LIVE: Pharrell umí obšťastnit celý svět. Naživo už tolik ne

PHARRELL WILLIAMS
O2 arena, Praha
17. 9. 2014

O tom, kdo je Pharrell Williams, se povídalo dlouho před koncertem. Světová producentská špička, rapper, zpěvák, módní návrhář a především osobnost, která na co šáhne, tam kvete pšenka. "Přijede konečně do Česka. Wau!" Ohlášení jeho koncertu v Praze vzbudilo vlnu nadšení, do koupi lístku se ale (alespoň zpočátku) tolik lidí nehnalo. Setkání s Pharrellem zní zkrátka lákavě - ne už tolik v roli zpěváka na podiu. Přesto bylo nakonec vcelku plno.

Na úvod nutno podoknout, že umělec neudělal žádnou botu. Předem odhadl svoje možnosti - co mu jeho pěvecké nadání dovolilo, to předvedl sám, co by nevyzpíval, vykryl jinak. Na pódiu se pohyboval s vyrovnanou sebejistotou a úmyslem předvést divákům, kterou všechnu hudbu světa napsal a jejíž slova složil. Setlistem se tak mihla Gwen Stefani, Snoop Dogg i Jay-Z. Stoprocentní pozornost diváků se mu ale získat nepodařilo. Na konto zpěvákova projevu hledištěm zaznělo i znuděné: "Si myslí, že je Kanye West?" Ti erudovanější postrádali víc písní Williamsova projektu N.E.R.D.

Od začátku setu bylo jasné, na co většina diváků čeká: Get Lucky a Happy. Sám Pharrell si toho byl dobře vědom, když už v polovině koncertu hecoval dav dotazem, co chtějí slyšet, a sálem se rozeznělo sborové "Happy!". Platinové hity zazněly ve chvíli, kdy už se malá ručička hodin blížila ke dvanáctce, a namísto únavy se arénou nesla ovíněná atmosféra. Konfety vylétly do vzduchu a usmívat štěstím se v tu chvíli musel i ten, kdo nechtěl. Až o pár vteřin později si možná někteří uvědomili, že mezi zážitkem z reprodukovaného štěstí a jeho živého předvedení není zásadní rozdíl. Kvalita písně zkrátka jasně převládá nad požitkem u její live verze.

• SPECIÁL: Kdo vládne letošnímu létu?

DRUHÝ POHLED DANIELA MARŠALÍKA Nad vystoupením koncertu Pharrella Williamse v Praze bude bohužel ohrnovat nos většina muzikantů i hudebních kritiků. Ale jen protože nepochopili, že to nebyl koncert, ale party. Pharrell primárně není zpěvák, je to umělec a bavič. Ve studiu ze sebe dokáže vydat maximum, ale živě spíš představuje svou tvorbu, která už přes deset let zní z rádií, televizí, diskoték nebo hudebních přehrávačů milionů posluchačů po celém světě. Tolik známých písniček v jeden večer neslyšela O2 arena už hodně dlouho. A to Američan rozhodně do svého setlistu nezařadil všechny. Chyběly Angel, Can I Have It Like That, Numer One, Maybe a mnoho dalších. Během krátké pauzy, kdy dal prostor dívčí taneční crew The Baes, zazněly úryvky z několika písniček, kde nezpívá, ale je pod nimi autorský podepsán, za všechny jmenujme Milkshake od Kelis nebo I'm Slave 4U od Britney Spears. Jedním z nejlepších momentů bylo medley písní z repertoáru N*E*R*D, které bylo syrovější a agresivnější než zbytek pop/r'n'b produkce. Kéž by příště Pharrell přijel i se svou domovskou skupinou do menšího prostoru.

Co se prokázalo, je Williamsův vkus. U člověka, který plodí jeden megahit za druhým, by mohl panovat strach o kýč či lacinost na scéně. Ve skutečnosti dělalo Pharrellovi na pódiu garde pouze hejno volně se pohybujících tanečnic a ornamentální grafická projekce. Samozřejmě došlo i na twerk, z podia ale sršela především uvolněnost a touha intuitivně roztančit celou arénu.

Podařilo se bez problému. Začátek každé písničky začal charakteristickým dobře známým čtyřdobovým odpočítáním, takže vlnící se posluchač mohl nasadit jeden taneční krok po dobu celého setu. Pharrell zkrátka přivezl vkusnou, nenáročnou show, která je od začátku do konce našláplá rytmem, jež ovládl celý hudební byznys. Sám se stal hvězdou, díky své nesporné inteligenci a skladatelskému talentu. Jeho zpěv ani charizma z něj ale hvězdu neudělaly, což se v pražské O2 areně jasně prokázalo.

• VIDEO: Pharrell Williams odmítá Marilyn Monroe i Kleopatru

Odpověď na otázku z úvodu je tedy zřejmá. Kdo v O2 areně byl, neprohloupil, stejně jako ten, kdo zůstal doma. Setkat se s Pharrellem je příjemné, ale snadno zaměnitelné s kdejakou party, kde po jednom z jeho hitů šáhne místní DJ.

text: Alena Bílková, foto: Karel Šanda (LiveNation)