Abba The Show v Praze

Abba The Show - WaterlooPříběh ABBY od jejích počátků s vítězstvím v Eurovision až po léta největší slávy a mezinárodního úspěchu vyprávěla skupina Waterloo, která dovedla ABBU zpět na pódia. S doprovodem Národního londýnského symfonického orchestru, vedeného Matthew Freemanem, vytvořili v O2 Areně doopravdy lahodnou show.

Už při vstupu na koncert bylo jasně poznat, že diskotékové hity let minulých jsou stále aktuálním tahákem. Věkové rozpětí návštěvníků, od nejmenších až po skutečné seniory, našlo svůj průměr u generace, která v době vrcholku ABBY patřila k náctiletým. Růžové chlupaté klobouky se svítícím nápisem "Dancing Queen" však našly své pozice na hlavách napříč věkovým spektrem. Místa na sezení byla obsazena do posledního, pod pódiem se však také našlo dost nadšených posluchačů.

Chronologicky uspořádaný koncert přinesl všechny největší hitovky, nechyběly ani songy notoricky známé z muzikálu Mamma Mia, které publikum doopravdy ocenilo. Existuje však vůbec někdo, kdo by neznal chytlavé melodie Money, Money, Money, Winner Takes It All, Dancing Queen či Honey Honey? Obě zpěvačky z Waterloo předvedly své hlasové vybavení skutečně bravurně, místy až přicházely pochybnosti, jedná-li se doopravdy o revival a ne původní kapelu.

Kontakt s původním složením přinesl napřed Ulf Andersson, saxofonista originální ABBY. Poprvé se na pódiu objevil u písně I Do, I Do, I Do, I Do, I Do, svoji flétnu pak zapojil třeba u hitovky Fernando. Vysloužil si i své vlastní intemezzo a na chvíli zmizel, aby dopřál místo dalšímu svému autentickému kolegovi Janne Schafferovi, který přispěchal se svou kytarou. Před pauzou zpěvačky nachystaly opakování Fernando, při kterém se snažily rozezpívat publikum. Odezva však byla téměř neslyšná. Nadcházející přestávka, trvající déle než půl hodiny, pak byla spíše otravná než jakkoliv příjemná.

Abba The Show - WaterlooKdyž se po ní však dostavily skutečné diskotékové hity, O2 Arena se konečně rozhýbala. Skvělá světelná show, která pomocí strobo světel vytvořila dokonce i iluzi živoucí animace, a hráči Národního londýnského symfonického orchestru tvořící choreografii, začali přispívat Abbovské atmosféře. Dojemné zapojení zpívajících dětí u I Have a Dream či SOS ve švédštině patřily jen k dalším třešničkám na dortu hry na city. Publikum, přeneseno o mnoho let zpátky, odhodilo svůj stud a každý po svém předváděl své nejšílenější taneční kreace. Dokonce i sedící diváci začali vstávat ze židlí a rozhazovat zběsile rukama. Přídavek v podobě Waterloo, se kterým se kdysi ABBA poprvé proslavila, už byl pak skutečnou show, která pohltila celou arénu.

Brilantní výkon skupiny Waterloo, jakožto i dalších hudebníků, udělal z tohoto koncertu skvělou retro show. Postupně, ale přece. Po poslední písni Thank You For The Music byl na tváři odcházejících vidět spokojený úsměv.

4/7
Eva Došková; foto: Livenation