LIVE: Muse svojí gigantickou show zvedají ze sedaček kinosálů

MUSE
Kino Aero, Praha
5. 11. 2013

Setmělo se do napjatého ticha. Bez průtahů se na plátně objevilo orámované logo Muse. Hned v závěsu následovaly záběry na davy uštvaně se valící k dramaticky dlouhému molu vystupujícího z pódia stadionu. Ovace na plátně doubloval rozpačitý potlesk v kinosále. Následně se kamera smýkla přes publikum a spolu s prvními tóny intra zabrala velký celek s ještě větší explozí na pódiu. Obrovská ohnivá koule vyletěla do vzduchu přímo z kruhového zakončení mola vymalovaného přebalem alba The 2nd Law. Stereo zvuk z reproduktorů, který obklopoval filmového diváka ze všech stran, náhle skvěle doplnil extatický výkřik návštěvníků přímo v pražském kinosále. Od téhle chvíle bylo jasné, že možná sedíte v kině, ale popcorn žvýkat nebudete. Ti starší se chytli za své kardiostimulátory a mladé holky v Muse tričkách se kously do rtů. To ještě nevěděly, že až spatří obličej Matta Bellamyho blíž než kdy dřív, nevydrží sedět a odběhnou utvořit svůj vlastní kotel po straně sedaček, kde proskáčou a protleskají celou projekci.

Pódium v Římě zdobil stejný prstenec z digitálních obrazovek jako při The Second Law Tour, sloupy završené světelnými spirálami a ve vzduchu se vznášely zeleně svítící buňky. Fascinace efekty protknuté podiové show i brilantně vymazlenou kamerou trvala od první Supremacy, která otvírala koncert i při poslední návštěvě Muse v Praze, až po finální Starlight, jež vyslala diváky přímo do objetí nebeských hvězd.

• LIVE: Barevné šílenství s M-m-m Muse Muse Muse 

Ze sympatického bubeníka Dominica Howarda libujícího si v komikových oblečcích cákal pot, z basáka Christophera Wolstenholma testosteron a Matthew? Matthew bude za boha, ať už našpulí rty, zvedne svou uječenou, třpytivou a naddimenzovanou kytaru do vzduchu, vytrhne fanouškovi italskou vlajku z rukou, nebo padne na kolena ve svíjivé křeči. Vždycky se mu vyčítalo, že jste mu jako diváci u zadku. Jenže ono zkrátka rozhazování úsměvů na všechny strany, dojemné vyprávění o touze po splynutí s každou dušičkou v sále a hostovačky popových zpěvaček přenechávají Muse jiným. Matthew má oproti tomu svou megalomanskou, do posledního puntíku načasovanou a nazkoušenou show, na jejímž scénaři se sám podílel, a pompézní hudbu plnou velkých poselství, do které si nenechá mluvit. Že se Matt baví, poznáte, kdykoliv se otočí směrem ke kapele a po obličeji mu přejede potutelný úsměv.

Jestli se to líbí vám, už je vaše věc. Líbit se vám to bude, pokud máte rádi s mírou dávkovaná rozmáchlá gesta a necháte se vtáhnout do výstupů doprovázených činoherními herci. Necháte-li se okouzlit sloupy dýmu, létajícími baletkami či projekcemi, které v reálném času vytvoří iluzi, že místo tříčlenné kapely před vámi stojí celá armáda. Máte-li rádi kytarová sóla, chorály Queen a zároveň intimitu klavírních balad zahraných na křišťálové křídlo. Muse umí tohle všechno.

Filmaři vtáhli diváky v kinech do hry zvýrazněním dramatických okamžiků střihy mezi černobílým a barevným záznamem a záběry na transparenty fanoušků hlásící např.: "Muser till the end of my life" nebo "Free us from this World." Do role kameramana se několikrát vložil i sám Bellamy, když si několikrát zamířil pavoučí kamerou přímo do obličeje. Že má v hrsti stadion i kinosál zároveň, dokázal ve chvíli, kdy si kameru před obličejem šibalsky vypnul chvíli poté, co jedním vložením přívlastku "fuckin'" do textu posledního největšího hitu Madness předvedl, že si pojede dle svého bez ohledu na vás.

• FOTOREPORT: Koncert podzimu: Praha zobala Muse z ruky

Muse natočili show plnou napětí a divadla, která spolu s průřezem jejich největších hitů tvoří absolutní symbiózu. Záznam končí odchodem kapely z pódia a rovnou navazujícími titulky s dubstepovým podkresem. Žádné zbytečné řeči okolo. Tvorba Muse hovoří sama za sebe. Kdo nezažil, se může přesvědčit na dalších projekcích ve čtvrtek 7. listopadu nebo si počkat na záznam na DVD nosičích, který vyjde začátkem prosince.

text: Alena Bílková, foto: muse .mu