Clou Review: Loučení se nekoná

Vydáno 21.05.2007 | autor: redakce

Druhá deska je na světě, Clou nakonec při výběru názvu zvolili stejnou strategii, jakou na poslední řadovce uplatnili Pearl Jam. Recenzi v REPORTU jste již četli, nyní je zde reportáž z křtu CD v LMB. Jaké Postcards nám posílá Filip Macháček?

Clou Review: Loučení se nekoná Clou Review: Loučení se nekoná

CLOU
17.5.2007, LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA

Ema má mísu a emo je maso.


Pražští Clou nepochybně patří mezi stěžejní představitele tuzemské emo scény. Debut Postcards vydali v době, kdy nejen americké hitparády válcovali „clouci“ z campusů, kteří se od sebe lišili maximálně počtem čtverců na šachovnicovém designu svých tenisek. Obecně se tudíž očekávalo, zda Clou dokáží úspěch zopakovat, případně, jakých změn a proměn se od nich na novince dočkáme.

Křest odpálili chomutovští 5th April. Jejich pojetí emo je mnohem méně učesané, místy, zejména díky emotivnímu, hystericky vypjatému zpěvu frontmana Luly, jde spíš o fůzi s corem. Po více než třech letech společného hraní je jejich projev vyzrálý. Debutovou desku by si už určitě zasloužili.

To křtící Clou se štěstěnou obcovali evidentně více. První singl Island Sun jim otevřel dveře nejen od Evropy 2. Masivní rádiová kampaň z nich na čas udělala hvězdy. Křest eponymního druhého alba byl zcela pod taktovkou kapitána Ema a.k.a. LukEma. Jeho projev nemusí každému sedět, osobně mi jeho nonverbální komunikace s fanynkami v pokleku a napřaženou rukou à la Leonardo Di Caprio vyloženě naháněla husí kůži, ale má charisma, bez kterého by kapela zdaleka nebyla tam, kde je. Tedy i na stránkách Cosmogirl... Méně teatrálnosti by v každém případě živému projevu Clou jenom prospělo. Jejich hudba by obstála i bez šablonovitých zpěvákových gest.



I přes změnu na postu basáka jsou Clou sehraní a schopni zkomponovat na domácí poměry nezvykle moderní, trendy skladby skrývající singlový potenciál. Problém je, že se berou děsně vážně. Cesta, po které se vydali mi až příliš připomíná Support Lesbiens. Hudebně bezchybní, často až roboticky přesní kluci z plakátů, kteří jsou na nejlepší cestě utopit svůj talent v klišé.

Když Lukemo ke konci koncertu zanotoval Davidovu Nesnáším loučení, napsal tím recenzi vystoupení Clou za mě. Pokud si občas kluci nepřipomenou, že punk's not dead, budou za čas jen vatou v teen filmech s Vojtou Kotkem, a to by byla přece jen škoda.

Filip Macháček

A jelikož loučení taktéž nemůžeme vystát, dojem z křtu si můžete ještě znásobit: fotky Rudolfa Vyhnálka najdete PŘESNĚ ZDE.

www.clouclub.com

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít