ROCKBLOG: Řezník versus dobré mravy

Řezník v klipu Soudní proces

Český Slavík je úkazem naprosto vyčpělé ankety, která nemá komu co dát. Posledních pár desítek let vyhrává kategorii Zpěvák s menšími odmlkami Karel Gott, avšak kolik z nás si vzpomene na nějaký jeho song z posledních deseti let? Všichni se teď v mysli vracíme jen k Lady Karneval a Trezoru... V kategorii zpěvaček zase sbírá ocenění tradičně Lucie Bílá. Zkrátka nuda a šeď, pokud pomineme, že Slavice měla dostat titul Hudební nekrofil roku za znásilnění Nirvany. Jediným zpestřením tak jsou jen skandály. Vloni to byl Daniel Landa se svým alter egem Žito 44. Jenže letos vypukl skandál daleko větší. Vyřazení rappera Řezníka z kategorie Hvězda internetu strhlo lavinu impulsivních reakcí a skandál je tu. O Slavíkovi se zase mluví.

Vedení soutěže vyřadilo vítěze ankety Hvězda internetu s poukazem na obsah jeho tvorby. Na to reagoval Matěj Ruppert, který se rozhodl vrátit ocenění Skokan roku, které dostal před sedmi lety, Tomáš Klus se odhlásil z příštího ročníku, následoval jej Xindl X a tím vlna nevole nejspíš zdaleka nekončí.

Pojďme se na celou kauzu podívat z jiného pohledu. Internet se plní diskusemi o tom, jak je Řezníkova tvorba děsně cool a rapování o znásilňování a vraždách je vlastně parádní věc, která by měla být hlavním obsahem všech médií a pomalu i školních osnov pro první třídy. Máme přeci svobodu slova a můžeme si říkat, co chceme a navíc umění nelze svazovat mantinely vkusu. Povolené je zkrátka všechno. Jenže v České republice již devadesátých letech padly rozsudky nad členy neonacistické kapely Braník, čímž se vytvořil precedens. Umělecká tvorba je sice svobodnou záležitostí, ale obsah by alespoň nějaké parametry splňovat měl.

Zcela egoisticky se můžeme chlácholit tím, že Řezník poukazuje pouze na nešvary současné společnosti, které on sám nezpůsobil. To je jistě legitimní postoj. Jenže ono je to stejné jako s legalizací symboliky krajní pravice. Povolíme v Česku hákové kříže? Proč ne? Alespoň na první pohled poznáme blba, protože si bude vykračovat po ulici se zdviženou pravicí. Symbolika jasně ukáže, co je zač, a společnost by se pak nemusela dohadovat, zdali ten či onen je nebo není neonacista. Ale podívejme se na situaci z jiné stránky. Představme si, že jsme židé či Romové, naši předkové zemřeli v hrůzách koncentračního tábora a pod okny nám začne defilovat skupina byť jen dvaceti lidí se zástavami Třetí říše a opěvující holocaust. Tady musí jít jakákoliv svoboda slova stranou, protože to je zkrátka přešlap. Ale co když to všechno dotyční prohlásí za umělecké vyjádření? Bude to pak v pohodě? Asi ne... Stejně tak by asi většina z nás bouřila, kdyby Hvězdu internetu vyhrála nějaká neonacistická kapela, jakých v tuzemsku máme požehnaně.

• Bojkot Slavíka: po Ruppertovi se přidávají Tomáš Klus a Xindl X

Ano, pokud si pustíme televizi, tak je možné vcelku kontinuálně sledovat pořady o vraždách a zločinech, zprávy jsou vražd taky plné. Jenže tam také většinou přijde trest a ukáže se, že vražda není ničím normálním. To však u Řezníka zásadně chybí. Není zde jasně rozlišená kategorie dobra a zla. Nevíme, jak se k tomu autor staví. Autor nám jen ukazuje, že vraždy a násilí jsou v podstatě normální. A to je celý kámen úrazu.

Společenské normy určuje majorita, i když se leckdy muže šeredně mýlit, ale občas také nemusí. A pokud Řezník má svobodu rapovat o těžkých zločinech, tak šéfové Slavíka mají jistě možnost jej ze soutěže vyřadit, protože obsahově je to skutečně přes čáru společenských norem, byť je můžeme považovat za pokrytecké. Jasně, znásilnění může být hrozná legrace v songu, ale jen do chvíle, kdy někdo znásilní naši přítelkyni, sestru, dceru, matku či kohokoliv jiného blízkého. Pak to sranda být přestává. A to se týká většiny témat, o nichž Řezník rapuje...

V žádném případě nechci odsuzovat jeho tvorbu. Nikterak se mě nedotýká, osobně mě nepohoršuje. Koneckonců třeba i metalová scéna je plná podobných textů. A pokud si daný interpret najde svoje obecenstvo, ať si svou hudbu produkuje, je to jeho svaté právo. Ale pokud má tendence směřovat do mainstreamových anket, musí si uvědomit, že tam jsou i mainstreamová pravidla hry a mainstreamový vkus, který zcela jasně překračuje. A nebudeme si nic nalhávat, přestože už soud jednou Řezníka osvobodil, šikovný právník by zcela jistě našel řadu jiných případů, kdy interpretovy texty šly za hranice našeho právního řádu. Z těchto důvodů si i pořadatelé mohou obhájit vyřazení. Takhle celá taškařice pomohla Řezníkovi k velké publicitě, na chvíli resuscitovala chcíplého Slavíka a několika muzikantům dala prostor pro veřejné odsouzení. Takže kdo je vlastně oběť? {vypnoutlink:Lucie}

text: Petr Bláha