Dara Rolins: Můj život zní STEREO

Chystáš nové album. Můžeš prozradit, jak se bude jmenovat, kdy vyjde a jaké bude?
iReport.cz je první, komu to prozradím. Název cédéčka, které vyjde koncem září, bude Stereo. To slovo skrývá mnoho významů najednou. Levá - pravá, dva směry, dvě pravdy, jin a jang, muž a žena a pochopitelně hudba. Každý si v tom najde, co chce a navíc je to slovo, kterému rozumí stejně v Čechách, na Slovensku i ve zbytku světa.
Baví mě vymýšlet všechny detaily, od názvu, přes vizuál až po zvuk desky. Proto se taky na vzniku alba podílím od samotného prvopočátku: od první noty, prvního slova, přes všechny efekty, aranže, potkávám se s lidmi, kteří nahrávají jednotlivé party. Jsem spolu s Honzou Kleníkem producentkou celé desky, a proto chci být u všeho a o všem být informovaná.
Vždy, když se rozhodnu dělat desku, každý se ptá, jaká bude. Tu otázku úplně nesnáším, protože se na to nedá odpovědět. Tak hudba a vlastně žádný druh umění nevzniká. Jde o proces, který dostává obrysy až při samotném vzniku. Teprve tak v polovině začínám tušit a až těsně před závěrem vím.

Deska už je ale nahraná, takže asi přece jen víš, jaká bude. Každého určitě zajímá, jestli ses tentokrát vydala cestou spíše k taneční muzice nebo převáží R´n´B a hip-hopové beaty?
Už jen proto, že tíhnu k oběma žánrům a deska se jmenuje Stereo, tak je tím řečeno, že oba styly se tam prolínají. Vedle Kosheen se na cédéčku objeví třeba Mike Trafik z PSH a nikomu nemusím vysvětlovat, že je tam právě proto, že hip hop a rap můžu. Absolutně nemám problém ani s jedním z těchto stylů. I v autě jednu chvíli poslouchám produkci The Neptunes a záhy na to si pustím kompilaci největších tanečních hitů diskoték na Ibize.

Kolik tracků bude nahrávka Stereo obsahovat?
Po finální selekci jsme nakonec definitivně vybrali patnáct písniček.

Tři desky do konce roku

V médiích už se objevil výčet jmen, která se na desce autorsky podílejí. Jsou tam opět lidi, se kterými už roky spolupracuješ, jako například Honza Kleník z Ohm Square nebo právě Mike Trafik. Ale jsou tam i nová jména. Jak vlastně začala tvá spolupráce s britskou kapelou Kosheen?
Jak už to v životě chodí, zase šlo o náhodu. Když jsem s jedním kamarádem mluvila o nové desce, zmínil se, že se zná s Markem z mých oblíbených Kosheen. Myslela jsem, že si dělá srandu, vtipkovala jsem, jak je možné, že mě s nimi ještě neseznámil... Slíbil že, to udělá a slib taky dodržel. Jen dodal, že za víc neručí, domluvit se s nimi už bylo na mně. A protože jsou autoři šesti tracků na desce, je zřejmé, že domluva nedopadla nejhůř (směje se).

Pokud mám správné informace, tak skladby od Kosheen se na Stereu objeví ve slovenštině a pak budou mít ještě verze v angličtině?
Většina písniček na desce bude ve slovenštině, ale pár songů, právě s kapelou Kosheen jsou jen anglicky. S Kosheen mám takovou dohodu, že ty anglické tracky můžou použít, jak budou chtít a nechat je volně žít pro britský trh. Což samozřejmě jenom vítám, ale rozhodně ta spolupráce tím není podmíněná. Ale byla by pecka, kdyby se opakovalo něco podobného jako s MJ Colem a skladbou Slowly. Ten úspěch nebyl plánovaný a možná proto z něj mám radost dodnes. (pozn. redakce: Remix MJ Colea skladby Slowly se několik týdnů držel na předních místech v prestižní hitparádě BBC UK Garage Top 10.)

Sama jsi někde říkala, že loňské léto jsi byla závislá na desce Krajina, rovina od Jany Kirschner a že Jana ti napsala písničku, která je sice hezká, ale nevíš, jestli koncepčně zapadne mezi jiné skladby na desce. Jak jsi to nakonec vyřešila?
Nakonec jsem si řekla, že to, jestli se nějaká skladba hodí nebo nehodí, nebudu vůbec řešit. I v životě se ti hodně věcí zatraceně nehodí, ale stanou se a ty se s nimi musíš nějak vypořádat. Vím o tom své. Proto jsem si řekla, že prvním měřítkem ve výběru písniček bude, jestli mě chytne za srdce, jestli se mi bude líbit a jestli se při jejich poslechu budu cítit dobře. Honza Kleník jí skvěle zprodukoval a teď je to vlastně jedna z mých nemilejších písniček na cédéčku. Důvodem je taky fakt, že je to písnička pro a o mojí Lauře...

Tomi Popovič a Dara Rolins při natáčení klipu Nebo, peklo, raj

Nyní se na internetu a ve slovenských rádiích hrají dva tvé duety. Nebo, Peklo, Raj s Tomim Popovičem a Slap s Robem Pappem. Oba hudbu dělají už dlouho, ale přece jen v Čechách nejsou tak známí...
...Doufám, že za pár měsíců nebude vůbec potřeba Tomiho tady představovat. Je to velký talent, který strávil většinu života v Americe. Spolupracoval s hvězdami první ligy, jako jsou Backstreet Boys, Mary J. Blige a Patti LaBelle. Pak si našel holku ze Slovenska, narodilo se jim miminko, a proto se vrátil a rozhodl se zanechat stopu i doma. Jeho spolupráce s Rytmusem na albu Král měla velký úspěch.
Tuhle zimu jsme se úplnou náhodou potkali na ulici v L. A. Znali jsme se od vidění, ale teď jsme se poprvé bavili o muzice. Pobavilo mě, když říkal, že na mé muzice vyrůstal a že jsem pro něj průkopnice funku, který jsem prakticky zpívala už v osmi letech (směje se). Za pár dní mi poslal demo singlu Nebo, peklo, raj a nebylo co řešit. Muziku cítíme velmi podobně.
A Roba znám už dlouho. Dokonce byl mým hostem na turné k desce What´s My Name. Poznala jsem ho přes jeho manželku Evu, s níž se už léta přátelím, a která je mimochodem dcerou Laca Lučeniče, basáka skupiny Limit a mého kolegy z poroty Slovensko hledá SuperStar. Takže nás vlastně spojuje víc věcí. Beru ho fakt jako kámoše a ke všemu je to talentovaný kluk. Jeho projev mi je blízký.

 

Ale ještě pokud jsme u skladby Slap s Robem, tak bych chtěla zmínit, že jsou dvě verze. Jedna verze je jakýsi duet, spíš featuring, ve smyslu "ženského elementu", čím chci říct, že spíš než o zpívání, jde v této "duetové" verzi o mé vzdechy (směje se). Další, ta mnou zpívaná sólo verze, se objeví na mém CD Stereo.
Před tím vším, ale ještě začátkem září, stihneme vydat tzv. speciální edici pěti tracků, které se na oficiálním albu Stereo neobjeví, budou jakási předzvěst k mání pouze stažením přes můj facebook. Důvodem vydání tohoto speciálního média je absence iTunes. Mě a asi každého muzikanta tady štve, že se tu hudba stahuje zadarmo. Je to nesmysl. Taky neříkám, že by se album mělo prodávat za šest stovek, to je možná ještě větší kravina. A proto jsme zvolili cestu kompromisu. Před deskou Stereo, která bude v distribuci klasicky v kamenných obchodech, chci vydat zmiňovaný „teaser". Vlastně spíš bonusy, které nebudou nikde jinde k dostání. Také zmiňované CD Stereo bude později k mání stažením, ovšem bez speciálního obalu, na kterým jsme si dali tentokrát sakra záležet. To proto, aby byl důvod si pro něj do krámu radši osobně dojít!!! (směje se)

V jednom rozhovoru jsi říkala, že lidé, kteří tvoří umění, nebo se skrze něj vyjadřují, tak potřebují silné zážitky. Je slet těch smutných událostí, které jsi za poslední rok prožila, důvodem toho, že jsi autorkou všech textů na připravované desce?
Stereo je od A do Zet celé o mně a o mém životě. Tam není jediná fikce. Ve většině písní se obvykle o něco otřeš, na něco narazíš, o něčem mluvíš v obrazech a jen ten jeden ví, co přesně míníš, protože to s tebou prožil. Tady je to ještě o něco víc konkrétní. To, o čem zpívám, je přesně to, co cítím. Žádná iluze, kalkul nebo výmysl. Nehledám, jen sypu z rukávu to, co jsem prožila. Psát v hádankách? Každý druhý ví, co žiju. A o mém životě píše spousta cizích lidí. Tak proč ne já sama? U všech mých oblíbenců mě odkazy na jejich prožitky a zkušenosti baví! Tím se totiž stává každé umění originálním.

V Česku je poměrně málo známý Marian Čekovský, který s tebou občas spolupracuje. Podle mě to je neskutečný talent. Má na Stereu své zastoupení?
Marian je spoluautorem dvou věcí. Máme spolu zvláštní schopnost hudebně komunikovat. Já ho taky považuji za Mozarta. Je mezi námi zvláštní hudební souznění. Když mu zazpívám svůj nápad, on položí prsty na piáno a harmonie, které mám v hlavě, trefí správně maximálně na druhý pokus. Přitom je asi tři miliony cest, jak lze tu píseň uchopit, ale jen jedna cesta je v tu chvíli ta správná. Myslím ta, která mi zní v hlavě. To jak spolu fungujeme, je něco mezi nebem a zemí a pochopí to jen lidi, kteří tímto vněmem disponují. Podobně to mám i s Honzou Kleníkem nebo Danem Bártou.

Kromě již zmíněného „special edition" teaseru a alba Stereo prý plánuješ ještě další album, kde by opět měly být remixy...
Máš pravdu. Jakoby na závěr všeho, chci vydat CD tanečních tracků a remixů. Bude se jmenovat D 4 Dance. Jde vlastně o podobný princip jako v případě desek D1 a D2. To je ten můj druhý svět, se kterým koketuji a který mě baví. Řekla jsem si, že remixům je potřeba vyhradit speciální prostor a chci udělat desku, která od začátku do konce pofrčí a bude plná dobrých dýdžejů. Taky bych na to album chtěla udělat i nový písničky, protože v současné době mě taneční muzika ovlivňuje ještě víc než kdykoliv před tím. A na tom mají podíl především Kosheen.

Turné na podzim?

Chci se ještě vrátit k turné s Danem Bártou. Jaký z toho máš zpětně pocit? Všude se strašně řešilo, jak může fungovat spojení Dary Rolins s Danem Bártou. Mně ten údiv přišel dost nepochopitelný a říkal jsem si, to nikdy neslyšeli Sexy Dancers?
To jsem ráda, že to říkáš. Měla jsem pocit, že snad jen já a Dan jsme se tomu nedivili. Dokonce nám to přišlo vtipný a postavili jsme na tom soukromou propagaci turné. Dara a Dan? Cože?? Ti dva už ale opravdu nevědí, co činí...(směje se) Každý sice děláme trošku odlišnou muziku, ale tak nějak jsme tušili, že to bude fungovat...

Dan Bárta a Dara Rolins při letošním turné (foto: Michal Hanisch)Koncertní spolupráce přerostla i ve spolupráci na desce. Budeš tam mít s Danem duet. Řekni o něm něco.
Je krásný!, řekla skromně zpěvačka... Ne, vážně, mám z něj radost! Hudbu jsem napsala právě se zmiňovaným Marianem Čekovským, a s Danem jsme si každý napsali svou část textu. Je to takový netypický duet. Půlku písničky na něj chrlím všechny věci, které bych chtěla vědět a vysvětlit a druhou půlku mi on odpovídá. A jak se s tím Dan popral, to si poslechněte na desce.

Jaké další duety se na novince objeví?
Kromě tracků s Danem Bártou a Tomim Popovičem tam je taky duet s Helenou Zeťovou, skvělou ženskou a výtečnou zpěvačkou.

Na D1 se objevily tři coververze. Objeví se i na Stereu nějaké?
Budou tam hned dvě. Jedna věc je od Joni Mitchell a druhá od The Alan Parsons Project.

Na vánočních koncertech v SaSaZu jsi zpívala písničku Anjelik môj. To je píseň, která je na Slovensku obrovským hitem a hraje se hodně dokonce i na pohřbech. V Čechách, myslím, že když ji někdo zaslechne, řekne si „jo, to znám" a spíš si to spojí s předrevoluční érou. Zpíváte ji i spolu s Danem. Jak ty ten song vnímáš?
Úplně upřímně? Za ty roky mě už trochu štve, ale na to turné si ji vybral Dan a zvolil ji po právu. Ona je přímočaře napsaná, jako by šlo o lidovou píseň. V ní nenajdeš žádnou záludnost, žádný harmonický chyták. Je obyčejně hezká, a proto se vlastně nedivím, že jí Dan a kluci z Illustratosphery chtěli.

Mohou se fanoušci po vydání nové desky těšit na koncertní šňůru? Třeba opět s Danem Bártou nebo jen tvou sólo?
Jak moc koncertování potřebuji k životu a k nakrmení své duše, jsem si uvědomila třeba i na tom hraní s Danem. Po vydání cédéčka chceme určitě vyrazit na turné. Zvažujeme, jestli to stíháme ještě před koncem roku, ale asi ano. Myslím, že příležitostně vždy vystoupí i nějaký host, třeba právě Dan.

Dara Rolins s dcerou LaurouNedávno se v médiích objevily fotky, jak tvá dcera Laura tráví čas s Matějem Homolou na hudebním festivalu. S kolegyní nás hned napadlo, že z ní vyroste „čupr" holka, která bude na život připravená. Díky Matějovi bude mít takovou tu zálesáckou výchovu a díky tobě tu dívčí, princeznovskou...
...Máš pravdu, já to tak taky vnímám. Jsou to sice dva odlišné světy, ale hodnoty máme stejné. Kolem mě je hodně fifi holek a princezen, které jezdí v drahých autech, na nohách mají boty a v rukách kabelky, které jim ale koupil někdo jiný. A to je ten zásadní rozdíl mezi mnou a typickou barbínou. Ale vraťme se raději k muzice.

Spolupráce s Kylie Minogue

Dobrý nápad. Myslím, že velmi zajímavým momentem ve tvé kariéře je deska What You See Is What You Get, která neprávem zanikla. Jak ty ji vnímáš s odstupem času?
K té desce mám pěkný vztah a stojím si za ní. Dokonce si vzpomínám, že ve své době, jsem se v několika případech dočetla, že důvodem, proč ta deska nebyla přijatá, bylo, že předběhla dobu. Sice to zní jako poklona, ale tenkrát mě to fakt rozčílilo. Ale asi na tom něco pravdy bude. Na svoji dobu to byla fakt "světová deska" se vším všudy. Světoví producenti, světový zvuk. Byla natočená v Anglii a v Německu a měla ambice celosvětové distribuce. Promo akce jsem absolvovala s kapelami Backstreet Boys a ´N Sync. S kluky jsme se potkávali na společných PR akcích. Když jsme jednou společně natáčeli nějaký vánoční pořad, přišel mi dokonce na dveře šatny zaklepat Justin Timberlake! Mám narozky sedmého prosince a oni mi přišli zazpívat Happy Birthday. Fakt roztomilé!
Strašně moc peněz se investovalo do nahrávání, producentů, do mých letenek. Já tam nežila a nemohla jsem řídit věci, jak bych chtěla. Ta vzdálenost to zabila. Asi jsem moc dlouho zvažovala, jestli se přestěhovat. A nakonec došly i peníze.

Na té desce máš i skladbu od Kylie Minogue. Jak jsi k ní přišla? To asi nevzniklo tak, že by ji Kylie napsala pro zpěvačku z Prahy.
Vydavatelství, jenž zastupovalo mě i ji, mělo v archivu k dispozici balík tracků od svých stájových koní. Když se firma rozhodla, že mi písničku nabídne, tak to prvně musela prokonzultovat s Kylie, zda jsem vůbec hodna toho, abych zpívala její materiál. Kylie si poslechla mou desku a moc se jí líbila, tak s tím neměla problém. Jediný přímý kontakt s ní byl, až když ta písnička vznikla. Dali mi ji v BMG k telefonu a Kylie mi řekla, že tu nahrávku slyšela, že se jí moc líbí a drží mi palce.

Právě písničku Our Lovin´ od Kylie najdou tví fanoušci spolu s dalšíma trackama volně ke stažení na tvém SoundCloudu a dokonce sis, asi před měsícem, založila profil na facebooku. Co tě k tomu vedlo?
Konečně jsem pochopila, že si to doba žádá. Jsem prostě ve spoustě věcí oldshool (směje se). Jednoho dne zaklepal na dveře mojí manažerky sympatický mladík Štěpán. Líbily se mi jeho nápady, tak dostal od nás svolení, aby se Dara Rolins konečně oficiálně objevila i s mou osobní účastí na facebooku.

Sice až teď jsi začala fungovat na facebooku, ale už dlouhou dobu pravidelně komunikuješ se svými fanoušky ve fóru na oficiálních webových stránkách. Je pro tebe komunikace s lidmi, kteří tě poslouchají, důležitá?
Rozhodně! Dokonce fanoušky, kteří pravidelně přispívají do mého fóra, vnímám jako takovou základnu. Oni napíší a já odepíši. Je mi jasný, že většina fanoušků není objektivních a stojí vždy na mé straně. Ale tenhle moment je v životě nás všech moc důležitý. Všichni občas potřebujeme pochválit a podpořit. To neznamená, že nesnesu kritiku. Jsem za všechny upřímné postřehy moc ráda. 

Vím, že se chystáš do pražské Státní opery na George Michaela, což ti nesmírně závidím, protože já jsem nesehnal lístky. Co kromě George v současné době posloucháš? Určitě sis z Ameriky dovezla i nějakou zajímavou hudbu...
Jasně, koupila jsem si konkrétně tyhle desky a vřele je doporučuji: Anthony Hamilton: Comin' From Where I'm From, Kid Cudi: Man on the Moon II, the Legend of Mr. Rager, Miguel: All I Want Is You, Brian McKnight: Just Me, Asa: Beautiful Imperfection, Anthony David: As Above So Below, Jill Scott: The Light of the Sun a N*E*R*D: Nothing.

Text: Daniel Maršalík

---