Vladimír Mišík interview: Takovou aparaturu, jakou jsme měli s Rolling Stones, už nezažijeme

Vladimír Mišík v březnu vydal kompilaci svých nejlepších balad Královský večer

Oslavy budou probíhat sérií koncertů po republice, které absolvujeme v takovém rozšířenějším obsazení. Samozřejmě se toho nemohou účastnit všichni členové ETC, kteří tam kdy hráli, protože to ani nejde organizačně skloubit. Základ budou tvořit Standa Kubeš, Guma Kulháneka Olin Nejezchleba. Ještě jsme přidali Pavla Bohatýho, který sice s ETC nehrál, ale v poslední době s námi hostoval a zpívá ty starý pecky, který já už teď nevyzpívám. S touhle koncertní verzí pojedeme na většinu míst, i do menších sálů. Pak snad budeme dělat jeden větší koncert a tam bychom měli pozvat některé další členy, jako třeba Honzu Hrubýho, Vaška Veselýho a další...

Hraje s vámi dodnes někdo, kdo byl už u založení skupiny?
Úplně od začátku hraje Petr Pokorný alias Kulich, ten byl úplně v té základní sestavě ještě s Láďou Padrůňkem a Mirkem Hrubým - to byl první bubeník u ETC, ale ten už se muzice nevěnuje. Asi tři měsíce po začátku přišel ještě Honza Hrubý a pak už se to obsazení všelijak časem měnilo.

Hráli jste celých 40 let? Nebo byla nějaká pauza?
My jsme měli pauzu jedině, když jsme měli zákaz činnosti, a to v letech 1982-84. To se skupina ETC víceméně rozešla. Někteří šli k Michalovi Prokopovi a jinam a sešli jsme se zase až začátkem roku 1985, když už ten zákaz pominul.

Je nějaký koncert, na který nemůžeš zapomenout? Který ti utkvěl v paměti?
To bylo asi, když jsme si zahráli na Strahově před Rolling Stones, to bylo docela prima (18. srpna 1990 pozn.). Takovou aparaturu jsme ještě nezažili a už asi nezažijeme.

A dostali jste se k Rolling Stones? Byl tam nějaký kontakt?
V podstatě moc ne, oni byli separé. Oni tam měli stan, zatímco my jsme byli v nějakých těch tělocvičnách, z nich byla udělaná šatna. Vedle nás měli šatnu Dan Reed Networks, ale se Stounama byl jediný kontakt den před koncertem, kdy paní Olga Havlová uspořádala mejdan v rybárně na nábřeží. Tam přišli Keith Richards, Mick Jagger a Ronnie Wood a další muzikanti a povídali jsme u takového obdélníkového stolu. Ale já jsem tam byl asi jenom hodinu, protože jsem neměl hlídání pro Barunku. Já jsem seděl vedle manažerky Keitha Richardse, tak jsem se jí ptal, jestli Keith tolik pije toho Jack Danielse, jestli to není jenom marketing, a ona říkala, že ne, že bohužel ne. (smích)

Zavzpomínáme na vaše největší hity, jak třeba vznikla píseň Stříhali do hola malého chlapečka?
Ta vznikla na gauči, když jsem měl chřipku (smích). Jak mi bylo blbě, tak jsem si četl a pak jsem nezpíval, ale jenom skuhral, tak jsem si hrál jen ten sled akordů a pak už to bylo. Ale to bylo myslím na té první desce. Myslím, že pan Kunst tam hrál na akordeon a ještě tam spolupracoval Pavel Fořt jako aranžér, to ještě nebylo přímo ETC...

A Variace na renesanční téma?
Ta už byla na druhé desce. To jsem si hrál A-mol, Es-dur, G-dur a pak mě napadl ten text, jako že se mi hrozně líbil, tak jsem si to k tomu dosadil. Tenkrát jsem docela poslouchal barokní muziku, tak jsem si tam udělal v jednohlase tu základní melodii.  Honza Hrubý slíbil, že tam ještě něco vymyslí a taky tam pak přidal takovou pěknou aranž....

Nastalo někdy nějaké období, kdy jsi chtěl hraní nechat?
Zrovna včera jsem měl takový období (smích). Zatím jsem neměl tak vážnou krizi. Teď, jak jsem starší a hraju čtyřikrát týdně, tak se přiznám, že jsem pak unavený. Ale povzbudí mě, koncert skončí a lidi plácají, tak to je super.

Jak třeba léčíš svůj hlas, když nastydneš, a udržuješ ho v kondici?
No že bych pil teplou Vincentku nebo syrový vajíčko, to ne. Lehnu si, vyležím to a dám hlasový klid. Na to nic jiného není. Za chřipkou mi většinou hned jde zánět průdušek, tak musím brát medikamenty a bohužel pak někdy musím ty koncerty rušit.  Ale to naštěstí, musím zaklepat, nebývá tak často. Dřív jsem byl třeba pětkrát do roka v zánětu.

Čeká vás nabité koncertní léto, máš radši open air akce nebo kluby?
Já ty úplně velký koncerty moc nemusím. My nejsme ta běhající, skákající kapela. My jsme vlastně v tom showbusinessu asi nejméně se pohybující kapela vůbec - všichni stojí a já už dokonce jen sedím dokonce. tak to není žádná podívaná. Ale zase je to někdy dobrý zvukově. Já za sebe mám rád hospody, nebo menší kluby, to mi nejvíc vyhovuje, když je kontakt a na ty lidi vidíš, tak to mě baví nejvíce.

Je nějaké oblíbené místo, kde opravdu rád hraješ ?
V Praze Malostranskou Besedu, Palác Akropolis a ještě třeba Balbínku, kde hrajeme občas s Radimem Hladíkem a Honzou Hrubým. To jsou přesně ty prostory, který mi vyhovují, a těch je po republice hromada - hospody, kluby nebo sály pro 200 - 300 lidí.

Na kdy plánujete další desku?
Zatím je to spíš ve stádiu hovorů, že bychom měli něco natočit (smích). Domlouváme se, kdo co má za materiál, to je základ. A jakmile se začne rýsovat materiál, můžeme stanovit termín natáčení a vydání.

Kdo je momentálně vedle tebe v ETC nejaktivnější autorsky?
Tak já nikdy nebyl takový ten výhradní autor, jako je třeba Petr Janda u Olympiku. Já naopak vítám tu pestrost, to znamená, že já dělám ty jednodušší písničky, a někteří zase nosí ty víc proaranžovaný věci - Jirka Veselý nebo Pavel Skála. Teď čekám, co z chlapců vypadne a uvidíme...

Zanedlouho budete hrát už po šestnácté na festivalu Okoř se šťávou, zúčastnili jste se všech ročníků, to je unikát!
Tam je hrozně fajn atmosféra. To je jeden z těch festivalů, který se mi jeví, že existuje kvůli hudbě. Protože je taky velká spousta festivalů, které působí jako Matějská pouť nebo lunapark, kde jedna atrakce hraje přes druhou.  Na Okoři jsou dvě pódia, kapely se nepřekrývají, a na té druhé dostávají prostor mladí.

Tentokrát se to sešlo tak, že na jednom pódiu hraješ ty a na druhém tvůj syn Adam. Myslíš, že je nějaká šance, že byste si dali nějakou písničku spolu?
Nad tím jsme nepřemýšleli. Jednou na narozkách se mnou zpíval Sluneční hrob a umí ho. Možná uvidíme. Já to už hraju v D,  v C to už nevyzpívám, ale on ano. Oni to, myslím, už taky dokonce hrajou. Tak uvidíme ...

Chtěl bys něco vzkázat fanouškům a návštěvníkům festivalu?
Ať se radují z každé muziky, která je dobrá. Myslím si, že ta muzika je kvůli tomu, aby bylo dobře na duši, a ať si to užívají, a tím pádem, ať jsou veselí a šťastní.

Vladimír Mišík & Etc vystoupí na festivalu Okoř se šťávou v sobotu 21. června v 17 hod. Více informací na stránkách festivalu.

text: Michal Šenbauer, foto: Nguyen Phuong Thao pro Reflex