LIVE: 10 NEJ okamžiků Trutnoff Open Air Festivalu

Trutnoff Open Air 2014 - Polemic

NEJBIZARNĚJŠÍ ÚVOD

V Trutnově je z hlediska programové dramaturgie možné asi úplně všechno. Přesto, nahlíženo optikou jiných hudebních přehlídek, začínat festival bohoslužbou standardní rozhodně není. Tím spíš, když Češi obecně patří spíš k bezvěrcům. Na Bojišti je to však již zažitá tradice. Východočeský Woodstock je často prezentován jako místo setkání a nevšedních zážitků. Pro Visací zámek to platí dvojnásob. Známá je historka, kterak jim právě zde "předskakoval" Iggy Pop. Aby však pětici publikum rozehřáli duchovní, to je ještě větší známka punku. Visáče jejich frontman prezentoval jako nejvěrnější skupinu, která "hraje stále ve stejné sestavě a stále stejné písně". To naštěstí není úplně pravda, zazněla i jedna novinka.

NEJZNÁMĚJŠÍ HEREC

Není to omyl, ani není řeč o karlovarském filmovém festivalu. Navíc slovo "music" z oficiálního názvu multižánrové akce zmizelo už před několika lety, takže jednou z hvězd může být i herec. Elijah Wood sice přijel jako DJ, představen byl jako hobit Frodo. Na scénu vstoupil po několikaminutovém sestřihu ze slavného filmu, zvěčnil svůj autogram na samizdatovém vydání Pána prstenů z 80. let, od pořadatelů obdržel dýmku míru a spolu se svými parťáky z projektu Wooden Wisdom & DJ Fitz všechny pozval na večírek v undergroundovém stanu I. M. M. Jirouse. Elijah Wood zřejmě dorazil i s magickým prstenem. Jak jinak si vysvětlit, že trutnovský festival letos slaví 30. výročí, když 25. narozeniny zapíjel v roce 2012...?

NEJVĚTŠÍ CESTOVATELÉ

Mňága a Žďorp si udělala výlet do Číny, aby tam nahrála své další album. To u tuzemských souborů není zrovna obvyklé. Tím však cestování Petra Fialy a spol. ani zdaleka neskončilo. Kapela se ve svých písních postupně vydala na Kalahari, připomněla, že i cesta může být cíl, aby na závěr svého putování skončila tam, kde to všechno začalo - tedy ve Valašském Meziříčí. Mňága si rovněž vzpomněla - a nikoliv jen ona - na zotavujícího se zpěváka Michala Hrůzu, a to rovnou prostřednictvím jeho písně Duše do vesmíru. Byť úvod textu ("Copak se to stalo, něco se nám zdálo. Skutečnost či sen, jsem z toho složen, trochu rozložen.") vyznívá v kontextu nedávných událostí trochu dvojsmyslně...

Cradle Of Filth

Jiří Suchý a Eva Pilarová

NEJTEMNĚJŠÍ KONCERT

Tvrdá muzika do Trutnova patří, zároveň platí, že ne všechny kapely se setkají se stoprocentním pochopením publika, které je stejně pestré, jako dramaturgie festivalu. Byl to i případ blackmetalistů Cradle Of Filth. Ti neměli problém strhnout oddané kotelníky, opodál stojící už takové nadšení neprojevovali. Však zpěvák Dani Filth pobízel k větší aktivitě "hipíky tam vzadu". Jeho ječák sice není pro každého, aby však část publika seděla, to jistě často nezažije. V sestavě britských Cradle Of Filth se představili i dva Češi - bubeník Martin Marthus Škaroupka a kytarista Marek Ashok Šmerda. Zazněly např. skladby Beneath The Howling Stars, For Your Vulgar Delectation, Cruelty Brought Thee Orchids nebo Her Ghost In The Fog.

NEJSTARŠÍ DUO

Uveřejňovat věk u dámy se nesluší, na druhou stranu Eva Pilarová je natolik známou osobností, že všichni vědí, že patří mezi dříve narozené zpěvačky. Jiří Suchý loni na podzim oslavil už 82. narozeniny, to také není tajemství. Okamžitě si podmanil dav, který od první chvíle dával jasně najevo, že na jeho Semaforu svítí neustále zelená. Nadšení přítomných eskalovalo s příchodem očekávaného hosta, a to i přesto, že repertoár vznikal v době, kdy nebyly na světě ani rodiče některých návštěvníků. Vždyť kdo by neznal "lidovky" typu Láska nebeská. Patří to už ke koloritu, i tak je pokaždé úžasné sledovat očírované punkáče, jak si pobrukují podobné šlágry.

Patti Smith

Ondřej Havelka

NEJVĚTŠÍ HVĚZDA

Největší hvězdou letošního ročníku byla zpěvačka Patti Smith. Ještě před koncertem vybraným médiím, mezi kterými nechyběl ani iREPORT, potvrdila, že si prodloužila turné právě proto, aby mohla zahrát na tomto festivalu, s jehož historií je dobře seznámena. Na štaci do Trutnova proto neváhala obětovat patnáct hodin jízdy autobusem. V uvolněné atmosféře s úsměvem prozradila, že v době, kdy se její kariéra rozjížděla, ji ani náhodou nenapadlo, že bude cestovat po světě a koncertovat i po téměř čtyřiceti letech. Do zaplněného Bojiště postupně poslala např. hity Ghost Dance, People Have The Power, Gloria a pochopitelně i Because The Night. Jen potvrdila svá předchozí slova o tom, že hudbu, ať už je to Mozart nebo Hendrix, považuje za nejlepší a nejuniverzálnější způsob komunikace, protože není omezena jazykovými bariérami.

NEJVĚTŠÍ ODLIV PUBLIKA

Nepříjemné překvapení čekalo na německé Kreator. Samotná skupina za hromadný exodus nemohla. Nastal totiž okamžitě po vystoupení Patti Smith. Frontman Mille Petrozza na sobě nedal nic znát, ovšem poměrně časté hecování prořídlého Bojiště mohl omezit. Odezva ani nemohla být taková, jak bývá zvykem. Kreator spustili svou palbu trackem Phantom Antichrist a v nastaveném tempu nepolevili až po závěrečný masakr v podobě Flag Of Hate/Tormentor. Atmosféru ještě umocnila oblaka dýmu, za kterým chvílemi čtveřice zůstavala téměř ukryta. Zahrány byly i další zásadní kusy Pleasure To Kill, Enemy Of God nebo Violent Revolution. Skupině nebylo co vytknout, metal však utrpěl od ostatních žánrů tvrdý direkt.

NEJSROZUMITELNĚJŠÍ CIZINCI

Starší ročníky možná nebudou souhlasit, to však nic nemění na faktu, že Slováky za cizince považovat musíme. Každým rokem navíc na festivalu přibývá těch, kteří společný stát vůbec nezažili. Polemic pomyslnou hranici zbořil už svým nástupem na pódium. Do zaplněného amfiteátru posílal jednu energetickou vlnu za druhou a diváci se na nich nechali ochotně nést. Spokojeně se pohupovali a poskakovali v rytmech ska a reggae. Hudba Polemiků skutečně není Komplikovaná, ale o to veselejší. Zazněli i další známé hity Slunko v sieti, Ona je taká, Ja som to vedel nebo Yes You're Right. Polemic má v Trutnově silnou pozici a letošním koncertem si ji tahle banda zase upevnila.

NEJSILNĚJŠÍ OKAMŽIK PŘEKVAPENÍ

Právě tímto heslem, tedy "okamžikem překvapení" se léta zaštiťují organizátoři festivalu, když odrážejí ataky fanoušků, kteří nemohou pochopit, proč není několik týdnů předem zveřejněný program čtyřdenních radovánek. Pravidelným ústupkem z této filozofie je alespoň odtajnění čtvrtečního seznamu účinkujících. V dnešním internetem propojeném světě už podobné tajnosti v podstatě pozbývají smysl, neboť s trochou času a dobré vůle si každý najde potřebné informace na webu svých favoritů. Největší překvapení proto zažili zejména ti, kteří spoléhali na to, že srpen je letní měsíc a kromě občasných přeháněk si mohli "vychutnat" podkrkonošské noční teploty kolem 10 stupňů.

NEJPOHÁDKOVĚJŠÍ KONCERT

Jaroslav Uhlíř byl vyžádán na přídavek dokonce dvakrát. Lépe řečeno - dvakrát mu byl povolen. I on musel navzdory velkému aplausu respektovat časový harmonogram a neubírat čas následujícím vystupujícím. Mělo by to být samozřejmostí, přesto za zmínku stojí, že program byl až na zanedbatelné odchylky v řádu pár minut dodržován. Pro rockery připravil Jaroslav Uhlíř Holubí dům, jinak správně spoléhal na to, že každý byl někdy dítě, příp. své děti vychovává, takže neznat notoricky známé a chytlavé písničky je naprosto nemožné. Závěrečný den už se únava návštěvníků hromadí, takže se přímo nabízelo zazpívat si "není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo, hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo".

text: Tomáš Rumler, foto: Petr Tibi