LIVE: Bibličtí 30 Seconds to Mars vyzývali do boje, ale bez bubnů

Vydáno 01.07.2014 | autor: redakce

Poslední červnový večer se měl nést ve znamení trojek. Datum: 30. 6., 30 Seconds To Mars, na stagi znak kapely (tzv. triad) a tříčlenná kapela. Jenže na poslední položce něco haprovalo...

LIVE: Bibličtí 30 Seconds to Mars vyzývali do boje, ale bez bubnů LIVE: Bibličtí 30 Seconds to Mars vyzývali do boje, ale bez bubnů


30 Seconds to Mars 0330 SECONDS TO MARS

Tipsport arena, Praha
30.6.2014

Již před vystoupením v Praze jsme vás informovali o tom, že poslední sérii koncertů odehráli 30 STM bez svého bubeníka. Opilý řidič Shannon se tak stal nepěkným příkladem všem pomalovaným dívkám v Tipsport areně, které oddaně vzývaly kult kapely s prsty vysoko ve vzduchu, sepnutými do tvaru trojúhelníku. Jeden vrchol trianglu ale mohly umáznout, mnoho dalších dotvořit a vytvořit tak zcela jiný geometrický obrazec. 30 Seconds To Mars přijeli ve složení zpěv, kytara, doprovodný muzikant, bicí z podkladu, smyčce z podkladu a tak by se dalo pokračovat.

30 Seconds to Mars 19

Osekanou verzi velkolepě znějící skupiny vynahradili muzikanti oddaným fanynkám pro ně určenou ohrádkou na podiu a poněkud ironicky vyznívajícími tričky s nápisem "I prefer the drummer" ve stánku s merchem. Všechny reflektory v hale byly ale stejně dle očekávání namířené na Jareda Leta. A jak! Light designér je jeden z těch, kdo si tentokrát zaslouží největší potlesk. Velký podíl na vizuální stránce kapely má jistě Jared sám, jehož studium filmu a smysl pro drama jsou základní ingredience oné typicky patetické image 30 Seconds To Mars. Světelné proudy přejížděly po hlavách davu, upozadily kytaristu, lemovaly ostrůvky, na kterých se Jared s Tomem místy vznášeli, a vytvořily atmosféru, kterou by záznam na DVD sotva zprostředkoval. Světlo, tma, světlo, světlo. V hale bliká dav všemi barvami jak na Matějské a na scéně se oblečen do světlého hábitu v kruzích točí jakási biblická postava, zpívá a mává vlajkou...


Ať už novou image Jareda přirovnáte k Ježíši nebo Lennonovi, s trucovitě mladistvě vyhraněnou a místy válečnou tématikou jeho textů vzniká poměrně nesmyslná kombinace. Když k tomu navíc do davu vypustí barevné balóny, divák je ztracen, neví, jaký to koncept je mu předložen a tak raději jen pinká jak o život.

30 Seconds to Mars 14

30 Seconds to Mars 10

O to víc Jaredovi sluší, hraje-li výhradně na své charisma. Velká show potřebuje i svá klidná místa, jež on v druhé polovině večera obstaral vsuvkou plnou vtípků, kdy si utahoval z diváků a kamarádil se s nimi. Zhruba čtvtinu tohoto "relax timu" vyplnil i zpěv a kýžená hra na kytaru, kvůli jimž jsme na koncert všichni přišli. I když... ne. Kvůli napůl reprodukované hudbě asi opravdu ne. Akustická verze The Kill sice rvala emoce, ale nejvíc bodů má Jared stejně za to, že si přes všechnu svou vyumělkovanost umí udělat srandu sám ze sebe: "Mám zahrát Buddha for Mary? Tenhle song tu nikdo nezná...", a nakonec i z publika: "Ty zpíváš jak umírající prase!"

V jeho případě snad ani nevadí, že občas víc mluvil, než zpíval. Patří to k němu, vždyť je herec. Jenže mohl místo těch nekonečných povídánek s dětmi a hecování do skoku také říct jedno hloupé "sorry".  Sorry, že jsme přijeli bez Shannona a hrajeme pro vás dvoutřetinovou show.

text: Alena Bílková, foto: David Karas

 

0,00

čtenáři

hlasuj

NEJČTENĚJŠÍ

SOUTĚŽE

SOUTĚŽ: Bratři Ebenové v lomu Velká Amerika
zavřít