Jesus Christ Superstar nezklamal

I když má Jesus Christ Superstar úžasnou hudbu a výtečnou předlohu, několik jeho nastudování dokázalo, že se dá pokazit. To se naštěstí nestalo nyní v Karlíně, a tak český divadelní divák nemusí nad muzikály lámat hůl. Je dokázano, že to jde. Velkou zásluhu na velikosti Jesuse má i fakt, že nejen zpěv je při každém představení živý, ale i hudební podklad. To je na české poměry stále spíše výjimečné.

Titulní roli ztvárnil stejně jako v minulém století Kamil Střihavka. Naštěstí vizuálně až tak nezestárl a jen se potvrdilo, že role Ježíše je mu takřka psána na tělo. Po strhujícím výkonu v písni V zahradě getsemanské: Děj se vůle tvá... byl odměněn velkým potleskem. Jeho životní partnerku nebo spíše flirt hraje také někdejší Máří Magdaléna Bára Basiková. Avšak při druhé premiéře se publiku představila v muzikálech ostřílená Dasha a roli dívky lehčích mravů zvládla na výbornou. Horší to už bylo s Jidášem. Po zhlédnutí tohoto muzikálu v původním českém ztvárnění divák odcházel z divadla s pocitem, že možná Ježíš nebyl hlavní postavou. Jidáš v podání Dana Bárty byl mnohem zajímavější. I když je obecně považován za negativní postavu, v muzikálu jsme ho chápali, rozuměli jsme mu a fandili mu. Dnes Jidáše hrajé také Bárta, ale Václav, a rozdíl je to značný. Dříve Jidášovy pasáže patřily k vrcholům představení, nyní při Noidově výkonu musí divák prosit, ať už co nejdříve spáchá sebevraždu. Navíc Noid svým pohybem na jevišti připomínal spíše karatistu s tikem než biblickou postavu. Kéž by tak krásnou roli dostali třeba zpívající herci hrající apoštoly Jakuba a Petra. Co se ale musí uznat, designově jim to s Kamilem Střihavkou slušelo. Trochu připomínali duo Vinnetou & Old Shatterhand.


Krásně slizský byl umělecký ředitel divadla v Karlíně Pavel Polák v roli Piláta Pontského a jedničku s hvězdičkou by zasloužil i Ondřej Brzobohatý za Song krále Heroda. Zajímavé může být ztvárnění této role jeho alternací Jiřím Kornem.

JCHS už není tím muzikálem plným nadšenců, ale to mu neubralo na kvalitě. Ve spoustě ohledech, například v kostýmech nebo scénografii obecně, původní představení převyšuje. Jesus Christ Superstar je nejen krásnou vzpomínkou, ale má smysl ho vidět i když původní české nastudování s povedeným překladem Michaela Prostějovského neznáte. Karlínská verze slavnému originálu ostudu nedělá. Jen Bárta není vždy jako Bárta.

Jesus Christ Superstar, 12. listopadu 2010, Hudební divadlo v Karlíně, Praha

Daniel Maršalík