Podzimní várka CD recenzí!

Vydáno 23.10.2007 | autor: redakce

Legendární pankáči Bad Religion, výborná domácí kapela Eggnoise, kytarovka The Thrills a skandinávská banda Hello Goodbye očima redaktorů Reportu.

Podzimní várka CD recenzí! Podzimní várka CD recenzí!

BAD RELIGION
NEW MAPS OF HELL
Epitaph / Maximum Underground
16 trax / 38:39 min



Punk jako zamlada.
Punkoví veteráni z jižní Kalifornie po pětadvaceti letech od vydání svého debutu How Could Hell Be Any Worse? přicházejí s novinkou natočenou s takovým nasazením, že by se za ni nemuseli stydět ani ve svých teenagerských letech. Od úvodní minutové pecky 52 seconds sazí šestičlenná sestava, která se během let rozrostla na tři kytary, jednu nekomplikovanou a nabroušenou pecku za druhou. Je to závratné jako jízda na horské dráze a při vší punkové jednoduchosti i poměrně pestré zejména díky dobře sladěným vokálům. Nechybí ani tradiční texty se sociální tématikou a zpochybňováním náboženství. Zapomeňte na některá vyměklá alba z 90. let, Bad Religion jsou zpět v plné síle! 5 bodů ze 7.
Roman Jireš


EGGNOISE
ALBUMEN
100promotion
12 trax / 39:27 min



Stylová swingers party.
Eggnoise jsou odvážní a hraví! Super!
Tak, už jsem nabral dech a budu pokračovat věcněji. Elektronika, jazz, rock, pop, to všechno najdete nejen na nové desce, ale mnohdy i v jedné skladbě zároveň! Na první poslech neskutečný guláš ze čtvrté cenové, na druhý skvěle promyšlená a zkomponovaná deska. Temné plochy s neméně temným syntezátorem se lámou do bondovsky znějící melodie, ta do rockového nářezu a zase zpět, dokola a na střídačku, každý s každým. Robbers In The House je naprosto skvělá pecka, která člověku vydrží nadlouho a nejinak je tomu například s Home. Eggnoise mají kvalitní a chytré anglické texty, za což jim patří další plus. Kapelu také zdobí velmi kvalitní pěvecké výkony, o těch instrumentálních ani nemluvě. Každý, kdo chce slyšet moderní hudbu té nejvyšší kvality a výše zmíněné žánry mu nejsou na obtíž, měl by si Albumen poslechnout. Je to totiž jedna z nejlepších desek, jaká se doma letos urodila. Dávám plný počet bodů.
Co jsem měl na srdci, jsem řekl, a teď mne omluvte, za chvíli mi to letí do Bombaje.
Petr Metelka


HELLO GOODBYE
ZOMBIES! ALIENS! VAMPIRES! DINOSAURS!
SONY BMG
14 trax / 46:08




Čau a nazdar.
Škandinávci boli vždy dobrí v metale a indie. Ku garážovkám ako Mando Diao či Hives sa svojou kvázi alternatívou pridružujú aj Hello Goodbye v švédsko-nórskom zložení.
Netreba podotýkať, že šťava vyššie uvedených kapiel im chýba, i keď disco voice efekty dokazujú, že ich cieľom nie je punkové harašenie ale pretransformovanie jednoduchých takmer Beatles melódií do neustále populárnejšieho indie looku. Spev je až ukážkovo popový a piesne zachádzajú príležitostne do amerického skate-punku, pričom porovnať ich môžeme napríklad s o triedu kvalitnejšími Von Bondies. Nič zložité a náročné, čo bolo zrejme aj cieľom ľudí z kapely.
CD zachraňujú záverečné bonus tracky meniace charakter Hello Goodbye z boring band na live band, kvôli ktorej by ste možno dali aj zopár eur na koncert, aj keď ani tam by ste nemali čakať nič special. Avšak keby hrali v klube tak pár blokov od vášho domu, vyberte sa tam. Lepšie ako sedieť pri telke a pozerať švédske romantické filmy. 3 zo 7!
Katarína Šamajová




THE THRILLS
TEENAGER
11 trax / 41:01
EMI


Keď sú vaši preč.

Keby ste boli bezproblémovým britským teenagerom z predmestia a vaši rodičia by odišli na víkend mimo domu, isto by ste usporiadali párty. Popil by sa ceider a pivo z plechovky, vyskúšalo sa čo uvoľnené zábava ponúka a ku koncu by vám hrali The Thrills.
Táto írska formácia totiž produkuje hudbu presne vystihujúcu danú atmosféru. Zrazu máte chuť zvaliť sa unavene na posteľ, zastaviť aspoň na moment nepríjemnú pachuť alkoholu v žalúdku a oprieť sa o človeka, ktorého poznáte sotva zopár hodín. The Thrills zbližuje. Je to príjemná indie-popová muzika s klavírom, gitarou a najmä presvedčivo flegmatickým speváckym prejavom Conora Deasyho, ktorý sa pre hudbu na Ostrovoch narodil. Na rozdiel od inzerátových Kooks, chalani netvoria vyslovené hitovky, i keď The Midnight Choir, I´m Sorry či Restaurant by sa nimi kľudne mohli stať.
Charakteristická stavba piesní a prvky folku však môžu po čase vytvoriť dojem zlievania jednotlivých songov do celku, čo má svoje plusy i mínusy. Na jednej strane tak počúvate CD bez toho, aby ste niektoré tracky preskočili, ale na druhej strane nedokážete ani po čase pesničky identifikovať. Všetky, bez ohľadu na text, pôsobia ako jeden milý príbeh o noci, keď boli vaši preč. Ak plánujete zostať večným teenagerom, CD pre vás. Nice... 5 bodíkov zo 7.

Katarína Šamajová

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít