Jiří Burian z Republic Of Two: V zákulisí budeme meditovat a luštit křížovky

Nedávno jste vyhráli cenu Anděl za Objev roku, takže to nelze nezmínit. Jaká je vaše radost z výhry teď, kdy ceny Anděl ztrácí pro většinu muzikantů na kvalitě?
Já si myslím, že neztrácí na kvalitě. Je to sice jen cena, ale každý muzikant moc dobře ví, co to pro jeho tvorbu znamená, kolik pozornosti se mu za ní dostane a kolik příležitostí se mu naskytne, aby ukázal, co umí.  Z ceny máme velkou radost, kdo by neměl?

Předpokládám, že výhru jste asi moc nečekali.  Čím myslíš, že to je, že jste vyhráli právě vy, když v ostatních kategoriích s přehledem vyhrávaly vyloženě mainstreamové kapely?
Těžko říct, ale asi je to tím, že jsme udělali dobrou desku a byli jsme v pravý čas na pravém místě, ale to jsou jen úvahy a nás už nebaví se tím zaobírat a neustále odpovídat na podobné otázky. My chceme jen dělat dobrou muziku a dostat ji co nejdál. Neřešíme  jestli to pro někoho je underground nebo pop a to, že je naše pop scéna taková jaká je, je smutné, ale každý má šanci to změnit.

Máte na Anděla speciální poličku, nebo jste spíš měli chuť udělat gesto po vzoru Dana Bárty, který kdysi hodil Anděla do Vltavy?
Házet Anděla do Vltavy mi přijde jen hloupé teatrální gesto, ale fakt, že to řešíme my dva ještě teď v roce 2011 znamená, že to opravdu k něčemu bylo.

Nedlouho po Andělech jste s kapelou Southpaw po dlouhých  třinácti letech ukončili činnost. Proč k tomu vlastně došlo?
Protože každá kapela má svojí životnost a Southpaw měli 15 let. To myslím neni zas tak krátká doba.

Palác Akropolis praskal při vašem posledním koncertu ve švech. Nedonutilo vás to přemýšlet o změně rozhodnutí?
Ne. Měli jsme jasný cíl - odehrát poslední koncert a užít si to a to se myslím podařilo.

Nemyslíš, že budeš někdy litovat?
Já jsem na Southpaw pracoval 15 let. Zažil jsem spoustu krásných zážítků a nabral spoustu zkušeností a díky tomu, jsem teď tam, kde jsem. Nikdy nebudu litovat. Můžu jen děkovat.

Kdysi jsi v jednom rozhovoru řekl, že máte v kapele na Southpaw závislost. Jak se člověk takové závislosti zbaví?
Každá závislost je svým způsobem špatná. Je dobré překonat sám sebe. To člověka posílí a otevře mu to nové obzory. Pro mě je nový obzor Republic Of Two a moje producentská práce.

Takže jsi rozhodně nezůstal bezprizorní. Máš další projekt Ghostmother, natočil jsi album se zpěvačkou Natalií Kocáb. Jak to s těmito dvěma projekty vypadá do budoucna?
Ghostmother si žije svým vlastním životem a Natalie také. Není v mých silách to příliš ovlivňovat. S Natálkou jsem svojí úlohu splnil. Natočil jsem jí desku a kdykoliv si rád zahraju.

Chystáš také zbrusu nový projekt. Prozradíš o něm něco?
V současnosti se naplno věnuji jen Republic Of Two, do konce roku ještě chci vydat desku Kapitána Dema a svojí druhou sólovku, která už pomalu uzrává. Do toho ještě dělám na nové desce táty, která má vyjít na podzim, a mezi tím budu psát hudbu pro divadlo a jiné interprety. Na žádný jiný projekt teď opravdu není čas. Rád se taky občas pobavím s přáteli  a ve volném čase se věnuji nukleární fyzice a jízdě na koni.

Kapitán Demo je další z tvých hudebních alter-ego. Jak vznikl tento projekt a co s ním plánuješ do budoucna?
Já Kapitánovi dělám desku. Píšu pro něj muziku. Album Oběd roku by mělo vyjít začátkem léta.

Jak  funguje spolupráce s tvým tátou Janem Burianem? Hecujete se navzájem nebo ladíte dohromady?
S tátou se respektujeme a spolupráce probíhá v klidu. Občas, když mu neudělám dost glitchových zvuků, kytarových vazeb nebo reversních smyček, tak mi naseká, ale to se stává velmi zřídka.

Zvládáš přepínat mezi jednotlivými projekty?
Zatím to zvládám, ale teď se hodně věcí mění. Nikdy jsem nezažil takovou intenzitu a vytížení, jako mám teď s Republic Of Two, takže uvidíme, jak to bude do budoucna. Teď spím pár hodin denně a koně už jsem nevyvětral, ani nepamatuju.

Nejsi tak trochu rozdvojená, nebo dokonce roztrojená osobnost?
Nevím o tom. S marjánkou už jsem seknul – to už je teď pohádka mládí.

Údajně  věříš na osud, či karmu. Jak to funguje?
Moje karma funguje dobře. Ve starém bytě jsme měli bojler a ten mi jednou při koupání málem spadl na hlavu. U karmy mám zase strach, že bouchne – to si člověk nevybere. Vše je řízené osudem.

Chodíš ke kartářce nebo věštkyni?
Nechodím. Také nemám trvalou a takové ty dlouhé ozdobené nehty. Mě zajímá jaderná chemie.
Jsem materialista a mám tři důchodová pojištění.

Zpátky k Republic Of Two – dnes chystáte samostatný koncert v LMB. Chystáte pro fanoušky nějaké speciality?
Chceme aby se naši fanoušci měli na koncertech klid a pohodlí. V Lucerně bude s námi Josef Sedloň a ten bude hrát před námi ambient. My zatím budeme v zákulisí meditovat a luštit křížovky. Pak odehrajeme klidné písně a  budeme promítat náš nový videoklip k singlu All I Can Hear Is Gunshots. Pak se budeme bavit s přáteli.

Bude některý z tvých projektů k vidění během jara nebo na letních festivalech?
Určitě. Čeká nás hodně festivalů. Colours of Ostrava, Rock For People, United Islands, Majálesy, Karlovy Vary a tak dále. Během dubna bude hotový náš web Republicoftwo.com, tam vše bude. Hezké jaro všem.

 

Autor: Marta Pušová