LIVE: Marilyn Manson nešokoval, hrálo se na jistotu

Vydáno 13.08.2014 | autor: Lucie Malá

Marilyn Manson se po dvou letech vrátil do Velkého sálu Lucerny. Koncert z roku 2012, na kterém si vylepšil jméno po průšvihu v Brně a ukázal všem, kdo nad ním už zlomili hůl, že má stále co říct, se neopakoval. Manson ale zvládl i tak na úrovni odehrát show, která zanechala dobrý dojem.

LIVE: Marilyn Manson nešokoval, hrálo se na jistotu LIVE: Marilyn Manson nešokoval, hrálo se na jistotu

marilyn manson 022MARILYN MANSON, NEW CITY KINGS
Lucerna, Praha
12. 8. 2014


Setlist:
Requiem (intro), Angel With the Scabbed Wings, Disposable Teens, No Reflection, Hey, Cruel World..., Get Your Gunn, Personal Jesus , mOBSCENE, The Dope Show, Rock Is Dead, Mister Superstar, Sweet Dreams (Are Made of This), This Is the New Shit, Irresponsible Hate Anthem + Antichrist Superstar, The Beautiful People

Těžko soudit, proč vystoupení temného idola Marilyna Mansona, jehož styl líčení i odívání zase kopírovala polovina sálu, otevírala předkapela britských hezounů New City Kings. Ti sice odehráli poměrně sympatický set, neměl ale s kontextem večera nic společného a snad i skupina samotná se cítila nepatřičně. Melodie a vokály upomínaly spíš na boyband. Byly sice podepřené hutnými kytarovými riffy a bicími, ale většina publika během setu jen trpitelsky čekala, až přijde hlavní hvězda.

Manson pojal show až nečekaně profesionálně, bylo jednoduše znát, že celý průběh je už spíš než bouřlivým rokenrolem kvalitně odváděnou prací, která má nějaký řád. Ano, po pódiu se už dlouho neprohání pohublý zjev v potrhaných punčochách, co rituálně zapaluje americké vlajky, ale tentokrát byl Manson snad i naprosto střízlivý. Oproti dřívějšku mu takové postupné vyklidňování, které by mohlo znamenat nudu, ale paradoxně přineslo jistou míru důstojnosti, která mu rozhodně neuškodí. A nic nemůže trvat věčně.

 



Přesvědčivá byla doprovodná kapela v čele s výtečným Twiggym Ramirezem, která si možná show užívala víc než samotný Manson. Všechno na pódiu nicméně klapalo podle plánu – třeba před přídavkem vyrostla na scéně v pár okamžicích klasická kazatelna, kde zpěvák jako vždycky roztrhal výtisk Bible a se svou starou známou gestikulací odzpíval Antichrist Superstar. A možná tady se ukazuje to, co na koncertě pokulhávalo. Při přemýšlení o show se musí užívat slova jako typické, klasické, staré známé. Scénáře a předem dané podoby songů jsou v pořádku, pokud se daří je realizovat sugestivně a energicky. Tady bohužel zaváněly rutinou.

marilyn manson 019marilyn manson 008

Propriety a ladění show bylo s ohledem na interpretovy zvyklosti hodně střídmé – kulisy a rekvizity se omezily na samotné minimum, např. při Sweet Dreams (Are Made of This) tak došlo na chůdy, které Manson užívá už od půlky devadesátých let. Oproti poslední show se ani nekonaly žádné efektní konfety nebo víc převleků, důraz se kladl na muziku.




Koncert byl hlavně o hudbě, některé písně jsou jednoduše tak dobré, že posluchač odpouští všechny prohřešky okolo, přesněji si jich ani nevšímá. Pak je jedno i rutina nebo absence originálního či při troše naivity šokujícího prvku. Šlo se na jistotu, což vždycky znamená z určitého hlediska stagnaci a zakonzervovanost.


marilyn manson 010marilyn manson 023

V Praze a na současném turné vůbec představuje kapela celkem zajímavý setlist, který si zaslouží zvláštní pozornost. Netvoří ho novinky, protože Manson své poslední album Born Villain nahrál roku 2012 a očividně ani teď nechce žádné do budoucna uvádět. S kapelou se zaměřil hlavně na starší, místy téměř zapomenuté písně – hned na úvod zazněla výborně oprášená dávná Angel with the Scabbed Wings. A tyhle unikátní perličky, co ocenili asi jenom opravdu skalní fanoušci, byly prokládané klasickými nářezy typu Rock Is Dead nebo Disposable Teens. Největší odezvu sklidily mezi mladší fanouškovskou základnou dle očekávání novější songy a singly jako coververze Personal Jesus, No Reflection nebo This Is the New Shit.




Atmosferická, táhlá a nekompromisně gradovaná Mister Superstar publikum uvedla do nejistot, odkud ta píseň vlastně je. Možná to způsobilo jen neskutečné horko a dusno, které akce v Lucerně provází – během rockových koncertů zvlášť tu bývá v sále až nelidsky. Možná to ale prostě znamená, že Manson se svým celým velkolepě koncipovaným odkazem a sdělením scvrkl na pár nářezných hitů. Super rokenrolů, na které se chodí na koncerty, protože se na ně dobře skáče a paří, jejich smysl se ale vytratil. Otázka je taky, jestli ho ještě zná samotný Manson. 

text: Lucie Malá, foto: Petr Tibi  {vypnoutlink:Lucie}

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít
[banner1]