RECENZE: Voxel je na desce Motýlí efekt konečně sám sebou

VOXEL
MOTÝLÍ EFEKT
Warner Music
11 trax / 34:21 min

Tracklist: Tady a teď, Jednou, Všem, V čase zpátky, My dva, Optimistická, Bitch, Za svým, V naší ulici (radio edit), Paní Terezie, Usínací

Je příjemné slyšet, s jakou bezprostředností se dají i v dnešní době dělat obyčejné popové písničky. Voxel se na albu Motýlí efekt nežene za experimenty, nehledá umělé problémy ani nevymýšlí těžkopádně textové přesmyčky. Pouze zpívá a hraje o životě, jak jej vidí svýma očima. Raduje se z prostého bytí, z malých drobností, které utvářejí svět. A občas si i posteskne. Zvládá to však bez moralismu a všeználkovství.

Oproti první desce All Boom!, která reflektovala hlavně jeho synthpopové začátky a představovala ho jako kluka, co objížděl diskotéky, nabízí Motýlí efekt kompaktnější zvuk i sdělení. Písničky jsou převážně akustického rázu, ovšem s výbornou produkcí talentovaného dua Light & Love. Přičteme-li k tomu chytré Pokáčovy texty, občas melancholické, jindy radostné a hravé, ale vždycky sympaticky střídmé a plynulé, je z desky cítit pohoda, s jakou vznikala. Voxel si nahrál řadu nástrojů sám, včetně u nás netradičního uzbeckého taru, který zní z úvodní Tady a teď s trochu hořkosladkou pointou o kráse okamžiku, ale i nezastavitelnosti času.

Aura pozitivního písničkářství z nahrávky čiší i navzdory faktu, že Voxel častokrát nezpívá o zrovna veselých tématech. Lidská nesnášenlivost se stala ústředním motivem písně Všem, ve které se pídí po jejích příčinách. "Ty jsi já, já jsem ty, tak proč nefungujeme jak jeden tým, čím to, že každej radši bere než dává? Já jsem ty, ty jsi já, tak proč v nás tolik vášně dřímá a místo pohádek jsme inspirací k večerním zprávám?" zpívá tu a drží se přitom stále nad věcí. Nepoučuje, nenaříká, neútočí. Jen vnímá život se vším všudy. A dokáže se z něj těšit - třeba v songu Optimistická, kde vyzdvihuje moment, "kdy přepadně tě ten ten pocit, že jsi na světě fakt rád". Obě písničky se přitom odehrávají v přímočarých a nekomplikovaných aranžích. Jsou melodické, chytlavé, čisté a je z nich cítit prostá radost ze zpívání. I ze života.

• Voxel interview: Člověk zvládne úplně všechno, pokud tomu uvěří

Ta se deskou vleče tak přesvědčivě, že hloupě nepůsobí ani nejmedovější skladba My dva, duet s jeho reálnou partnerkou eM. V čase zpátky zase vyvažuje nostalgický text o hodnotě přátelství euforickým zemitým podkladem, skoro jako by ho nahrála skupina Jelen. Přímý song Bitch, který vznikl v pubertě jako vzkaz bývalé přítelkyni, by zase klidně mohl být na některé z desek Tomáše Kluse. Ve skutečnosti se ale Voxel přístupem k životu i náladou své tvorby nejvíc blíží Jasonovi Mrazovi, svému americkému vzorovi. Je jeho českým protějškem s kytarou, ovšem ne kopií.

Voxelovou největší předností se stala jeho uvolněnost. Písničky, které by v podání jiných interpretů mohly znít křečovitě a škrobeně, podává s lehkostí, nadhledem a pokorou. Není z toho deska roku ani sbírka dosud neslyšeného či nevyřčeného. Sem tam padne i nějaké to klišé. Ale Motýlímu efektu Voxela úplně stačí, že je upřímný. A - na rozdíl od předchozího alba - opravdu jeho.

BEST TRAX: Všem, V čase zpátky, Optimistická
ZKUS TAKY: Tomáš Klus - Cesta do záhu(d)by, Jason Mraz - Yes!, Sima Martausová - Dobrý deň, to som ja

Josef Martínek
5/7