RECENZE: S Tokio Hotel na mejdan, kde zní disco a angličtina

Vydáno 05.11.2014 | autor: redakce

Pět let o nich slyšeli jen ti nejvěrnější fanoušci. Tokio Hotel přesto pořád existují, a díky diametrálně odlišnému albu Kings of Suburbia jejich comeback nezůstane bez povšimnutí.

RECENZE: S Tokio Hotel na mejdan, kde zní disco a angličtina RECENZE: S Tokio Hotel na mejdan, kde zní disco a angličtina


Tokio Hotel Album COVER KOS WEBTOKIO HOTEL

KINGS OF SUBURBIA
Universal Music
11 trax / 43:31

Tracklist: Feel It All, Stormy Weather, Run, Run, Run, Love Who Loves You Back, Covered In Gold, Girl Got a Gun, Kings of Suburbia, We Found Us, Invaded, Never Let You Down, Louder Than Love

O nečinnosti jedné z nejvýznamnějších tváří německého showbusinessu se toho napsalo a napovídalo hodně. Když pomineme kauzu, ve které hrála ústřední roli dvojčata Bill & Tom Kaulitzovi a pár umanutých fanynek, ticho uvnitř Tokio Hotel způsobila především absence osobního života jejích členů. Neustálý kolotoč psaní, nahrávání a koncertování byl (minimálně pro bratry Kaulitzovy) údajně natolik vyčerpávající, že po vydání Humanoid se každý z nich vydal svojí cestou, přičemž dvojčata zamířila do Los Angeles.

Rok a půl trvající nicnedělání a dlouhá šňůra večírků, kterou spolu nerozluční Tom a Bill v Americe absolvovali, se na Kings of Suburbia znatelně podepsaly. Část nahrávky totiž tvoří hojně zastupované diskotékové rytmy (Feel It All, Love Who Loves You Back, We Found Us), s nimiž uspět v playlistech komerčních rádií nebude problém. Rána na solar těm, kdo znali a vyznávali Tokio Hotel v dobách minulých anebo pošetilcům, kteří snad věřili v návaznost na atraktivní zvukový vývoj, zachycený předchozí, již zmíněnou deskou Humanoid.

Stejně těžce se rozdýchává absence rodného jazyka. Je pochopitelné, že s angličtinou se lépe roztahují sítě pro zachycení širšího spektra posluchačů. Nehledě na tuto skutečnost, podpořenou všudypřítomnou nelibostí k němčině, jde každopádně zavržení mateřštiny na úkor pocitu, že tohle už nejsou ti samí Tokio Hotel s jejich schopností přesvědčivě ventilovat své pohnutky a emoce.


Poutavé na Kings of Suburbia ale zůstává její nenásilnost a pestrý charakter. Žánrový obrat o sto osmdesát stupňů je zcela zřejmě odrazem toho, co baví a prožívá ústřední bratrská dvojice Kaulitzových. Album přesto není pouhou kompilací diskotékových odrhovaček, jak by se mohlo zpočátku zdát. Nabízí naopak náznaky koketování s módními hudebními styly (electro pop, dubstep...), stejně jako kontrast v atmosféře - Girl Got a Gun a Run Run Run jsou snad nejvíc nesourodé singly, jaké vedle sebe Tokio Hotel kdy postavili. Jakkoliv velká je jejich odlišnost, jednotnost Kings of Suburbia ale nebortí. Už proto, že Girl Got a Gun poslouží jako antidepresivum (chcete-li záchranné lano) k vybřednutí ze svírající deprese Run Run Run pokaždé, kdy by vás snad napadlo podlehnout jejím svodům. A že se tak může dít často...

Posměvačně se ušklíbat na adresu Tokio Hotel dokázal v minulosti z různých důvodů kdekdo a není pochyb, že to tak bude pokračovat i nadále. Fanoušci ale dobře vědí, že má smysl se nenechat ve své přízni zviklat. Kings of Suburbia sice není novátorský masterpiece, obzory díky ukotvení v nových polohách ale bezpečně rozšiřuje. Takže vlastně Alles Gute.

BEST TRAX: Run, Run, Run, Love Who Loves You Back, Kings of Suburbia
ZKUS TAKY: Tokio Hotel - Humanoid, The Rasmus - Black Roses, 30 Seconds to Mars, Love Lust Faith+Dreams

Adam Vrána
4/7

 

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít