Blues Alive plný hvězd

Pořadatelé letos avizovali již několik dní dopředu, že mají vyprodáno na sobotní večer, kde byl hlavním ozdobou Johny Winter. Tradiční blues jam session opět nezklamaly a jen škoda, že organizátoři snížili počet míst, kde se jamovalo. Letos byl poprvé festival rozšířen i do pražského klubu JazzDock.
 

 

Festival se rozběhl, jak již je pár let tradicí už ve čtvrtek a opět se jednalo o tématicky zaměřený večer, tentokrát ,,Visegrádský večer‘‘. Na začátek se ve foyer představila jedna z nejlepších slovenských kapel ZVA 12-28, která se již od originálního pojetí bluesových standardů dopracovala k původní osobité tvorbě, jak hudebně, tak textově. Blues uchopené trošku z jiné strany a také vítězové letošního ročníku vyhledávací soutěže BLUES APERITIV to bylo seskupení Ladě, jejichž frontman Michael Kubesa měl až neskutečně příjemný hluboký hlas. Následovala již česká bluesová klasika Ondřeje Konráda a jeho kapely Gumbo a na závěr večera opravdové třešničky na dort. Jedna z nich byla formace Boogie Boys, kteří svým boogie woogie dostali diváky do varu. Druhým vrcholem večera byla maďarská kapela Mississippi Grave Diggers v jejímž čele je charismatická zpěvačka Karen Carrol, která si svým zpěvem podmanila publikum a uhranula nejednoho v sále.
 

 

Páteční bluesový večírek umíchal taky zajímavou směsici, ačkoliv by možná stálo za zváženou, jestli vrcholem večera bluesového festivalu měla být formace No Blues hrající především word music, ale začněme od začátku. Odpolední program započal přehlídkou českých písničkářek: Jana Šteflíčková, Žofie Kabelková, Terezie Pálková a Martina Trchová trio. V odpoledních hodinách také odehrála svůj koncert v místním kostele jedna ze zahraničních hvězd festivalu Gary Lucas, nutno podotknout, že prostředí to je velice blízké blues, ale bohužel se nepodařilo příliš dobře tento koncert nazvučit a některé kytarové rify Garyho Lucase vyšuměly. Je to vskutku hráč, který zahraje cokoliv, jak v úvodu zmínil moderátor celého festivalu Marek Hlavica. Při poslechu Vltavy v jeho podání šla husí kůže po zádech. Celý večerní program měla odstartovat formace Charlieho Slavika, ale bohužel nedorazili včas a tudíž se jelo dále dle programu. Dříve zázračné dítě bluesové kytary a nyní i uznávaný zvukař jazzových desek (Lukáš Martínek) se představil společně se zpěvákem Pat Fulgonim a svým bandem. Par Fulgoni si pozval na podium i Garyho Lucase, s kterým natočil dříve desku. Jedním z mnoha dalších zahraničních hvězd v Šumperku byli Johny Mars a Michael Roach, kteří jsou netradiční dvojicí. Johny Mars označován jako ,,Jimi Hendrix foukací harmoniky, který rád dělá velkou show a využívá hypermoderní zvuky nástroje a oproti němu kytarista Michael Roach staví na své virtuózní hře na kytaru, tak v Šumperku rozhodně přesvědčili, že jim to spolu šlape.  Jedním velkým trapasem bylo ozvučení koncertu Correyho Harrise, které bylo opravdu nevkusné! Lidé u podia slyšeli bavící se lidi v zadu u vstupu do sálu. Tohle se místním zvukařům opravdu nepovedlo a netradiční hra Correyho Harrise bohužel trošku vyšuměla. Vrcholem večera byla formace No Blues, která zahrála směsici word music už i se svým novým členem sudánským bubeníkem Osamem Maleegim.