Adam Mišík, Johny Machette, Voxel: Mladé naděje české scény?

Zprava: Johny Machette, Voxel, Adam Mišík

Kluci, jak jste si užili letošní léto?
Voxel: U mě bylo ve smyslu probouzení se. Dřív jsem totiž vystupoval s Djem, teď jen akusticky, takže jsem pracoval na nových aranžích svých písniček.
Adam: Já jsem nahrával desku a něco jsem točil pro Českou televizi, takže jsem moc volna neměl.
Johny: Já jsem do července jel svojí první sólo tour. V srpnu jsem vyrazil s přítelkyní do Ameriky - Los Angeles, Las Vegas. Předtím jsem byl ve dvouměsíčním shonu, tak jsem potřeboval nabrat síly.

Takže si to s těmi přítelkyněmi ujasněme hned na začátek. Johny se právě vyjádřil, co vy dva?
Voxel: Já mám přítelkyni.
Adam: Já jsem single.

V polovině října odstartovalo vaše společné turné po českých klubech. Jak jste se vlastně dali vy tři dohromady?
Adam: Všichni jsme pod stejným labelem a máme podobnou věkovou cílovou skupinu. Takže nás napadlo, proč se nespojit dohromady a nepřivézt lidem pořádnou bombu!
Johny: Chceme lidi nalákat na to, že všichni tři děláme jiný druh hudby. Tím, že jsme se spojili dohromady, dáváme najevo, že se nijak neškatulkujeme a nevymezujeme a bereme hudbu hlavně jako prostředek, aby se lidi bavili.
Adam: Zakládáme takovou multižánrovou crew. (smích)
Voxel: Chceme, aby byli lidi otevření a aby se vzájemně nehejtovali jen proto, že každý poslouchá něco jiného.
Adam: My tři jsme v pohodě a vzájemně dokážeme ocenit tvorbu těch dalších. Podle koncertů vidíme, že to tak mají i fanoušci, což je skvělý!

Jaká je koncepce turné? Tři samostatné koncerty?
Adam: V podstatě ano. A na závěr hrajeme společnou píseň.

Nebojíte se, že si vzájemně přeberete fanoušky?
Johny: To asi ne. Většina mých fanoušků už Adama i Voxela zná a když jsme ohlásili tohle turné, tak to ti moji uvítali.
Voxel: Osobně se těším hlavně na lidi, kteří nepřijdou na mě. To je ideální příležitost zaujmout někoho nového a skvělá šance snažit se dostat na svoji stranu člověka, který mě do té doby neznal.
Adam: Taky myslím, že hodně fanoušků máme společných.

Takže místo třech samostatných lístků si vlastně holky koupí jen jeden.
Adam: A ještě jim zbyde na školní potřeby. (smích)

• Adam Mišík, Johny Machette a Voxel společně míří za fanynkami

Poznávají vás vaši fanoušci na ulici?
Johny: Já s tím mám docela problémy. Moje přítelkyně se mnou nechce nikam chodit, protože mě holky často okoukávaj, přijdou si pro fotku, což je jí nepříjemné. Podobné to je, když někam vyrazím s kamarádama. Mně osobně to nevadí, naopak jsem rád, že za mnou někdo přijde a chce si popovídat. Ale lidem v mém okolí to někdy nepříjemné je.

Co fanynky nejčastěji chtějí? Podpis, fotku, pusu?
Johny: Jednou se mi stalo, že přiběhla holčina, odejmula mě, nic neříkala a pak vykřikla: "Děkuju, miluju tě" a zase utekla. (smích)
Adam: Já jsem jednou v Brně zažil, že mě fanynky zabarikádovaly v šatně. To už je pak trošku za hranou a musí pomoct ochranka.
Johny: Jednou jsem musel z pódia utéct. Skončil koncert a když jsem chtěl odejít, tak lidi zabarikádovali cestu a chtěli podpis a fotku. Na místě nebylo žádné zabezpečení, lidi se hrnuli pod pódium a málem tam jednu holku ušlapali. Proto dáváme na koncertech mimořádný důraz na bezpečnost, aby se nemohlo nikomu nic stát! Taky mě děsí, když lidi zakládají falešné profily na moje jméno, a pak se za mě snaží vydávat.
Adam: Proto říkáme lidem, aby sledovali jen naše oficiální stránky.

Otázka pro Voxela a Johnyho. Žárlí vaše fanynky na vaše přítelkyně?
Johny: Ze začátku ano. Moje přítelkyně kdysi dostávala i výhružné zprávy ve stylu: "Nech ho bejt, stejně je můj." Teď se to obrací a moje fanynky ji brání před těmi zlými.

• VIDEO: Česko má svého Justina Biebera, romantika Adama Mišíka

Z toho, co popisujete, člověk lehce zblbne...
Adam: Všechny tyhle věci kolem nás se dějou, ale zároveň si každý z nás uvědomuje, co je opravdu důležité, a to je dělat dobrou muziku. Jsme teprve na začátku. Chceme dojít mnohem dál a myslím, že zatím ještě nemáme z čeho zblbnout.
Voxel: Pamatuju si, že v době, kdy jsem měl punkrockovou kapelu a vystupoval jsem jen na regionální úrovni, po nás lili pivo, nebo mě občas chtěl někdo zmlátit. A je strašně důležité, ať se ti daří sebevíc, si tyhle začátky uvědomovat, protože vždycky můžeš znovu spadnout na hubu.
Adam: Já jsem začínal, když mi bylo dvanáct. Zkoušeli jsme v zaflusané zkušebně, jezdili jsme největší pajzly a občas na nás přišli třeba jen čtyři lidi. Ale tím si člověk musí projít a o to víc si váží toho, co svými silami dosáhne.
Voxel: To je jeden z důvodů, proč nedokážou uspět lidi ze soutěží jako je Superstar. Někdo si zpívá v koupelně, najednou se ze dne na den objeví v televizi a okamžitě má tisíce fanoušků. Jenže soutěž skončí, oni nemají své písničky a okamžitě přijde odliv a pád. Lidi si myslí, že ta momentální sláva bude trvat věčně, ale není to tak. Když ten posun není postupný a se všemi těmi problémy, které jsme popisovali, nikdy to nemůže dobře skončit.

Čím si myslíte, že zrovna vy osobně obohatíte scénu? Jaké jsou vaše ambice?
Voxel: Dřív jsem se snažil vymyslet něco šokujícího, rýpavého, provokativního. Ale pak jsem přišel k uvědomění, že když budu k věcem přistupovat upřímně a budu lidem předávat pozitivní energii, ocení to víc. Jsem rád, že na koncertech vidím, že to funguje, zatím v rámci turné na každém koncertě lidi reagovali úplně skvěle!
Adam: Hodně lidí tady ten proces dělání hudby šidí. Vzniká pak špatná a laciná hudba. Já chci dělat dobrou popovou muziku, dělat dobré, silné a zvukově dotažené písničky. A i když se to nebude a nemůže líbit všem, chci mít pocit, že jsem udělal své maximum.
Johny: Já se snažím ukázat, že rap nemusí být jen o vulgaritách, o ulici, o drogách. Chci dělat hudbu, která lidem zlepší náladu.

Co vlastně děláte kromě hudby? Předpokládám, že všichni ještě chodíte do školy.
Johny: Já se teď přistěhoval do Prahy a studuji soukromou vyšší odbornou školu, obor žurnalistika a nová média. Ještě donedávna jsem si všechno kolem vystupování zařizoval sám, takže jsem na nic dalšího neměl čas.
Adam: Já jsem ve druháku na konzervatoři. Jinak je to stejné jako u Johnyho, žiju hudbou a ještě taky filmem. Je pro mě časově hodně těžké skloubit všechny aktivity dohromady.
Voxel: Já dělám v Plzni popularizaci hudební kultury.

Adam mluvil o chystané desce, jak to vypadá u Johnyho a Voxela?
Voxel: Já už mám rok hotovo, ale až teď cítím, že přišel pravý čas to vydat. Na mém albu je hezky vidět posun od toho falešného pozlátka až po moje současné uvědomení. Bude to pestrá deska. Vyjde ke konci listopadu.
Adam: Já jsem v práci na albu někde za půlkou. Na desce dělám s Arminem Effenbergem, kterého považuju za špičku mezi našimi producenty. Je to náročný proces, protože hodně materiálu vyřazujeme, chceme si být jistí každou skladbou. Jestli všechno dobře dopadne, tak deska vyjde na jaře.
Johny: Já průběžně pracuju na materiálu, zveřejňuju nové songy na YouTube. Desku určitě vydáme příští rok, ale to nejvíc záleží na tom, abychom sehnali kvalitní produkce, na které můžu nahrávat.

• Voxel interview: Začátek roku 2013 byl pořádný hardcore

Je kolem vás hodně pozitivních ale i negativních reakcí. Jak se s těmi vypořádáváte?
Voxel: Dřív to bylo půl napůl. Buď "Buzerante, chcípni" nebo "Mocinky tě lovískuju". Od té doby, co jsem změnil přístup, se to hodně převážilo k těm kladným reakcím, najednou ty negativní reakce zmizely. Když člověk změní sebe, změní se i věci kolem něj.
Adam: Po vydání prvního klipu před dvěma měsíci jsem čekal mnohem větší vlnu nenávisti, ale nebylo to tak hrozné. Negativní kritiku beru, ale jakmile je někdo agresivní nebo sprostý, tak to neřeším.
Johny: Na mně kolikrát na internetu útočí opravdu nevybíravě, myslím, že hodně lidem jsem díky vysokému počtu views na YT a fanoušků na Facebooku a Twitteru trnem v oku a těžce to nesou. Ale moc to neřeším, co tě nezabije, to tě posílí. A já mám ještě velké plány, tohle je jen začátek.

text: Petr Adámek, foto: Lukáš Hanusek, facebook Adama Mišíka, Voxela, Johnyho Machetty