RECENZE: Laibach představují své disko o rozpadu Evropy

LAIBACH
SPECTRE
Mute
10 trax / 42:04

Tracklist: The Whistleblowers, No History, Eat Liver!, Americana, We Are Millions and Millions Are One, Eurovision, Walk With Me, Bossanova, Resistance is Futile, Koran

Hudba Laibach nikdy nebyla na první poslech, nestylizované odříkávání a drcení slov z úst frontmana a elektronická kakofonie tzv. martial industrialu jsou poměrně silné kafe. Skupina vždycky přitahovala (a sdružovala) spíš přístupem k tvorbě a postojem. V tomto ohledu je novinka vstřícnější - místy zde nalezneme diskofilní taneční tendence (Eat Liver!) nebo stopy synthpopu (Resistance Is Futile) či EBM. Osvěžující jsou ženské vokály (Bossanova) a větší důraz kladený na melodičnost a přímočarost. Co do chytlavosti Laibach ale nevstupují do "středního proudu". Naopak, jde spíš o nový stupeň bizarnosti, protože Spectre by mohlo výborně fungovat v (přirozeně radikálnějších) klubech. A to není u Laibach jen tak.

Nepočítáme-li soundtrack k Iron Sky, posledním počinem kapely bylo experimentální album LAIBACHKUNSTDERFUGE z roku 2008: interpretace a nové uchopení klasického Johanna Sebastiana Bacha. Přejímání cizích motivů, netradičně pojaté coververze či práce s posuny významů v nových kontextech jsou Laibach odjakživa vlastní. Můžeme připomenout variace na státní hymny Volk nebo koketování s muzikálem Jesus Christ Superstar. Kořeny kapely jsou paralelně spjaté s uměleckým hnutím Neue Slowenische Kunst, inspirována je v přístupu k umění avantgardou, ale nezapře fascinaci socialistickým realismem, nacistickou symbolikou, materialismem atp. A právě všemožné, často nemyslitelné kombinace vytváří účinek.

• SOUTĚŽ: Vyhrajte 3 vstupenky na koncert Laibach

Na novince můžeme z hlediska tematiky pozorovat zájem o nedávné kauzy. Mezi ně patří třeba případ kolem Edwarda Snowdena, na nějž upomíná singlová The Whistleblowers, ale třeba i postoje k Anonymous. Kritika stavu současné Evropy, pokusy o střízlivé vidění amerických kulturních vlivů a úpadku pak vrcholí v písních jako Eurovision, kde Laibach explicitně konstatují pád Evropy, přesněji její rozpad. Nejde ale o nějaké novopečené revolucionáře. Kulturní i osobní zkušenost v případě kapely, jež za dobu své existence prošla i otřesy spojenými s takřka disidentským statusem za bývalé Jugoslávie, možná velí místy sice až přehnaný skepticismus. Své místo má na Spectre ale i humor, nadsázka, schopnost přistupovat s nadhledem k sobě i svým tvrzením. To je znatelné hlavně v písních z deluxe edice (např. úsměvná předělávka See That My Grave Is Kept Clean).

S možná až bezhlavě vždy a všude nekonformními postoji Laibach souhlasit při poslechu koneckonců stejně nemusíme. Jejich tvorba ostatně spíš klade otázky, než diktuje odpovědi. Sdělení nebývají i při své přímočarosti a údernosti podání jednostrannými, totálními, totalitními. Škoda jen, že některé fráze nových textů zní trochu vyprázdněně a na efekt. Spectre lze ale vnímat i jako zábavné, energické album, které se vymyká jak v rámci žánru, tak v kontextu soudobé hudební produkce. {vypnoutlink:Lucie}

BEST TRAX: No History, Eurovision, Bossanova
ZKUS TAKY: Die Krupps - The Machinists of Joy, KMFDM - Nihil, Front Line Assembly - Echogenetic

Lucie Malá
6/7