Mark Ronson: Record Collection

14 trax / 47:23 min

Pestrá kuchyně.
Mark Ronson je uznávaným producentem, který stojí například za megaúspěchem Amy Winehouse. Semtam naštěstí Mark myslí i na sebe a vydá nějakou sólovou desku. Díky tomu, že si na ně zve zpěváky z různých hudebních žánrů, působí výsledek velmi pestře a nenudí, i když jednotlivé kusy samy o sobě často jsou dost průměrné. Na novinku Record Collection mu hlasově přispěli například americký rapper Q-Tip, zženštilá hvězda osmdesátých let Boy George, neosloulový král D'Angelo, glamrockový Simon Le Bon z Duran Duran, nebo například londýnský gay mužský sbor. Výběr některých hostů napovídá, že Mark Ronson se tentokrát hodně inspiroval v osmdesátkách minulého století. Naštěstí jen vyzobával některé snesitelné ingridience a nenapodoval nebo nekopíroval důsledně.
Ronsonovy desky jsou určeny především k hraní na večírcích. Nejinak je tomu i u Record Colllectin. I přesto není tak zábavná jako předešlá Version, kde umělec Ronson dokázal, že je světový producent číslo jedna. Mnohé coververze byly zajímavější než originální verze. Novinka zaostává i za albem Here Come the Fuzz, jež bylo protkáno funkovou veselostí. Oproti němu je Record Collection mnohem chladnější. Obzvlášť skladba Circuit Breaker zní podezřele vykalkulovaně. Pokus o hymnickou melodii zahranou snad na nejhorší klávesy Michala Davida až moc evokuje pouťový europop.
Sbírku desek má Mark Ronson určitě pěknou a poslouchá od všeho něco, díky tomu mohl smíchat takto ulítlé album. Nejde o žádný průšvih, ale víme, že Ronson dokáže víc. Pro hiphopové publikum je deska příliš diskotéková a pro fanoušky elektroniky obsahuje až moc rappu.

5/7
Daniel Maršalík