Billy Barman interview: Na Slovensku je talentů dost. Problém je, co s nimi dál.

Právě jste pokřtili své druhé album, jak dlouho jste ho připravovali?
Začali jsme přibližně před dvěma lety. Tehdy jsme z první várky písniček vybrali a nahráli jako singl píseň Strmá voda. Pak se však některým z nás narodily děti a celý proces asi na rok zamrzl. Systematicky jsme na albu pracovali poslední rok.

Kde jste nahrávali?
Nahrávali jsme v LVGNC studios v Bratislavě. Je to studio Marka Rakovického z kapely Lavagance, který je skvělý člověk a renomovaný producent. Produkoval i náše album.

Jak vzpomínáte na bratislavský křest?
Fantazie, pěkně zaplněný Majestic Music Club, čili asi 650 lidí, vynikající atmosféra. Myslím, že lidé ocenili i světlá a zvuk, dali jsme si na tom záležet. Třešničkou na dortu byl Janko Rehotský (parodie na legendu slovenského popu Janka Lehotského - Modus), který album pokřtil.

Kolik koncertů už máte za sebou, víte, kolikátý byl ten bratislavský?
Netuším, určitě víc než 200, nevím ani kolikrát jsme hráli v Bratislavě. Za těch 5 let mnohokrát.

Býváte před koncerty nervózní?
Závisí koncert od koncertu. Běžně ne, ale třeba před takovým vystoupením na festivalu Pohoda docela i jo. Před posledním křtem jsme také měli malou dušičku, jak to celé dopadne.

Jak to vypadá na slovenské scéně, není tam nouze o nové talenty?
Talentů je dost. Opravdu, stále se objevuje něco nového. Problém je, co s nimi dál. Podle mě je domácí scéna v útlumu, nic tu pořádně nefunguje a nejen mladé kapely to mají stále obtížnější.

Které mladé interprety byste vyzdvihli?
Kapela Walter Schnitzelsson, písničkářka Katarzia, kapela Purist. Je toho hodně.

V létě jste si zahráli taky na několika českých festivalech, kde se vám líbilo nejvíc?
Nejvíc nás bavil asi Rock for People, ale tam jsme hráli asi už před 3 lety. Vizuálně mě nejvíce zaujal Colours of Ostrava.

Je patrná nějaká odlišnost na českých a slovenských festivalech?
Ani ne, jde o to, co se myslí pod pojmem festival. Na Slovensku jsou možná dva tři festivaly a ostatní je "kapely, pivo, klobása". Myslím že u vás to funguje podobně, akorát že máte festivalů i "festivalů" podstatně více. Na druhé straně i malé lokální akce, které dělají na koleně místní nadšenci, jsou nám sympatické a rádi na nich hrajeme. Jednou jsme hráli kdesi na Moravě, areál byl v lese na kopci, pršelo, ale lidé byli neuvěřitelní, milí, pohostinní.

Chystáte navštívit s novou deskou i Českou republiku?
Ano, určitě to máme v plánu. Chceme hrát v Česku co nejvíc. Bylo by skvělé, kdyby se nám podařilo odehrát u vás celé turné.

Čeho si u vašich fanoušků nejvíc ceníte?
Těžko říct, neboť se nejedná o nějakou homogenní masu. Rozhodně nás však těší fanoušci, kteří jsou s námi od začátku. Někteří mají všechny naše alba, i první dema, tričko, mikinu, vše, a jsou na každém koncertě v jejich okrese.

Podařilo se vám vypátrat fanouška, který vypustil do světa zprávu, že druhé album nebude?
No jasně, už dostal co proto. (smích)

text: Kateřina Nováková, foto: archiv Billy Barman