely Kryštof. Tuto sezónu zde hráli na velkých pódiích už potřetí, jak konstatoval Richard Krajčo - těžko říct, jestli Brno adoptovalo Kryštof nebo Kryštof adoptoval Brno, faktem zůstává, že Kryštof je zde zbožňován. Důkazem budiž to, že když spustil "Přes...", davy dole začaly okamžitě na jistotu zpívat text Rubikonu, a ať už se jednalo o písně staršího data nebo ty z desky nové, bylo takových případů několik (nebo spíš většina?). Chvíli to dokonce vypadalo na Kryštof unplugged, když selhala technika. Poté, co se ji podařilo znovu nahodit, se však kvalita zvuku zhoršila. Absenci plátna kompenzovaly pro jejich tour typické bílé a červené nafukovací balóny. Po třech přídavcích Kryštofů zavládlo na hradě Veveří opět ticho, další zastávkou festivalu bude za týden hrad u Hradce nad Moravicí.

text: Nikola Illeová, foto: Romana Šlapáková