Make My Heart Explode: Nechceme hrát jen pro pražskou indie smetánku

Make My Heart Explode: Filip Gemroth a Vladimír Staněk (zleva)

Kluci, co může způsobit explozi vašich srdcí?
Filip: Třeba sex. Nebo rozchod s holkou.
Vláďa: Anebo závada na kardiostimulátoru (směje se). Zatím pro nás jako pro kapelu určitě předskakování britským Hurts - to je pro nás krátký sen, kterým teď žijeme.

Kdo vlastně vymyslel, že se budete jmenovat Make My Heart Explode?
Filip: Název vymyslela moje bývalá přítelkyně. Je to úryvek textu písničky celkem málo známé indie kapely ze států. V tom originále je myslím You Make My Heart Explode...

Jak jste se vlastně seznámili?
Filip: Jsme kamarádi snad deset let. Hráli jsme spolu v kapele, která po více stránkách nějak přestala fungovat. A my dva jsme chtěli dál dělat hudbu. Tak jsme se nějaký čas scházeli u mě ve studiu a postupně z toho vykrystalizovali MMHE.
Vláďa: To, co jsme s Filipem začali dělat, navíc znělo úplně jinak než ta bývalá kapela. Celé to má vlastně jinou myšlenku, a proto jsme se rozhodli začít "odznova“.

Kromě vás dvou s vámi naživo hraje bubeník Standa Matoušek. Je to řádný člen kapely?
Vláďa: Standa je hlavně náš kamarád, kterého známe dlouho. Právě Standa a ještě Honza Janečka nám nahrávali bicí na desku. Má teď ale hodně závazků v jiných kapelách, tak nemá moc čas "být v kapele“. Zase na druhou stranu s námi hraje skoro všechny koncerty. Tak já nevím - asi stálý koncertní člen kapely?

Loni jste natočili eponymní desku, jejíž obal mě zaujal na první pohled...
Filip: Vytvořila ho má přítelkyně Lucie. My jsme jí řekli nahrubo naši představu a ona ji takto ztvárnila. A hrozně se nám to líbí.
Vláďa: Není to udělané na počítači, je to papírová koláž, tedy ruční práce designérky Lucie Mokré z módního labelu Katarze.

Máte dva oficiální klipy a oba jste si víceméně natočili sami. První byl k singlu One More Day, kde vy dva vůbec nejste...
Vláďa: Ale je plný hezkých holek (směje se). Jde vlastně o takový pokus, co se stane, když někam naženeš patnáct hezkých holek. A všechny jsou módní blogerky. Obsadit do klipu módní blogerky byl nápad naší kamarádky Paulíny Maťové.
Filip: Ten klip nebyl moc promyšlený, ale výsledek se mi docela líbí. Díky té spontánnosti je, myslím, hodně přirozený.

Kde jste vzali tolik blogerek?
Filip: S tím nám pomohla Paulína Maťová, která sama má také blog. Sami jsme byli překvapeni, kolik jich vlastně nakonec na natáčení dorazilo.
Vláďa: Já doufám, že jsme holkám udělali dobrou párty.

A co druhý klip She Got A Strange Magic?

Filip: Ten měla taky na starosti má současná přítelkyně. Natočený je v Botanické zahradě v Táboře a v lese u Psár, kde mám studio, ve kterém jsme desku nahráli.

Proč jste vy, Pražané, natáčeli v jižních Čechách?
Filip: Tábor a celý jižní Čechy mám strašně rád. Pocházela odtud jedna z mých bývalých přítelkyň (směje se) a od té doby jsem si to tam oblíbil.

Vláďo, v této fázi rozhovoru se musím zeptat i tebe - zaměstnal si kapelou svou přítelkyni?
Vláďa: (směje se) Ne.

Ani bývalou?
Vláďa: Ne. (směje se)

Kromě dvou klipů jste natočili záznam, jak ve studiu Psáry přehráváte celou desku. Čí to byl nápad a jak vás to vůbec napadlo?
Vláďa: Tentokrát žádné bývalé přítelkyně (směje se). Částečně jsme chtěli rozptýlit šířící se pochybnosti, jestli jsme DJové a hrajeme na notebooky, kdo z nás je zpěvák a jestli vůbec hrajeme na kytary a na bicí.
Filip: Je to nahrané během jednoho večera u mě doma. Na jeden pokus a bez jakéhokoliv stříhání a vylepšování. Je to vlastně takový protiklad té desce, tak si fanoušci můžou poslechnout ty samé písničky v naprosto syrové podobě.

Jak u kapel vnímáte vizuální stránku?
Filip: Je asi čím dál víc důležité, aby vizuální stránka kapely korespondovala s hudbou. Ale musím říct, že to nějak moc řešit nemusíme, protože všichni v máme stejný vkus a skoro vždycky se shodneme.
Vláďa: Ale obecně to určitě důležité je. Když jsme poslouchali hudbu na kazetách, bylo nám jedno, jak kdo vypadá. Ale dnes si na internetu prohlížíš klipy, fotky a vlastně to, co vidíš je stejně důležité, jako co slyšíš.

Dara Rolins pokřtila debutové album Make My Heart Explode

Vaši debutovou desku křtila Dara Rolins, zpěvačka zcela odlišných hudebních žánrů. Proč padla volba právě na ni?
Filip: Myslíme si, že to je snad jediná popová zpěvačka v České republice, která na sobě maká. Dělá hudbu, jak nejlépe tady může a hlavně moderně. Navíc si myslím, že ta naše hudba až tolik odlišná není.
Vláďa: Jak říká Filip. My i ona se snažíme dělat moderní dobrý pop a takových lidí tady opravdu tolik není. Že pár lidem Dara vadila, nás netrápí. Pramenilo to z toho, že nepochopili, o čem je naše hudba. Nechceme dělat hudbu pro vybranou pražskou smetánku indie kytarovek. Děláme pop.

15. dubna budete mít další koncert v pražském Roxy. Na co byste nalákali čtenáře? Proč by měli vyrazit za vámi do klubu?
Vláďa: Myslím, že jsme jedna z asi tří kapel v České republice, která v našem hudebním žánru děla pozitivní písničky. Tak jestli chtějí čtenáři iREPORTU slyšet naživo něco jiného než smutek a melancholii, mají myslím výjimečnou příležitost!
Filip: Koncert je navíc v rámci Roxy Free Mondays, takže je zdarma. Jo a máme dvě skvělý předkapely - Ising a Black Lion.

O čem jsou texty vašich písní?
Vláďa: I když je to asi klišé, tak všechny jsou o lásce. V každé je mini příběh, který vychází z nějakého vztahu. Ta deska je takový milostný deník.

Filipe, která skladba je věnována tvé současné přítelkyni?
Filip: Ta úplně poslední, ale text napsal Vláďa tak je asi od nás obou. (směje se)

Oba jste vyrostli na kapelách ze Západu. Existuje nějaká, které byste chtěli dělat předkapelu?
Filip: Coldplay!
Vláďa: Já bezmezně miluju francouzskou kapelu Phoenix, tak to by byl určitě můj životní sen. No a takový krátký sen, kterým teď jako kapela žijeme, je předskakování britským Hurts na jejich pražském koncertě.

Jak jste se k hraní před Hurts dostali?
Filip: Oslovil nás David Urban z D_Smacku_U Promotion, kteří jejich pražský koncert pořádají. S Hurts jede teď turné francouzská kapela Say Lou Lou. Zrušili ale několik koncertů, včetně toho pražského, tak se hledala náhrada. A asi jsme z českých kapel byli Hurts nejblíž.

Jaký k nim máte vztah?
Vláďa: Původně jsme chtěli jít na Hurts jako diváci. Takže kdo chce lístky, máme dva na prodej (směje se). Hurts fakt milujeme a je to pro nás opravdu čest ukázat se jejich publiku. Tajně doufáme, že si nás naživo poslechnou i Hurts.

Jaké je vlastně vaše publikum?
Filip: Docela zvláštní je, že naše největší fanynky jsou konzvatoristky, vyučený violončelistky, klarinestky a podobně. (směje se) {vypnoutlink:Lucie}

text: Daniel Maršalík, foto: archiv kapely