Kafka Band interview: Kafka neměl hudbu rád

Kafka Band

S Kafka Bandem vystupujete téměř výhradně v zahraničí, koncert v Arše je v tomto výjimečný. Je v tom nějaký záměr?
V Praze jsme hráli jen jednou, na Komiksfestu, ale to byla hlavne taková zkouška, zda to vůnec funguje. Přišlo nám, že jo. A pak jsme hráli v Amsterdamu, Mnichově, Stuttgartu a Salzburgu a všude bylo k našemu velkému překvapení vyprodáno. U nás jsme pak ale hráli jen v Opavě. Teď se do Prahy vracíme. Na prvním koncertě jsme měli jen jednoho bubeníka, teď máme bubeníky dva.

Koncertujete v předvečer devadesátého výročí od Kafkovy smrti a představení chcete pojmout jako zádušní mši. Bude se tento koncert lišit od dosavadních vystoupení Kafka Bandu? Připravujete k tomuto výročí speciální představení?
Přehrajeme celý program Das Schloss, tedy Zámek, náš soundtrack k tomuto atmosférickému nedopsanému románu, k němuž se lze zas a znova vracet, stějně jako k dalším Kafkovým knihám. A představíme i tři nové skladby, které vznikly podle povídek Proměna, Stromy a Děti na silnici. Naším hostem pak bude Lesní zvěř. I ta nachystala Kafkovský program. Sám se nechám překvapit, co budou hrát.

Ty jsi známý především coby úspěšný literát, ale vždy si silně tíhnul k hudbě - pracoval jsi jako hudební publicista, svou románovou kapelu U-Bahn z knihy Nebe pod Berlínem jsi dokonce dovedl k živému hraní, nyní na pódiu při koncertech Kafka bandu recituješ román Das Schloss... Který z těchto světů tě vlastně lákal víc - autorská čtení příznivcům, nebo pozice punkové hvězdy na pódiu?
Bez hudby si psaní neumím představit, prosakuje do hodně mých příběhů. Nyní jsem třeba v Německu, čtu tady z románu Konec punku v Helsinkách. Jsem v Düsseldorfu a včera jsem se sešel s manažerem a kytaristou Die Toten Hosen, kterým se ta knížka líbí, což mi udělalo velkou radost. Dostal jsem od nich dokonce dárek, všechny jejich remasterované desky v exkluzivním balení. Já jim dal Kafka Band. I o Die Toten Hosen v mém románu jde, moji hrdinové se setkávají na jejich koncertě v Plzni v roce 1987. A tenhle koncert úplně změnil jejich životy, nic už pak nebylo jako dřív. To se mi na hudbě líbí, tahle obrovská drtivá energie, která nejde zastavit. A baví mě propojování literatury a hudby. Alespoň to čtení není taková nuda.

Kromě své sólové spisovatelské práce jsi aktivní ve dvou tvůrčích tandemech - s Jaromírem 99 jsi podepsaný pod Aloisem Nebelem a nyní Kafka Bandem, se spisovatelem Igorem Malijevským dlouhá léta pořádáte v divadle Archa úspěšný hudebně literární kabaret EKG. Je ten výčet kompletní, nebo se hudebně/literárně angažuješ ještě v dalších projektech?
No, psaní knih je hodně samotářská práce. Takže rád utíkám k různým společným projektům. S Martinem Beckerem jsem v Lipsku napsal dvě rozhlasové hry pro německý rozhlas, s Martinem Behnkem v Berlíně píšeme druhý filmový scénář, taky německy. Ten první už koupila jedna produkce z Mnichova a snad se to natočí. Je to hodně černá komedie o chlápcích, kteří sbírají zbraně a hrají si na vojáky, až se jim to jednou maličko vymkne.

• RECENZE: Kafka Band se snaží dostat Franze Kafku z hrobu

Vrátím se k EKG. Na každém večeru představujete nepříliš známé kapely a hudebníky, snažíte se objevovat. Česká scéna je objevy teď přímo posedlá, můžete se i vy pochlubit, že jste nějaký talent, který se později na hudební scéně výrazně prosadil, díky EKG lidem "objevili"?
Pár spisovatelů a kapel jsme skutečně zachytili na začátku, možná jsme měli dobrý nos, možná taky hlavně kliku, třeba skvělého spisovatele Marka Šindelku nebo básníka Ondreje Buddeuse. A jsme rádi, že se k nám oba vrací. Z kapel u nás hned na začátku hrály dívky z Čoko Voko, taky například Kazety. A jsem moc rád, že u nás vystoupili třeba Ille, Bonus nebo Post-hudba.

Jakou čeká Kafka Band budoucnost? Jedná se pouze o jednorázový projekt ke zhudebnění Das Schloss, nebo v hudebním mapování Kafkova díla míníte pokračovat?
Máme poměrně hodně nabídek na hraní, hlavně v Německu, kde teď deska bude oficiálně v distribuci, a ve Švýcarsku, ale taky nás zvou do Švédska. Takže uvidíme. Pár nových písniček vzniklo. Pár dalších nápadů taky máme. Kafka sice hudbu neměl rád, nechodil prý ani na koncerty, ani do opery, na tu dobu neuměl překvapivě ani hrát na žádný nástroj, ale jeho texty prostě vybízejí k tomu, aby byly nově interpretovány. Pokračování si představit umíme.

text: Vlastimil Beránek, foto: Foto Christian P. Schmieder