Airfare interview: Nechceme desku schovávat pod postelí

 
Album ještě není venku, ale pobavené reakce už zaznamenala neoficiální tiskovka, kterou jste pustili do oběhu na facebooku. Co to bylo za akci?
Thomas: To byla naše neoficialní facebooková tiskovka. Nebyla to ani žádná plánovaná akce... jenom se nám to zdálo vtipný (smích),
Lukáš: Takovej interní joke, kterej se dostal na povrch.

Vzápětí po tom, následovala oficiální tisková zpráva, která sice obsahuje důležité informace, nicméně zdaleka tak nepobaví. Nelitujete, že jste nezůstali u první verze?
Thomas: Litujeme toho hodně, protože jsme měli dost pozitivní reakce (smích).

Album vám pokřtí David Koller. Proč zrovna on? Jde o protekční zásah bubeníka?
Thomas: David je člověk, kterého respektujeme a máme rádi. Když jsme si vzpomněli, jak nám půjčoval bicí na natáčení, napadlo nás, že ho pozveme. Nejde o žádnou protekci.
Lukáš: David je srdcař. Je to bubeník se zabijáckým groovem a zpěvák kapely, která to v týhle republice srovnala se zemí. Nejednou nám vyšel vstříc, tak jsme se drželi hesla " Když ti někdo podá prst, tak mu ukousni celou ruku..." (smích)

Každý návštěvník vašeho křtu zároveň obdrží CD zdarma. Co že jste tak štědří?
Thomas: Já jsem se narodil na stědrý den, možná, že to s tim má něco společnýho. Ne, chtěli jsme lidem po tak dlouhé době bez desky něco dát do ruky.
Lukáš: Pracovali jsme na tom příliš tvrdě a dlouho. Nechceme si tu desku schovávat pod postelí.

Vzdali jste už snahu si v Čechách vydělávat hudbou?
Thomas: Ještě jsme to nevzdali.
Lukáš: Nechceme rozdělovat trh na Čechy a zbytek světa. Když má kapela dobrý skladby, umí je podat na živo a všechno kolem ní funguje, tak není důvod, proč by se nemohla pohybovat volně bez ohledu na hranice států. Vydělávat hudbou se dá i mimo Čechy.

Na desce jste spolupracovali s producentem Bjornem Thorsrudem, jak se vám podařilos ním navázat kontakt?
Thomas: Kontakt na Bjorna jsme získali od Borise Carloffa, který nás s ním přimo spojil.

Jak spolupráce probíhala?
Thomas: Spolupráce proběhla docela hladce, užili jsme si spoustu srandy.
Lukáš: Být v pracovním procesu s takovým světovým esem nás všechny skutečně obohatilo. Naučili jsme se spoustu fíglů, které tady lidi vůbec nepoužívají.

Desku jste natáčeli rok, což je poměrně dlouhá doba. Proč to tak trvalo?
Thomas: Dělali jsme hodně věcí poprvé sami, byla to pro nás velká zkušenost. Taky tím to možná trošku trvalo.
Lukáš: Další důvod je, že jsme si dali po dvou prvních deskách menší pauzu, abychom si ujasnili, co dál.

Bude na nové desce nějaká pecka formátu Sorry, Baby?
Thomas: To se ukáže časem.

Proč jste si jako hosta na desku vybrali zrovna Charlie One?
Thomas: Charlie má krásnej hlas. Jsme moc rádi, že si udělala čas a obohatila song Dr.Z.
Lukáš: Myslím, že se jí to fakt povedlo, dodala tomu šmrnc. Tuhle věc si můžete poslechnout na našem bandzone profilu.

Říkáte, že je to vaše zatím nejlepší deska. Tuhle větu u nového alba používá téměř každá kapela, nepřijde vám to už trochu jako klišé?
Thomas: Říkáme to, protože to myslíme vážně.

Znamená to, že kdybyste mohli, udělali byste předchozí desky teď jinak?
Thomas: Minulé desky jsou co jsou. Myslím, že je zbytečný polemizovat nad tím, jestli by mohly být lepší nebo ne.

V čem vidíte hlavní přednosti a nedostatky vaší kapely?
Thomas: Přijďte s náma někdy pokecat po koncertě a probereme to (smích).

Plánujete nějaký videoklip?
Určitě, ale až na jaro.

Jak hodláte s novou deskou naložit dál?
Thomas: My děláme hudbu. Nebudeme vymýšlet žádný strategie.
Lukáš: Nakládat s ní bude nakladatel, my si budeme užívat života a tvořit (smích).
Thomas: Náše přání je, aby se to dostalo k lidem. Aby poznali písničky, který jsme sbírali dva roky a který vystihujou to, jací jsme.



text: Marta Pušová, foto: archiv kapely 

---