RECENZE: Blues, country, drogy a skvělé písně, to je Sticky Fingers od Rolling Stones

Vydáno 14.07.2015 | autor: redakce

Rozsáhlá deluxe edice památného alba Sticky Fingers legendárních Rolling Stones zachycuje Jaggera a spol. v jejich nejlepší formě. Je to více než povedená vzpomínka na dobu, kdy v hudbě ještě emoce vítězily nad kalkulem.

RECENZE: Blues, country, drogy a skvělé písně, to je Sticky Fingers od Rolling Stones RECENZE: Blues, country, drogy a skvělé písně, to je Sticky Fingers od Rolling Stones

 

sticky fingersTHE ROLLING STONES
STICKY FINGERS
Universal Music
10 trax / 46:25 min

Tracklist: Brown Sugar, Sway, Wild Horses, Can't You Hear Me Knocking, You Gotta Move, Bitch, I Got The Blues, Sister Morphine, Dead Flowers, Moonlight Mile

Album Sticky Fingers z roku 1971, které nyní s mnoha bonusy vychází v reedici, má v historii The Rolling Stones několik prvenství. Jde o první desku nahranou pod labelem Rolling Stones Records a ozdobenou typickým logem s vyplazeným jazykem. Poprvé tu také na celé desce předvádí své schopnosti kytarista Mick Taylor, protože se jedná o první studiovku, na níž se nepodílel Brian Jones, který zemřel v roce 1969. Sbírka písní se zipovým obalem od Andy Wahrhola je právem v bohaté diskografii Stonů řazena k tomu nejlepšímu.

Zatímco takové Their Satanic Majesties Request se dá směle označit za nejzhulenější album The Rolling Stones, o čtyři roky mladší Sticky Fingers v textech a náladě písní od konopí postoupilo k těžším návykovým látkám. Podobně jako v počátcích kariéry zde najdeme převzatou bluesovou skladbu (You Gotta Move od dvojice Fred McDowell a Reverend Gary Davis), ale skupina ve vlastních skladbách Sway nebo I Got The Blues dokazuje, že má tenhle styl v malíčku.

A začíná se pěkně zhurta! Brown Sugar s neoposlouchatelným riffem Keitha Richarda a vjíždějícím saxofonem Bobbyho Keyse, to je paráda, která nechybí na žádném koncertu Stounů. Nelze však říct, že by se na desce povedlo úplně všechno až do poslední noty. Je s podivem, že se hit stal zrovna z utahaného country Wild Horses, když se kvůli absenci emocí (pokud za ně nepovažujete únavu) nevyrovná jiným skvělým stonesovským ploužákům, jako jsou třeba Angie nebo Fool To Cry.

Pro sběratele

Nová verze Sticky Fingers má tři různé digitální formáty a celkem šest fyzických verzí. Základní CD a vinylová verze přináší remasterovanou podobu deseti původních skladeb. Ale fanoušci, kteří sbírají bonusy v podobě doposud nevydaných či živých nahrávek, mohou sáhnout po deluxe verzi čítající dva disky. Krom remasterovaných deseti původních songů komplet nabízí i další desku nahrávek, mezi kterými je pět písní zaznamenaných na koncertě v londýnském The Roundhouse nebo například alternativní verze Brown Sugar s hostujícím Erikem Claptonem.

Ke koupi jsou i dva boxsety. První doplňuje mimo jiné DVD se dvěma živými interpretacemi - Midnight Rambler a Bitch z koncertu v Marquee Club, který The Rolling Stones odehráli v březnu 1971. Součástí je i kniha plná doposud nezveřejněných fotografií. Druhý, super deluxe boxset, přináší další audio CD s názvem Get Yer Leeds Lungs Out z koncertu v Leedsu z roku 1971, vinyl s písněmi Brown Sugar a Wild Horses, repliky dobových plakátů, pohlednice a knihu mapující vznik alba Sticky Fingers.


Mick Taylor do sestavy Stounů slyšitelně zapadl, což například dokazuje ve vícevrstevnaté sedmiminutové skladbě Can't You Hear Me Knocking. Jedním z vrcholů desky je pecka Sister Morphine, lehká psychedelie s drásavým zpěvem Micka Jaggera a námětem předávkování. Na této antiromantické skladbě spolupracovala herečka a zpěvačka Marianne Faithfull, která se v té době více než ometala kolem kapely, konkrétně Jaggera. Jako protipól Sister Morphine působí alespoň po hudební stránce následující Dead Flowers, jež je v kontextu nahrávky takovou pohodovou country hudbou pro řidiče kamionů.




Vydařenou tečkou za neveselou až depresivně působící deskou je Moonlight Mile se smyčci Paula Buckmastera. Uzavírá album, které patří nejen k těm nejlepším od The Rolling Stones, ale také k zásadním nahrávkám první poloviny 70. let, kdy ještě v hudbě emoce dokázaly vítězit nad kalkulem.

BEST TRAX: Brown Sugar, Bitch, Sister Morphine
ZKUS TAKY: The Who - Who's Next, ZZ Top - ZZ Top's First Album, The Yardbirds - Little Games


Roman Jireš

6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít