LIVE: System of a Down odehráli klubový koncert pod širým nebem

SYSTEM OF A DOWN
Aerodrome festival, Incheba Open Air, Praha
15. 8. 2013

Zatímco v roce 1998, kdy v tehdejší Malé sportovní hale předskakovali Slayer, přijeli jako neokoukaná kapela s jediným albem v diskografii a velkou budoucností před sebou, tentokrát měl večer v rámci festivalu Aerodrome přesně opačný scénář. K označení kultovní jim začátkem milénia stačila už druhá, megaúspěšná deska Toxicity a přes několikaletou pauzu a fakt, že osm let nevydali nový materiál, platí Serj Tankian a jeho parta dodnes za špičku svého oboru.

Slunným odpolednem však nejprve zaburácel řízný metalcore v podání Killswitch Engage, kteří českému publiku představili i letošní novinku Disarm The Descent. Celý program už v tu chvíli - patrně kvůli dlouhé frontě před hlavní bránou - nabíral drobné zpoždění, jež se v dalším průběhu večera nepodařilo dohnat. V Česku populární Flogging Molly pak zahráli do noty hlavně všem tancechtivým a "doprovodný program" (jak by se očima fanoušků SOAD daly nazvat první tři čtvrtiny programu), završili punkrockeři NOFX. Srandy kopec, hudebně trochu o ničem, tedy stejně jako před pár lety na Rock for People.

TOP 5 skladeb System Of A Down: Jsou o arménské genocidě nebo válce v Iráku

Přestože jejich profesionální vrchol se s jejich současnou pražskou návštěvou minul asi o deset let, System of a Down neztratili nic ze své dravosti a osobitosti. Už během úvodní skladby Aerials bylo jasné, že si Serj a spol. ani náznakem nepotrpí na "velké" show. Až do dvou třetin setu, kdy se jim za zády objevilo jejich jednoduché logo, a osvětlovač konečně přidal trochu na barevnosti, vyznívala jejich produkce jako klubový koncert (v dobrém slova smyslu) pro pár stovek lidí. Zcela obyčejné a jednoduché pódium prosté jakékoliv vizuálu či ostatních doplňků (nepočítáme-li dvě obrazovky po stranách), zcela obyčejné nasvícení a na pódiu čtyři civilně vyhlížející týpci, kteří (si na) nic nehrají, příliš toho nenamluví a místo pauz mezi skladbami raději naváží hned další. Mimochodem, Daron ani Shavo si snad jedinkrát za koncert nevyměnili svůj nástroj...

System of a Down si však mohou tuto jednoduchost, která by v jiných případech mohla působit jako nedostatek, dovolit. Přitažlivý mix hutného metalového soundu, výbušné rytmiky, neotřelých arménských vlivů a charismatického vokálu Serje Tankiana naživo funguje jako časovaná bomba a skladby jako Prison, Deer Dance, Spiders nebo Suite-Pee se svojí energií a syrovostí zasekávaly hluboko do dřeně. Malé reggae rozptýlení pak přišlo v B.Y.O.B., v Radio/Video zase zazněl náznak balkánské dechovky. Samozřejmě nemohly chybět nejznámější vypalovačky Toxicity a Chop Suey. Další rozměr, jímž jsou texty plné sociálních, environentálních či politických témat, netřeba připomínat.

LIVE: Serj Tankian přivezl politiku i System of a Down

Serj Tankian byl podobně jako před necelým rokem, kdy sólově vystoupil v pražské Lucerně, pěvecky v dobré formě. Zpočátku sice nebyl pod nánosem těžké basové stěny příliš slyšet, avšak v dalším průběhu několikrát dokázal, že jeho vokál je stále rozpoznatelný mezi tisíci jinými. Tankianovi často pěvecky vypomáhal kytarista Daron Malakian, jenž má s touto disciplínou zkušenosti ze své další kapely Scars on Broadway. Daron, s podmalovanýma očima a kloboukem připomínající Roberta Kodyma z dob, kdy měl o 15 kg méně, si sám zapěl baladu Lonely Day a jako intro písně Cigaro pak zanotoval impriovizovanou variaci na téma "My cock is so much bigger than yours". O občasný growling se pak postaral basák Shavo Odadjian, pobíhající po pódiu ve svém tradičním dresu.

Jedinou výtkou budiž absence přídavku - po závěrečné Sugar, která většinou sety SOAD končí, se už kapela na stagei neobjevila. Dvaadvacetipoložkový setlist byl vražedným tempem vyčerpán už za hodinu a deset minut, přesto početné publikum muselo odcházet nadšeno a nasyceno. Doufejme, že příští důvod zařvat si z plna hrdla "How do you own disorder, disorder" nastane dřív než za 15 let.

text: Petr Adámek, foto: Marc Nader (www.seethemuzic.com)