Wohnout interview: Půlka kapely obal desky nenávidí (II.)

Vydáno 08.10.2014 | autor: redakce

Víte, kdo je "hučák"? Jaký kytarový riff považují za zcela zásadní, nebo která skladba jako jediná nikdy nechyběla v koncertním setlistu? Honza Homola a Jirka Zemánek, dvě čtvrtiny sestavy Wohnout, v druhé části rozhovoru prozradili i to, který herec se odmítl stát oficiálním Kreténem.

Wohnout interview: Půlka kapely obal desky nenávidí (II.) Wohnout interview: Půlka kapely obal desky nenávidí (II.)


Wohnout int2014 05Obal alba Wohnout Laskonky a kremrole


Song Barbíno? je vzpomínkou na konkrétní ženu, nebo vychází z obecné představy o tomto typu holek?
Jirka: Může to samozřejmě svádět k nějakému konkrétnímu jménu...
Honza: Obořila se firma Mattel, že je to proti panence. Ale barbína je obecný výraz pro holku, která se ráda čančá, chodí po obchodech, prostě fiflena. Song je o tomto typu holek.

Další track se jmenuje Fanynka. Některé dovedou být velmi urputné. Pronásledovaly vás někdy až do té míry, že jste toužili být jedním z davu a nikoliv "populár"?
Honza: My máme zajímavější úkaz. Říkáme jim "hučáci". Je to chlap mezi 40 a 50 lety, který na koncertě vypil 15 piv...
Jirka: To ne, tolik v sobě mít nemůže. Šest.
Honza: Tak šest, to stačí. Přijde do šatny v momentu, kdy dohrajeme, a snaží se sdělit něco důležitého, když se převlékáme. Dělá to tak, že se na nás s tím pivem naklání, tudíž na tebe to pivo cmrndá...
Jirka: Když někdo chytne "hučáka", je třeba ho předat. Takže se i s ním přesouváme k někomu dalšímu. A jakmile mluví na oba dva, je třeba zmizet.
Honza: Občas se stává, že už je zapotřebí být agresivní. Vycházíme fanouškům vstříc, ale musí respektovat náš prostor, šatnu. Když jsme 5 minut po vystoupení zhuntovaní, zpocení...


Fanynky tedy nic? To mě překvapujete.

Honza: Když člověk přijde na náš koncert a sleduje publikum, je to plynulá věková vlna od 17 do 50, 60 let.
Jirka: To je pravda. Když jsme měli akustickou šňůru, věkový průměr posluchačů se dost zvýšil. Přišlo hodně lidí skoro ve věku našich rodičů.
Honza: Jednou přišly tři dámy, těm mohlo být 75. Ty byly výborné. Ale pak přišel hučák...

Ve skladbě Pohádka zpíváte, že "každý má svou cenu a já jí mám taky." Zahráli by Wohnout na jakékoliv akci? Nemyslím jen politické šaškárny, ale třeba soukromé a firemní večírky.
Honza: Politické straně určitě ne, zejména ne třešním. Občas hrajeme na firemních akcích, ale to neznamená, že to musí být blbé. Hráli jsme třeba na horské chatě, venku sněžilo a mejdan to byl výborný. Když už takovou VIP akci vezmeme, nepřistupujeme k tomu tak, že je to "vipka". Je to koncert jako každý jiný. Trochu se to dřív příčilo našemu přesvědčení, ale hypotéky jsou velké.
Jirka: I herci hrají v seriálech a reklamách. Nejsme proti.

Wohnout int2014 10Wohnout na tiskové konferenci k vydání alba


A je to tedy víc otázka peněz nebo konkrétního subjektu?

Honza: Musí nám to být něčím blízké. Ale zcela upřímně, když to nebude politická strana a nabídka bude zajímavá, jdeme do toho. Protože si užijeme koncert a ještě dostaneme super peníze. Jednou za čas se není za co stydět.

Hostem písničky Kretén je Xavier Baumaxa. Jednoho asi zrovna nepotěší, když si na něj někdo vzpomene zrovna při této příležitosti. Váhal nad nabídkou dlouho?
Honza: Nejdřív jsme oslovili Jirku Lábuse.
Jirka: S Jirkou se známe. On si to poslechnul a pak říkal, že to pro něj není. Slušně odmítnul. Takže jsme řešili, kdo další by byl ochoten.
Honza: Jde o to, že ten Kretén je účinkující, který nesnáší to, co jiní milují. Nemá rád, když lidi tančí pod pódiem, když tleskají, jdou si pro autogram.
Jirka: Prostě kretén.
Honza: Takže když jsme volali Xavierovi a ptali se ho, zda by toho šel, říkal: No to jsem celý já. Na albu ovšem máme i jiné hosty. Je tam Marek Eben, Tereza Šimůnková, což je zpěvačka kapely Emma. Dále Vojta Lavička, houslista, který s námi byl na akustickém turné, a baskytarista Fredrik Janáček.

"Zlí Tichovrazi maj ve strunách náboje slávy", to je úryvek songu Vojáci. Nedávno proběhla médii zajímavá anketa o nejlepší riff. Kdo je v tomto směru vaším favoritem?
Honza: To vyhrál Visací zámek, co? (skladba Traktor, pozn. red.) S tím souhlasím. Každý, kdo umí na kytaru, tohle zahraje. Geniální! Není to o kytarovém umění, ale o tom, jak je to zásadní. Všichni to znají.
Jirka: Já nesouhlasím. Za mě Radim Hladík a jeho Čajovna.

A ze zahraničí?
Jirka: Deep Purple. Hned mě napadla Smoke On The Water.
Honza: Kolikrát si říkám, že ti, co jsou méně instrumentálně zdatní, vytvářejí hitovější riffy. Tolik se s tím neserou a ta jednoduchost lidi osloví. Žádný Steve Vai nebo Joe Satriani.

Wohnout int2014 01


První a zatím poslední desku dělí 15 let. Dá se stručně popsat vývoj, kterým jste prošli od Cundalla k Laskonkám a kremrolím?

Honza: Debut byl o tom, co nás trápilo do té doby. To jsme nahráli. Pak jsme se začali hledat. Předchozí alba jsou dlouhá fáze hledání. A dejme tomu od předchozí desky Našim klientům jsme se našli. Ale těžko říct, jak to bude pokračovat dál. Před 15 nebo 18 lety, kdybych si poslechl Laskonky a kremrole, řeknu si: "Ty vole, co je to za popík?" V té době bych si nepřipustil, že vypustím disco píseň.
Jirka: Hlavně po textové stránce je vývoj značný.

Co chystáte v příštích týdnech a měsících?
Honza: Samozřejmě následuje turné. Nejvíc se těšíme na představení nových písniček. Na to, že budeme hrát něco, co jsme ještě nehráli. Ovšem čím víc máme desek, tím menší prostor bohužel dostávají na koncertech, takže bolestivě vyřazujeme.
Jirka: Pak zjistíme, že to nefunguje a zase se vrátíme zpět ke starým hitům.


Kolik novinek tedy zařadíte do setlistu?

Honza: Už teď hrajeme 3, ale musíme to udělat s mírou. Až budeme na podzim na turné, novinky ještě nebudou mít fanoušci tolik naposlouchány. Také je nám líto vyházet staré písničky. Jak se říká: neopouštěj staré kamarády pro nové.

A máte některé songy tak pod kůží, že je nikdy nevyřadíte?
Honza: Většinou ty, které hrajeme tak dlouho, že už je nesnášíme. Třeba Banány.
Jirka: Pedro se vrací nechyběla nikdy. Ani Banány jsme nehráli pokaždé. Ale tahle pecka má místo předplacené.

Co si myslíte o rozhovorech, jako je tento? Berete je jako nutné zlo, které patří k nové desce, nebo vás i po těch letech baví?
Honza: Když přišel novinář, asi po pařbě, stylem: "Tak co, vydali jste desku, jak se jmenuje, jste spokojení?". To si jenom říkáme: Ty vole... Vždycky zbystříme, když je redaktor připravený, něco si přečetl, poslechnul a ptá se na konkrétní věci. Když se ptáš na jednotlivé písničky, tak se mluví dobře, můžeme se vyjádřit. To nás baví.

text: Tomáš Rumler, Petr Adámek, foto: Tomáš Vlach


Rozhovor natočen na diktafon Sony ICD-TX50

 


 

Wohnout int2014 b TOP

NEJČTENĚJŠÍ

zavřít