LIVE: Zpět do devadesátek s The Raveonettes

THE RAVEONETTES + DYN + MANON MEURT
MeetFactory, Praha
23. 1. 2015

Do Prahy si dvojce přizvala berlínskou skupinu DYN, o druhý support se postarali domácí Manon Meurt. S hlavními hvězdami je spojoval zastřený devadesátkový zvuk, každá z hrajících kapel však pojímá žánr shoegazeu po svém. Zatímco Němci sázejí na potemnělou zastřenost, rakovnická parta operuje mohutnějším arzenálem posouvajícím jejich skladby k hymnickým vrcholům. Přestože druhá skupina si svůj set dokázala zejména zvukem o něco lépe obhájit, k The Raveonettes pasovali více DYN. Zejména pak svou hudební skromností, kterou set Manon Meurt postrádal.

Na pódiu byly následně připraveny pouze dva mikrofony a bicí soustava v pozadí a celá scéna byla orámována bílým promítacím plátnem. Ačkoliv se na něj se v průběhu večera žádné obrázky nepromítaly, jeho role byla zásadní. Ve spojení se světly, zprvu bílými, později i sytými odstíny modré nebo zelené vyprávělo plátno příběh. Jednou se návštěvník ocitl díky zelenému pozadí na natáčení efektního videoklipu, podruhé mu zvláštní nasvícení poskytlo náhled k výslednému snímku za využití soap opera efektu. Nejvíce se ale člověk přemisťoval do rozjeté party, kde se nehledí, zda se hraje taneční nebo kytarová muzika. Svůj podíl na tom měli i natěšení fanoušci, kteří dokázali před pódiem rozjet jakýsi shoegazeový mosh pit.

Ke kvalitnímu večírku je třeba započítat i výkon zvukaře, který naštěstí nehledal nejhlasitější možnou hladinu, ale na hranici snesitelnosti rovnoměrně ovládal nahrané podklady i živý zvuk nástrojů. To, že si The Raveonettes často vypomáhali počítačem, na zážitku nikterak neubíralo, jelikož oba z ústřední dvojice dokázali zaujmout a předat vše potřebné, co do studiových nahrávek vnášejí. Jediné, co mohlo duo lépe zpracovat, bylo sestavení setlistu, který jasně odděloval nový materiál od starších nahrávek. Tento fakt neubíral skladbám z loňské desky, ale zejména druhé polovině hlavní části, v níž se kapela zacyklila a zážitek i přes adekvátní délku zhruba sedmdesáti minut nevědomky protáhla.

• The Raveonettes se napoprvé předvedli dokonale

S bohatou diskografií, kterou Dánové disponují, se ale dalo z lecčeho vybírat, s prvním přídavkem tak došlo i na Recharge & Revolt, kterou si prozatím až s podivem žádný z filmařů nevybral do svého snímku. Až se tak jednou stane, s požitkem budou fanoušci sledovat budoucí kultovku se vzpomínkou, jak tuhle píseň dávno znali a v Praze zakončovila povedený večer zastřených kytar.

Večer připomínající devadesátá léta zahájil pražskou koncertí sezónu nula patnáct vysoce nastavenou laťkou. Je překvapivé, že se u nás The Raveonettes neukázali dříve - se svým repertoárem by víceméně obstáli na každém z hlavních tuzemských festivalů. Na druhou stranu je dobře, že k nám dorazili v době po vydání desky Pe'ahi, která posunula dosavadní zvuk skupiny nejrazantněji dopředu a ukázala, že obrozenecká vlna do sebe zahleděných kytarovek není zákonitě trendovou záležitostí.

Setlist: Endless Sleeper, Sisters, Killer In The Streets, Wake Me Up, Hallucinations, Dead Sound, Black White, Break Up Girls!, Love Can Destroy Everything, Love In A Trashcan, Attack Of The Ghost Riders, My Tornado, Apparitions, Gone Forever, Summer Ends, When Night Is Almost Done; Recharge And Revolt, Kill!, Aly, Walk With Me

text: Ondřej Bambas, foto: Čestmír Jíra