LIVE: Bullet for My Valentine v Roxy pálili slepými náboji

BULLET FOR MY VALENTINE
Roxy, Praha
16. 2. 2014

Vyprodané (a přehřáté) Roxy ovšem nerozstříleli tak, jak mnozí předpokládali. Nesmyslné pauzy mezi písničkami a nesmyslná sóla zapříčinily, že set ani zdaleka neodsýpal tak, jak by se od téhle party čekalo. A sotva koncert dostal ostřejší spád, ihned mu bylo učiněno příkoří v podobě další pauzy.

Setlist byl sestavený z písní ze všech období, logicky s důrazem na novinky. Ty však fungovaly stejně dobře jako osvědčené kusy a české publikum opět dokázalo oddanost, kterou umí ukázat své modle, ať už jde o jakoukoliv kapelu. Možná právě proto čtveřici odpustilo některé výše zmíněné přešlapy. Co velšskou úderku naopak šlechtí, je perfektní sehranost (byť podpořená počítačem) a schopnost působit v rámci jednotlivých songů kompaktně. O to víc pak zamrzí, když tuhle soudržnost naruší předvádění individiuálních instrumentálních dovedností. Nikdo by o nich totiž nepochyboval tak jako tak.

Ti, kteří si vzpomenou na představení Bullet for My Valentine na Rock for People 2011, se asi v Roxy hodně divili. Poloviční energie, o 300% horší zvuk a navíc - z tvrďáka Matta Tuckera se stala postavička vzhledem připomínající spíše Chada Kruegera než frontmana jedné z největších metalcorových kapel světa. Možná je to pokus o získání dalšího publika, možná to tak opravdu cítí. Jak tuhle polohu přijmou fanoušci, ukáže až čas. Hudebně se však čtveřice až tolik nevyvíjí a zatím se marně snaží zplodit následníka debutu The Poison. Ten zatím zůstal nepřekonán.

Nejsilnějším momentem celého koncertu tak zůstává pětiminutové medley písní z průřezu historie kapely, které z jejich strany působilo jako zábavná taškařice odlehčující atmosféru, dále cover Ace of Spades od Motörhead a samozřejmě jejich nejslavnější píseň Tears Don't Fall.

Bullet for My Valentine rozhodně nejsou typickou kapelou jednoho hitu, při své klubové premiéře v Česku tak ale bohužel působili.

text: Martyn Starý, foto: Petr Šrámek