Lednová várka CD recenzí!

CRAIG DAVID TRUST ME Warner Music 11 trax / 43:13 min

Kdo uvěří, bude spasen.
V názvu své čtvrté desky nás Craig David žádá, abychom mu věřili. No nevím, Craigu, od chvíle, kdy jsi vyměnil Artful Dodger za Stinga, tvoje britské R&B moc nemusím.
Když nic neočekáváte, nemůže vás nic zklamat. A tak asi budu jediný hudební publicista na světě, který Trust Me pochválí. Craig David nechal spát popový crossover i marné snahy prorazit v USA a rozhodl se trochu povozit na současné vlně retro funk-soulu. S Craigem byli ve studiu Martin Terefe (KT Tunstall) a Fraser T. Smith (Kano, Beyoncé) a nenechali se ničím omezovat. Hot Stuff (Let's Dance) Bowieho klasiku nesampluje, nýbrž rovnou vykrádá, to stejné dělá 6 of 1 Thing s předloňským hitem 1 Thing zpěvačky Amerie. Jestli vás to pohoršuje, Trust Me raději neposlouchejte. Hrát totiž s Craigem Davidem hru na originalitu není zrovna dobrý nápad, stejně jako pročítat jeho texty. Tohle je popový produkt, který se tváří staromilsky (funkové trumpety a hammondky). Zpěvákovi, který vzešel z tanečního undergroundu, kupodivu více sedí old school než kybernetické beaty (This Is the Girl). Za Trust Me se Craig David nemusí vůbec stydět a velkou měrou k tomu přispívá i snesitelná stopáž. 5 bodů ze 7 je tak akorát.
Karel Veselý

PARAMORE RIOT! Atlantic / Warner Music 11 trax / 38:52 min

Bouřiti se je komerční.
Nazvali svou desku, druhou po debutu, o kterém roku 2005 věděli jen fanoušci, RIOT, tedy „vzbouření“, protože hrají pop punk, hudbu, která se tváří divoce a vzdorně, byť taková není. Jaká je, prosím vás, Hayley Williams, největší výhra téhle čtveřice z Tennessee, vzbouřenkyně, když ji není za stojanem mikrofonu pomalu vidět a v textech roní slzy nad každým rozchodem s klukem, kdežto Bushe ignoruje?
Hlas má ale jako třímetrová a i tím maskuje adolescentní podstatu hudby své formace, což už se tolik nedaří např. Avril Lavigne, s níž má hodně společného. Ukazuje se to na hudbě, která je primárně chytlavá, melodická, maskovaná jako drzý uličník, který však večer přichází způsobně domů a před večeří se u bohatě prostřeného stolu s rodiči pomodlí. Je těžké hledat pro každou novou kapelu tohoto druhu, které vyskakují jak houby po dešti, neotřelé recenzní výrazivo, stejně tak ony těžce hledají neotřelý způsob, jak zaujmout, a jejich osudem je pomalý odsun do zapomnění.
Roman Lipčík

DEADELUS FAIR WEATHER FRIENDS Ninja Tune / Maximum Underground 5 trax / 18:15 min

Licousy proti nudě.
Mistr samplofonií si počínaje svým přelomovým debutem Invention dává záležet, aby své fanoušky pokaždé řádně překvapil. A jinak to není ani na jeho novém EP. Ať už je pět skladeb výsledkem předvánočního gruntování na jeho laptopu nebo to má být pět stylových cvičení na téma „co bych tak ještě...“, určitě se u nich nudit nebudete. Deadelus má totiž neobvyklý smysl pro humor a se svými posluchači komunikuje sérií zvukových vtípků, které ocení hlavně fajnšmekři. My Beau, což je předělávka r'n'b hitu skupiny Ghost Town z 90. let - ale tenhle kybernetický pop by na vás klidně mohl vykouknout z desky Girls Aloud. Titulní skladba je rozverný big beat s neobvyklými samply, rovný rytmus v Heritage odkazuje na pumpující beaty miami bass. Jako celek mi to nejvíce připomíná The Herbaliser a Funki Porcini. Vzpomínám si na jednu pedagogickou poučku, pro náš případ upravenou takto: když dělání hudby autora baví, je to záruka, že alespoň někdo bude při jejím poslechu spokojený. A Deadelus se rozhodně baví královsky.
Karel Veselý

JAROMÍR 99 & THE BOMBERS Indies 11 trax / 38:19 min

Soundtrack ke komiksu... No vida, zase zpestření nudné reality, jen těžko říct, zda nutné. Komiks Bomber letos vydal Jaromír Švejdík, blahé paměti Priessnitz a Umakart. Kus komiksu je i v digipacku CD: chlapík v hotelu nemůže spát, v noci se vydá pryč, aby zmizel, chce vzít stopařku, ale vyklube se z ní povětrná holka, jede tedy dál, pak se ale vrátí, naloží ji a rozdají si to... Nějak taková je i hudba alba: nepěkná a neradostná, ušpiněná, všedně těžká.
(rl)

SEETHER FINDING BEAUTY IN NEGATIVE SPACES SONY BMG 13 trax / 50:50 min

S uječenou americkou zpěvačkou Mad Marge a její partou The Stonecutters se mohli tuzemští posluchači na vlastní uši seznámit na konci loňského roku v Rock Café. Jejich první v Evropě vydané album sice jen částečně prezentuje pódiovou rozvernost téhle pětice, ale milovníky klasického obsazení (dvě kytary, basa, bicí, hlas) a špinavějšího klubového zvuku nahrávka patrně nezklame.
(rj)

MAD MARGE & THE STONECUTTERS LIBERATED! PPeople Like You / Maximum Underground 11 trax / 36:47 min

Představitelé jihoafrické rockové scény Seether mají největší devizu ve zpěvákovi. Shaun Welgemoed, po matce Afričan a po otci Anglán, už v úvodní Like Sucide střídá klidnější rockové i vypjaté metalové polohy. Bylo by však zbytečné očekávat nějaký obzvlášť originální projev. Kapela se zatím nevymanila z okruhu stovek skupin hrajících každý večer po klubech mnoha měst.
(rj)