Adam Mišík: Za svojí hudbou si stojím, tátovi ostudu nedělám

Máš představu, kolik fanoušků máš momentálně na facebooku?
Asi třiadvacet tisíc.

Ptám se, jelikož právě komunita na sociálních sítích je v tvé cílové skupině hodně zásadní. Jak velkou pozornost sociálním sítím věnuješ? Hodně muzikantům tvoří obsah manažeři nebo zástupci labelů.
Sociální sítě jsou samozřejmě důležité hlavně pro udržení kontaktu s fanoušky. V dnešní době toho o tobě chtějí vědět co nejvíc. Denně chtějí nějaké novinky, co děláš, jak se máš. Z devadesáti procent se o sociální sítě starám sám. Na to si čas prostě musím udělat, je to součást mojí práce.

Na facebooku jsi poptával fotky fanoušků do bookletu alba. Kolik ti jich přišlo?
Asi pět set.

Takže se dá očekávat, že minimálně pět set lidí si tu desku se svoji fotkou v bookletu koupí.
To doufám. V dnešní době už by to bylo skoro na zlatou desku. (smích)

Pojďme k hudbě. Právě vydáváš svoji první sólovku Parfém. Proč právě Parfém?
Ta deska je hodně různorodá a aranžérsky pestrá. Má mnoho barev, které můžou evokovat vůně.  Navíc skladba Parfém je tahounem celého alba. Mimochodem text napsal Pepa Bolan z Mandrage.

Jak bys své prvorozené hudební dítko sám popsal?
Jeden hudební publicista, který toho má už hodně za sebou, mi řekl, že mu album přijde fresh, rozjásané, že je z toho cítit mládí. Vidím to podobně. Snažil jsem se udělat hudbu, která člověka nakopne. Melodické linky jsem dělal sám. Producent Armin Effenberger mě koordinoval, dělal zvuk a celé to mixoval. Nápady písniček a celý ten výraz jsou moje práce.

Novináři přišli s označním český Justin Bieber. Ty sám ses vyznával, že máš radši jeho jmenovce Timberlakea. Chtěl by ses v budoucnu vydat jeho směrem?
Justin Timberlake vychází z RNB, které má v Americe ohromnou tradici a obrovskou posluchačskou základnu. U nás tomu odpovídá spíš folk. Timberlakea mám rád a jednou bych se rád vydal jeho směrem, ale teď jsem se snažil orientovat spíš na místní scénu, udělat tu desku víc popovou a hlavně  zpívat v češtině. RNB už tady pár lidí zkoušelo a moc to nedopadlo...

• AUDIO: Adam Mišík nechává přivonět ke svému Parfému

Na albu bude kromě tvých písniček taky coververze Šroubů do hlavy. Zrovna Lucii bych od tebe nečekal...
Já mám Lucii hrozně rád. Objevil jsem ji až před rokem a půl. Poprvé jsem je viděl v Karlových Varech na festivalu a hrozně mě chytli. I s ohledem k tomu, jakou hudbu dělám teď, to není až tak nečekané, protože můj background je právě rocková muzika. Ještě před pár lety jsem hrál v indie-rockové kapele a chvílemi jsme do toho hodně řezali. (smích) Když jsem pak přemýšlel nad coverem, chtěl jsem něco hodně nečekaného.

Slyšeli ji členové kapely?
Říkal jsem o tom Davidovi Kollerovi, ale tu písničku ještě neslyšeli. Teď měli jiné starosti, takže jsem je s tím nechtěl obtěžovat.

Vím, že jsi jako raný teenager jezdili s regulérní kapelou. Sám jsi k tomu nedávno říkal: "Objížděli jsme největší pajzly a občas na vás přišli třeba jen čtyři lidi." Jak na tuhle dobu vzpomínáš?
Vzpomínám na to vážně rád. Ten zážitek je hrozně důležitý. Neberu se jako nějaká hvězda, jsem na začátku, ve stadiu, kdy se potřebuju vyhrát a vyjezdit si to. Úspěch si u nás musíš vyjezdit, jiné cesty není. Ať jsou to Chinaski, Kryštof nebo Mandrage. Ti všichni si to vyjezdili. Koncertovat co nejvíc všude po republice a pořád dokola.

Proč jsi vlastně kdysi kapelu opustil? Šlo o rozdílné názory na hudební směřování?
Měl jsem jiné ambice a cíle. Snažil jsem se o nějaké kompromisy, ale nakonec jsem se rozhodl zkusit sólovou dráhu, která mě bude víc naplňovat. Ale o ten styl šlo taky. Už dřív jsem chtěl dělat spíš pop, zatímco kluky bavily hlavně kytary.

•  Adam Mišík, Johny Machette, Voxel : Mladé naděje české scény?

Jeden z tvých nejsilnějších zážitků je nepochybně předskakování Nightwork ve vyprodané O2 areně. Musel sis brát před vystoupením sedativa?
Já ne. Ale kytarista jo. (smích) Musím říct, že z té akce mám velké výpadky, pár okamžiků si nepamatuju. To byl nářez! Si to představ - z Rock Cafe pro tři sta lidí do O2 areny před 16 tisíc lidí.

Mimo jiné jsi předskakoval Jamesi Arthurovi. Potkali jste se osobně?
Nepotkal. Jednou jsme na sebe kývli, když jsme se odpoledne minuli na stagei, ale ten den mu nebylo moc dobře. Dokonce zrušil i nějaké rozhovory, takže se v tom klubu moc nezdržel.

Co Adam Mišík a další filmové role?
Teď v létě budu dělat jednu odlehčenou komedii, jmenuje se Andílek na nervy. Pak se připravuje film o bratřích Mašínech, kde bych měl hrát Josefa Mašína. Vysokorozpočtový film, to bude velké.

Rýpnu si. Před půl rokem jsi mně osobně v rozhovoru tvrdil, že jsi single, ale nedávno jsi přiznal, že máš už více než rok přítelkyni. To časově úplně nesedí.
Není to přes rok, to zkreslila média. V době, kdy jsme se bavili poprvé, jsem single byl. Pak už jsem o tom nechtěl mluvit, to je moje soukromá věc.

V nejbližší době se chystáš na Okoř se šťávou, kde bude vystupovat i tvůj táta. Potkáte se na pódiu?
Já jsem to zjistil až z billboardu. Takhle jedu autem a nejednou vidím na plakátě dvakrát Mišík. Promnul jsem si oči a fakt to tam bylo. Lidi si budou myslet, že si mě tam táta prosadil, přitom jsme oba ani vzájemně nevěděli, že tam hrajeme.

V komentářích se tu a tam objeví totožná otázka: "Proč dělá ostudu tátovi?" Chceš se k tomu nějak vyjádřit?
Co ti na to mám říct? Ostudu tátovi budu dělat v tu chvíli, kdy mi to sám táta řekne. Když se někomu nelíbí, co dělám, ať to neposlouchá. Dělám pop, na tom není nic ostudného. Jestli se někomu nelíbí pop-music, je to jeho právo, ale já si za svoji tvorbou stojím. Kdybych cejtil, že moje tvorba dělá tátovi ostudu, tak bych to nedělal.

Lidem možná nehoví, že děláš něco úplně odlišného.
To je asi ono. Jenže táta přece dělá něco úplně odlišného a já nechci jít v jeho šlépějích, chci to dělat jinak. Ne jako prostest, zkrátka chci dělat hudbu, která mě baví.

Co bys rád vzkázal fanouškům?
Třináctého června vychází deska. Pokud mě sledujete, budu moc rád, když si ji koupíte. Nebo mi hoďte nějaký komentář pod klipem na YouTube. Pozitivní nebo klidně i negativní, na tom nezáleží.

Adam Mišík vystoupí na festivalu Okoř se šťávou v sobotu 21. června. Více informací na stránkách festivalu.

text: Petr Adámek, foto: Tomáš Třeštík