Marpo interview: Moje koncerty budou ve stylu Limp Bizkit

BÍLEJ POKÉROVANEJ KLUK MEZI ČERNOCHY

Rapovat jsi začínal v angličtině, pak jsi přešel do češtiny. Poslední dvě desky jsi ale natáčel v Americe. Nechceš se zase vrátit k angličtině?
Já jsem kdysi dostal návrh od jednoho producenta, abych udělal tři tracky v angličtině, tak jsem to zkusil. Ale čeština je můj domovskej jazyk, je mi příjemnější. Na druhou stranu je dělání textů v angličtině jednodušší. Podle mě je opravdu umění, když někdo udělá dobrej českej text. Nemluvím teď o sobě, ale třeba o popovejch a rockovejch kapelách. Když někdo dokáže udělat opravdu dobrý text, klobouk dolů!

V angličtině sis texty psal sám?
Jo. Chodil jsem na takové americké fórum, kde se vedly rapperský battly v textech. Napsal jsem jich asi 300. A takhle jsem vlastně začínal.

Kdybys měl texty v angličtině, jel bys rapovat do ciziny? Je to tvůj sen?
To se neodvážím říct. Vystupoval jsem na Floridě, kde bylo asi 30 lidí, každej měl připravné dva tracky. Když tam vystoupíš mezi všema těma černochama jako bílej kluk, pokérovanej a s češtinou, tak na tebe dost čuměj. Nějakym způsobem je to bavilo, ale myslím si, že to není na žádnej větší úspěch. Rap je o textu a oni by to neposlouchali. A jestli by je to zajímalo v angličtině, to je otázka. Nevím. Teď je ve státech moderní rap o prachách a autech a o tom bych asi nerapoval. Mám ženu a dítě a tenhle život prostě nevedu.

Klip Tak kdo se natáčel v Berlíně. Je něco, co bys z Berlína přenesl do Prahy?
Asi tu otevřenost. Přišlo mi, že se tam míchají všechny druhy hudby, všechny rasy a nikdo s tím nemá problém. Myslím, že my jsme v tomhle hrozně úzkoprsí, že se v Česku bojíme čehokoliv novýho.

RAMMSTEIN V PRAZE

Jak se to u nás odráží v hudbě?
V Berlíně je hodně nezávislých kapel, které dělají to, co je baví. Tady u nás všichni útočí na rádia. Nebo ta posraná Superstar - ještě než ty lidi udělají první písničku, už si říkají: "Budu vyfocenej tady a tady, budu slavnej a budu mít svoje prachy." Tam je to úplně naopak.

Jsi vicemistr ČR v thajském boxu a zároveň i trénuješ. Kolik času sportu věnuješ?
Ne tolik jako dřív. S tím, jak hraju v Chinaski, se to nedá. Aktivně trénuju jednou denně, ale už nemůžu zápasit. Po posledním zápase v roce 2010 jsem měl zlomený žebra a propíchnutou plíci, k tomu pneumotorax a ležel jsem v nemocnici v docela kritickém stavu. A to jsem přitom zápas dobojoval do vítězného konce. Tehdy před zápasem jsem slíbil našemu kapelníkovi Frantovi Táborskému, že se nic mi nestane, měli jsme totiž mít koncert, akce Sportovec roku. A pak jsem mu volal z nemocnice... Nakonec jsem musel podepsat revers.

A po tomhle všem jsi odehrál koncert?
Trochu jsem tam omdlíval. Nic moc.

• VIDEO: Rebel Marpo (se) už zase zlobí

K turné k desce R!ot slibuješ na facebooku "největší tour s největší obsazeností". Koho jsi pozval?
Mezi hosty budou celej TroubleGang, česko-americkej, takže tam bude MC Wohnout, kterej se mnou rapuje už léta, DJ Partyboi, což je můj novej DJ, bude tam IronKap, kterej se po roce vrátil z Kanady, a pak Američani Hard Target, Gemstar, Kensta Lopez a Young CP. To jsou ti lidi z Floridy, s kterýma dělám už sedm osm let. Kromě prvních dvou koncertů pojedou celou tour.

A co znamená "nikdy neuvidíš v Čechách lepší show"?
Já jsem doteď nemohl tolik jezdit kvůli Chinaski, ale tenhle rok máme volno, tak jsem měl čas vypilovat koncerty. Dal jsem to dost na Limp Bizkit style, vedeme tu show podobně - skáčeme do lidí, já mezi nimi běhám, lezu na bar, lezu na bedny a různě po konstrukcích. Myslím, že to je nejživější rapovej koncert, který můžou lidi v Česku vidět. To můžu říct hrdě. Ať se lidi přijdou přesvědčit. Třeba 19. října do pražského Lucerna Music Baru, kde máme ještě speciálně zvětšenou stage, různý efekty, ohně. Já tomu říkám, že do Prahy přijedou Rammstein. (smích)

To by možná stálo za natočení.
Jo, Music Bar bych natočit chtěl, protože si myslím, že to bude vážně nejlepší rapovej koncert, co tady za poslední roky byl. Chtěl bych to vydat na Vánoce jako live DVD dohromady znovu s novou deskou. Snad to stihneme sestříhat.

RVAČKA JEN JEDNOU ZA DEVĚT LET

V tvých textech se často objevují zmínky o haterech. Jak často se s nimi dostáváš do kontaktu?
Teď už paradoxně vůbec. Ale prošel jsem si v rapu dost nepříjemnýma situacema. Teď se mi ozval DJ Mad Skill, kterej dělal pro Rytmuse, že se mnou chce něco udělat. A já mu řikám: "Před čtyřmi lety jsem ti psal, jestli bychom něco neudělali, proč jsi mi ani neodpověděl?" A on na to: "To ti řeknu jednoduše - bylo mi to zakázaný, nebylo mi to doporučený." Až takovýhle zákulisní nepříjemnosti se dějou. Nemohl jsem třeba vystupovat na stejném festivalu jako ostatní, protože někdo řekl, že mě tam nechce.

Takže hateři nejsou jen mezi posluchači...
Ne, šlo i o lidi ze zákulisí, kteří tím hýbají, organizují koncerty. Bylo to dost nepříjemný. Teď se ale to začíná otáčet.

A co rvačky? Přece jenom máš pro to docela dispozice.
To ne. Od té doby, co boxuju, jsem se nepopral. Jen jednou jsem v Londýně, když jsem si vyjel se svojí ženou a švagrovou na kole a napadli nás fotbaloví fanoušci. To jsem pořešil docela rychle... Byla to ale jediná rvačka za posledních devět let.

Jak vlastně přijímáš kritiku?
Dřív mi to strašně vadilo, hrozně jsem to řešil. I když záleží, jakou kritiku přesně myslíš?

Myslím média, publicisty, hudební servery. Třeba poslední kritiku na Musicserveru.
To už není kritika, ten konkrétní člověk mě vyloženě nenávidí. Objevila se tam třeba recenze mojí desky a o tom albu tam nebylo řečené jediné slovo. Jenom kecy, že jsem debil, a jak to dělám blbě. Ale že by třeba vypsal producenty - šlo o americkou produkci, podle mě velmi kvalitní - o tom nenapsali ani slovo. Musicserver můžu vesele poslat do prdele, je to podle mě závistivej a nepříjemnej web plnej zakomplexovanejch lidí. Teda ne jako celek, ale ten jeden konkrétní člověk, kterej o mně má pořád potřebu psát a vymejšlí si píčoviny, aby mě pošpinil. To bude možná výjimka po devíti letech, až ho potkám...

• Marpo : nové album bude nejlepší, které jsem za 10 let udělal

Kromě rapu bubnuješ v Chinaski a máš taky metalový projekt, všechno jsou to dost rozdílné věci.
Mě baví, že nejsem zaseklej na jedný věci, kterou bych pak dělal do konce života. V dnešní době má člověk volbu: můžu bubnovat v popový kapele, zároveň můžu mít rapovej projekt, můžu boxovat, můžu chodit do práce, můžu cokoliv dělat. A to mě na tom baví.

Máš dítě. Projevuje se tenhle fakt ve tvé tvorbě?
Mám tam jednu písničku věnovanou dceři, ta úplně vybočuje. Je to podle mě taky asi poprvé, co u nás někdo spojil country s rapem. Je to skladba jen pro ni a až jí jednou bude dvacet, pětadvacet nebo až tady nebudu, může si to pustit a vzpomenout si na mě.

A jinak otcovství novou desku neovlivnilo? Třeba jestli ses vnitřně neuklidnil?
Ne, to rozhodně ne. Riot je asi nejtvrdší deska, jakou jsem kdy udělal. Tedy motivačně nejtvrdší. Ale dcera mě změnila to v tom, že už tolik netlačím na pilu. Jak se věnuju rodině, přijde mi, že všechno jde samo, všechno je jednodušší.

NEVOLETE KOMUNISTY!

Mimo jiné jsi známý svým bohatým tetováním. Pořád přibývají?
Už je tolik neobnovuju, žena už trochu nadává. Kdybych ji neměl, asi jsem už potetovanej celej. (smích)

Takže máš z domova zákaz?
Úplný zákaz ne. Vy ženský to nikdy napřímo nezakážete, ale naznačíte, jak by to mělo být, takže prostě vím, že nemůžu a nesmím.

Co budeš dělat, až vyroste tvoje dcera a třeba přijde domů s tetováním?
Ať dělá, co si vybere a co se jí líbí. Táta mě vychovával tak, že tomu nechal volnej průběh. A myslím, že ze mě nevyrostl nějaký grázl.

Takže recept na výchovu?
To se uvidí. Vždycky jsem si koukal, jak ty děti padají v parku a rodiče s tím hrozně nadělají. A teď upadne moje dítě a já za ní běžím úplně zoufalej. Je to hodně jiný, když na to koukáš zvenčí a když máš sám dítě.

Je na závěr něco, co bys rád vzkázal lidem?
Určitě! Ať lidi kupujou desky, aspoň českou tvorbu. A hlavně ať nevolí komunisty a ČSSD. Komunisti tady byli třicet let, tu zemi ekonomicky vysáli a půjdeme je volit znova? To je dvacet let zpátky, to si přece všichni pamatujou. Komunismus neskončil kvůli tomu, že šli lidi do ulic, ale kvůli tomu, že ta země už neměla na to ekonomicky pokračovat. Je fakt hrozný, jak se ty věci pořád opakují.

text: Jana Václavíková, foto: Adam Hencze