Kdykoli se můžu setkat s lidmi, kteří jsou v každém ohledu dál než já a mají za sebou roky kvalitní a zajímavé práce, je to pro mě inspirující moment. Okamžik
pokory. Dárek pod stromečkem. Vlastně takové malé
Vánoce.
Ty opravdové mi letos zpříjemnil
Londýn. Ale ne město samotné. Ne ten totální konzumní shon britské metropole, kde věčně mží nad Temží; lidi jako
mravenci s nákupními taškami slovutných značek plahočící se za další neodolatelnou slevou; nekonečná
Oxford Street, kterou nejste schopni projít, aniž by vám přitom někdo nevypíchnul oko deštníkem. Tady byste Vánoce hledali marně.
Jejich kouzlu a poezii jsem nakonec propadl v malé zapadlé uličce v
Covent Garden, jen asi padesát metrů od největšího turistického shonu. A nemůže za to surrealistický zástup asi tisícovky Santa Clausů na
kolečkových bruslích, který uličkou projel.
Tady, v kavárně s příznačným názvem
Poetry Place, jsem se totiž potkal s živoucí legendou britské poezie, liverpoolským básníkem
Rogerem McGoughem. Na londýnském křtu jeho knihy
Někdo přijde a udělá to za mě líp jsem měl možnost nejen osobně být, ale dokonce s McGoughem vystoupit na jednom pódiu v rámci společného česko-anglického literárního večera.
Čím mě ten charismatický
čtyřiasedmdesátník s chytrým pohledem a energickou jiskrou v oku zaujal? Tím, že v 60. letech psal pro
Beatles, zažil divoké večírky s Ginsbergem a Ferlinghettim, nechal si produkovat desku od
Paula McCartneyho a na přátelskou výpomoc si jen tak mimochodem pozval Jimiho Hendrixe s Eltonem Johnem? Tím, že svoje básně sebevědomě sázel
zpaměti a doplňoval je historkami, kterých měl v rukávu požehnaně? To jistě taky.
Ale nejvíc mi v paměti utkvěly jeho neuvěřitelně
úzké džíny! Tenhle děda byl prostě zajímavý a přirozeně
cool i navzdory době, která prý uznává jen krásné mladé lidi. A říkal jsem si, že kdybychom tady v Česku místo našich úzkých představ raději nosili McGoughovy úzké džíny, mohlo by být všechno jinak.
Hezký nový rok!
text a foto: Jan Kunze
www.kofe-in.cz
ROCKBLOG: Jan Kunze - Úzké džíny Rogera McGougha
