Vydáno 08.05.2015 | autor: Ondřej Bambas
Málokterý z koncertú ambientních projektů se v současnosti odehraje v jiném prostoru než Paláci Akropolis. Nejinak tomu bylo u dalšího koncertu z turné Nils Frahm Lost His Mind. Pokud si myslíte, že jste německého hudebníka již viděli a nemá vás čím překvapit, mýlíte se. Tohle v Praze ještě nepředvedl!
LIVE: Nils Frahm se opravdu zbláznil
NILS FRAHM
Palác Akropolis
7. 5. 2015
Klasická hudba rozhodně nepatří mezi sterilní žánry, které musí zachovávat dekórum svého jména. Jejich uchopení nejčastěji inklinuje k propojení s elektronikou. Jemně tak činí i Nils Frahm, který si za poslední roky vytvořil slušnou fanouškovskou základnu, což nyní dosvědčil zcela zaplněný sál Akropole.
Na Nilsovy klavírní vyhrávky je třeba mít často dostatek trpělivosti a jak se ukázalo živě i během několika skladeb, často se jedná o bodré čekání, kdy se Nils rozhodne skladbu natahovat a natahovat a... Do výsledného setlistu se tak dostane méně položek, neb u jednoho motivu je schopen hudebník setrvat i deset minut. K největšímu ohlasu ale beztak přispějí osvědčené koncertní "klasiky" známé z živých záznamů alba Spaces. S majstrštykem Says se tak dostanete až do vesmíru. Nejen díky melodii, ale také prostřednictvím brilantní scény, která při této skladbě vytvářela dojem prostoru, kam přistává kosmická loď.
Jindy působilo jeviště jako pobřeží se skalním útesem, který připodobňovaly elektronické varhany, a mloky z operní inscenace Čapkovy knihy zase rozmístěné reflektory. A například na začátku představení vzbuzovalo statické osvětlení dojem chrámového koncertu, jenž je osvětlen pouze pronikajícím slunečním zářením. Skvělá souhra osvětlovače s úchvatným nazvučením, kterému šli naproti i samotní ukáznění posluchači, posunovala celé vystoupení o stupeň výše.
Těžko říci, jak nákladné je převážení tak bohatého backlineu, levná záležitost to ale jistě nebude. Díky podobným výmyslům Frahma pak ale získává divák obohacující zážitek, žádnou osekanou verzi. Navíc může nakouknout do kuchyně samotného klavírního mistra a kromě krásných obrázků svého klávesového opevnění dost možná získá Nils další živou nahrávku, kterou bude moci prezentovat digitálně. Co už tak dobře přenést nepůjde, jsou příjemně vtipné komentáře, jimiž koncert vyplňuje.
Intenzivní zážitek mohl být o pár minut zkrácen, k nepříjemnému stavu napomohla zaplněnost a sálu s vydáchaným vzduchem, jinak ale asi nelze večeru nic vytknout. Absurdní situace s elektromagnetickým rušením, které jakoby Nilse smolně doprovázelo, nebo závěrečným potleskem luskáním, aby nebyla narušena policejní hodina už pouze sympaticky dotvořily hezký zážitek. Ne, Nils Frahm ani tentokrát nenudil a pokud ho i příště napadne něco šíleného, bude mít opět plno.
text: Ondřej Bambas, foto: Jan Kuča
0,00
čtenáři
hlasuj
