RECENZE: Iron Maiden ctí tradice, přesto nestagnují

IRON MAIDEN
THE BOOK OF SOULS
Warner Music
11 trax / 90:14 min

Tracklist: If Eternity Should Fail, Speed of Light, The Great Unknown, The Red and the Black, When the River Runs Deep, The Book of Souls, Death or Glory, Shadows of the Valley, Tears of a Clown, The Man of Sorrows, Empire of the Clouds

Zpočátku se zdá, že britská legenda pouze pokračuje tam, kde minule skončila. Úderné a přitom hrdě se vzdouvající, místy až pompézní skladby, v nichž se kytarovými sóly a klenutými linkami zpěvu (Bruce Dickinson setrvává ve skvělé formě) rozhodně nešetří, jí jdou stále od ruky. Ano, provést razantní obměnu obligátních – a nutno zdůraznit, že osvědčených – postupů by bylo jistě neefektivní a vzhledem k plodné kariéře se nelze zcela vyvarovat, aby některé pasáže evokovaly již slyšené. Tu a tam se onen pocit prostě vloudí. Nicméně závan progrese z "Knihy duší" přece jen vyčíst lze. Zejména pak ve druhé části - album je totiž z důvodu nadstandardní délky rozděleno na dva disky.

• Za rakovinu zpěváka Iron Maiden mohl orální sex

 
Právě stopáž se podprahově jeví mnohem děsivěji než věrný maskot Eddie, ovšem Harrisova parta zná recept, jak navzdory předlouhým metalovým opusům nepřipustit nudu. Vždy má v rukávu výraznou svěží melodii, která zároveň není plytká, nebo košatý refrén vybízející k vokální součinnosti. A těch rafinovaných instrumentálních i aranžérských fines, změn rytmu i nálad, díky nimž se písně neustále "vnitřně vrtí", přičemž zůstávají dokonale soudržné a přesvědčivé. Pozitivnímu vyznění přispívá parádní zvuk, ze kterého musí mít radost i bubeník Nicko McBrain, v jehož strhující kanonádě precizních úderů nezanikl ani sebemenší poklep činelu.

• HITPARÁDY (12.): Konečně změna! Kryštof byl sesazen, střídají ho Iron Maiden

Iron Maiden si ze své pozice mohou dovolit leccos, ale třeba otřepané vyžívání se v emotivních vybrnkávaných předehrách a outrech je už vskutku nadúměrné. Mnohem sympatičtěji se jeví shora naznačený pokus o překročení vlastních žánrových limitů. Nejen pomalejším tempem, ale ještě komplikovanější strukturou z nahrávky vybočuje klávesami citlivě protkaná kompozice The Man of Sorrows a závěrečná Empire of the Clouds zachází ještě dál.

Na ploše osmnácti minut se přelévá hned několik poloh od epicky nadýchané po hard rockově ráznou, k dokreslení nálad kapele výrazně vypomohla klávesová orchestrace suplující smyčce i žestě či klavír, do jehož klaviatury vnořil prsty Mr. Dickinson osobně. Napoprvé jde o až příliš radikální úkrok, avšak při větší střídmosti stran stopáže se matně rýsuje obzor, ke kterému by se Iron Maiden mohli vydat, až budou mít kolena opravdu stará.

BEST TRAX: Speed of Light, When the River Runs Deep, The Man of Sorrows
ZKUS TAKY: Saxon – Sacrifice, Judas Priest – Redeemer of Souls, Running Wild – Resilient

Daniel Folprecht
5/7