LIVE: Dvacetiletka završena. Chinaski pokořili O2 arenu

CHINASKI
O2 arena, Praha
6. 2. 2014

Že bude v O2 areně našlapáno, bylo zřejmé už ze zpráv o prodejích lístků, které se vynořovaly značou dobu před datem koncertu. A dav lidí, který kapelu v hale vítal, byl skutečně impozantní. Chinaski se rozhodli odehrát celý koncert bez předkapely a nenechali na sebe dlouho čekat - na scéně se objevili už deset minut po ohlášeném začátku koncertu a odstartovali dobře známým rádiovým singlem Můj svět.

Velké uznání zaslouží vizuální stránka show - tři velké obrazovky dokázaly bez problémů zprostředkovat dění na pódiu i pro ty, kteří stáli v nejzadnějších řadách a ještě si před ně případně stoupl dvoumetrový čahoun. Pod nimi pak byly další, ještě větší obrazovky, na kterých po celou dobu běžela vizuální show - na začátku koncertu fascinující čísla o počtu najetých kilometrů, uhlíkové stopě, narozených dětech a uzavřených manželstvích. Zkrátka historie Chinaski v kostce. Během zbytku koncertu se pak objevovaly nejrůznější více či méně povedené projekce. Horší to bylo se zvukem, zejména zpěv Michala Malátného se ze začátku dost ztrácel.

• FOTOREPORT: Zaplněná O2 arena slavila 20. narozeniny Chinaski 

Od Chinaski nikdo žádný ostrý bigbeat asi nečekal a setlist tomu odpovídal. V úvodní části zazněl Vedoucí, Strojvůdce a Kutil. Michal Malátný, který chvílemi připomínal Alana Aldu s knírkem, poté nonšalantně požádal o prominutí za kouření v nekuřácké hale a vzápětí se ozvaly akordy prvního velkého hitu kapely: Dlouhej kouř, při němž nešlo nevyužít refrénu k prvnímu pokusu o rozezpívání publika. Energie, která se v publiku objevila, se při nástupu trochu rockovější série neztratila a při skladbách Rádio Bubeneč, Umělci z Prahy a Vinohradská čp90 se objevili skákající fanoušci i mimo fanouškovský kotel před pódiem.

Po jímavé skladbě Vzhůru do nekonečna, při níž na projekci proplouvala žižkovská věž vesmírem plným hvězd, poděkoval Michal Malátný spolužačce Scarletě, která mu na střední půjčila na první elektrickou kytaru, a tak nepřímo zajistila existenci samotné kapely. Aby nebylo dojetí málo, přizval si vzápětí na podium fanynku Veroniku, která si s kapelou zazpívala Dobráka od kosti. A ačkoliv se jí ne všechno povedlo zazpívat tak, jak by si přála, za její odvahu a snahu jí patří velký palec nahoru. Ostatně, sama přiznala, že není nováčkem a má kapelu - selfpromo bylo tak přesvědčivé, že jí Michal Malátný slíbil Chinaski jako předskokana.

Trochu rychlejší tempo přinesla Basama Fousama, po které ohlásil zvukový signál 20 let kapely Chinaski. Na tak slavnostní okamžik nemohl navázat menší hit než Tabáček, na jehož konci zhasla všechna světla a mohl tak vyjít měsíc - a to doslova: jako doprovod k starší pecce Měsíc se objevil na stropě O2 areny papírový měsíc, připomínající osvětlení z IKEI, zatímco na pódiu kapelu podpořil pěvecký sbor. Na pomalejší tempo navázala zamyšlená Bylo nebylo a Drobná paralela, kde Petr Kužvart vyměnil trubku za indiánskou flétnu. Ta byla i hlavním prvkem následujícího podivného meditativního vystoupení flétny a bicích, které po bicím sólu přešlo v cover Back in Black od AC/DC. Vrcholem této části koncertu byla bezesporu generační píseň 1970.

• ROCKBLOG - Chinaski : 10 našich nejpamátnějších koncertů

Jak se blížil konec, bylo třeba přivítat No Name, jediného hosta večera. Po předání daru (láhev slovenské borovičky jako ochutnávka cisterny, která čekala na parkovišti) proběhla jediná společná píseň - duet Na, na, naaa. Nemohl chybět ani nejnovější singl Stížnost, který naživo zněl o mnoho lépe, než na YouTube. Po Zadarmo a Vrchlabí se objevila na podiu Městská hudba Františka Kocha Kolín a začala hrát nefalšovaná dechovka. Po chvíli zmatků bylo jasné, že jde o První signální, kterou posléze zahrála i celá kapela v klasické kytarové podobě. V závěru se objevila ohnivá show, ohňostroj a jiné efekty, které měly navodit atmosféru narozeninové party - o což koneckonců šlo. Po chvíli v backstage se Chinaski vrátili na podium se třemi přídavky, mezi nimiž se objevila Stejně jako já a nezbytná závěrečná Vinárna u Valdštejna, jejíž finiš si zplna hrdla zařvala mužská i ženská část O2 areny.

Vlastně to byl nakonec prima narozeninový mejdan - Chinaski dokázali, že jsou vícegenerační kapelou (mezi pamětníky prvních koncertů a lidmi, pro které byl Dlouhej kouř písní prvních lásek se proplétali náctiletí fanoušci a těžko říci, kdo se těšil více). Že jsou kapelou, která dovede zaplnit velkou halu a i přes občasné přehmaty kapelou, která dovede skvělé skladby nejen vytvořit, ale také perfektně naživo zahrát.

text: Jiří Kalous, foto: Dalibor Skoupil