Vydáno 19.06.2015 | autor: redakce
Bombastickou produkcí se Muse začali pořádně zabývat už na celosvětově úspěšném albu Black Holes and Revelations. Od té doby jsou na kontroverzní cestě velkolepé hudební nekonzistence - ta vedla přes nabubřelou The Resistance a trendy dubstepovou The 2nd Law. I nejnovější album Drones pokračuje ve stejném duchu a stále není kýženým návratem na hudebně smysluplnou kolej.
RECENZE: Muse vypráví o empatii bez empatie
MUSE
DRONES
Warner Music
12 trax / 52:40
Tracklist: Dead Inside, [Drill Sergeant], Psycho, Mercy, Reapers, The Handler, [JFK], Defector, Revolt, Aftermath, The Globalist, Drones
Nápad odhalit na Drones konceptuální příběh o ztrátě empatie v moderní společnosti je bohužel reprezentován pouze v textech - hudebně se Drones tváří jako každé druhé album bez jakékoliv návaznosti jednotlivých písní. Přestože se Muse snaží ochočit si kompoziční um žánrové volnosti progresivních a inovátorských formací, spíše si sami pod sebou řežou větev - podivně umístěnými a neinformativními příběhovými ukazateli [Drill Sergeant] a [JFK], primitivními hardrockovými riffy v Psycho a Reapers, přeslazeným U2-popem Mercy, či nesourodým pokusem o rockový opus The Globalist.
I písně, které lehce připomínají starší tvorbu Muse (The Handler, Revolt) jsou udušené přepálenou produkcí. Skutečná vada a paradox alba jsou v tom, že vypráví příběh o nedostatku empatie způsobem, který empatii naprosto postrádá. Současná tvorba Muse se snaží dosáhnout na piedestal rockových legend a staví svou megalomanskou okázalost (např. otevřenou inspiraci bohatými sbory kapely Queen) vysoko nad unikátní hudební zážitek, kterým se kapela proslavila na začátku své kariéry.
Drones se soustředí spíše na pozlátko překombinovaného, matoucího zvuku a pseudo-progresivních kompozic. Veškeré emotivní momenty, zejména dramatický vokální projev Matta Bellamyho, pak vedle toho působí jen jako falešné divadlo.
Muse ve své hudbě nešetřili intenzivní momenty již dlouho, nikdy se ovšem tolik neoddávali nabubřelým popovým a arénovým klišé tolik jako na albu Drones. Potenciál drtivé většiny skladeb zaniká v jejich přednesu a Drones se tak stávají spíše přehnanou a nevkusnou parodií než plnohodnotnou deskou dříve zajímavé kapely.
BEST TRAX: Defector, Revolt, Aftermath
ZKUS TAKY: Queen - Hot Space, 30 Seconds To Mars - Love, Lust, Faith and Dreams, Muse - Black Holes and Revelations
Jan Čapek
2/7
0,00
čtenáři
hlasuj
