RECENZE: Calm Season se obuli do češtiny a vybředli z ryzí melancholie

Vydáno 28.10.2014 | autor: redakce

Z angličtiny do češtiny, z vyšších hlasových poloh níž, z emočního vypětí do větší pocitové rovnováhy. Novinka Symboly pražského dua Calm Season nemůže být od debutu Mosaic Views odlišnější.

RECENZE: Calm Season se obuli do češtiny a vybředli z ryzí melancholie RECENZE: Calm Season se obuli do češtiny a vybředli z ryzí melancholie


calm season  symbolyCALM SEASON

SYMBOLY
Championship Music
9 trax / 27:42

Tracklist: Symbol I., Prázdný domy, Výhled, Jemná, Černá noc, Symbol II., Dál to znám, Do ticha, Symbol III.

Na ty, kteří pamatují doby, kdy se frontman a kytarista Calm Season Adam Vopička pokoušel prosadit pod křídly indierockové kytarovky Fake Tapes (po jejich rozpadu přesídlil na post baskytaristy The Prostitutes), musela prvotní asociace s ryze akustickým projektem zapůsobit jako první pořádný šluk z cigarety. Intimní písničky, postavené pouze na kytaře a violoncellu se energickému Vopičkovi kromě zachování mečivého projevu a důrazné citovosti nepodobaly ničím.

O co jednodušeji ale působila muzika Calm Season z technického hlediska, o to víc na posluchače fungovala. Průraznost syrových emocí, které duo Vopička & (Terezie) Kovalová promítlo do debutu Mosaic Views, přidala jejich písničkám nejen větší vyzrálost, ale i dojem, že mají některé věci lidově řečeno více na háku. Že se mermomocí nesnaží octnout v záři reflektorů, ale že primární účel, proč dělají muziku, je skromnější.

Zmíněný dojem větší vyzrálosti je na Symbolech znásobený. Už jenom díky přesedlání k mateřštině, tedy uchýlení se ke kroku, jenž je chvályhodný ze dvou důvodů: Vopička se jednak ustálil v nižších hlasových polohách, čímž daleko méně evokuje hlas Briana Molka z Placebo a spíš nyní připomíná Davida Kollera. Krok z bláta na beton, kterým se posunul o kousek blíž k vlastní hlasové identitě. Zároveň je pocit intimity jeho zpovědí o poznání intenzivnější - posluchač sdělení (minimálně jeho podstatě) rozumí lépe, přestože je zaobalené v náznacích. Jakkoliv je angličtina zvučnější, v síle a zajímavosti toho, co chtějí Calm Season říct, mateřštinu předčit nemůže.


I budovaná atmosféra drží lépe pohromadě, přestože její velkolepost se díky šikovnějšímu zaobalení nemusí zdát tak značná. K jejímu rozuzlení vás každopádně dovede jednoduchému zamyšlení - Vopička i Kovalová si od dob Mosaic Views prožili určitý osobnostní vývoj, dospěli k novým poznatkům a zdá se, že emoční ukotvení už tolik nevyhledávají na odvrácených stranách barikády, jako spíš na barikádě samotné. Neohlížejí se doprava ani doleva, klidným zrakem jen hledí vpřed, přičemž díky vlastní vyrovnanosti se jim pocity daří držet na vodítku a jen zlehka svůj stisk tu a tam povolit (Prázdný domy, Výhled, Černá noc).

Podíl na větší pestrosti Symbolů má trojice instrumentálních skladeb, chronologicky seřazených číslovkami od jedné do tří. Na úlohu jedničky coby intra navazuje uprostřed desky intermezzo, následně zakončeno trojkou na samotném konci nahrávky. Zda by bylo lepší outro nazvané Symbol III vynechat a album zakončit skladbou Do ticha, je otázkou. Podobně jako závěrečná skladba This Ain't Over debutu Mosaic Views narušuje i Symbol III do určité míry pracně a opatrně budovanou atmosféru alba.

Možná ne pro jímavost, jakou disponovala Mosaic Views, ale pro svou vyrovnanost se druhotina Calm Season jistě stane deskou, kterou si do své sbírky budete chtít zařadit. Kouzelný podzimně-laděný artwork na přebalu, jejž ztvárnilo kreslířské duo Tomski&Polanski, je navíc přesvědčivým ponouknutím, proč si s sebou 28. října na křest do Paláce Akropolis vzít o nějakou tu stovku navíc.

BEST TRAX: Prázdný domy, Symbol II., Do ticha
ZKUS TAKY: Calm Season - Mosaic Views, Lenka Dusilová - V hodině smrti, IAN - Voyage

Adam Vrána
6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít