Horkýže Slíže & Pipes and Pints: Zazní drsnější punk i funny punk (I.)

Vydáno 13.10.2014 | autor: redakce

Gajdy & dudy Tour; takový název dostalo společné turné Horkýže Slíže s Pipes and Pints. Před prvním koncertem 15. října v Brně se obě kapely rozpovídaly na téma ambicí v zahraničí nebo koncertní rutiny. V první části dvoudílného interview přišla řeč i na rozdělení Československa.

Horkýže Slíže & Pipes and Pints: Zazní drsnější punk i funny punk (I.) Horkýže Slíže & Pipes and Pints: Zazní drsnější punk i funny punk (I.)


Horkýže Slíže 2014 02Horkýže Slíže


Kuko, loni na podzim jste koncertovali ve společnosti Tří sester, k nimž pasujete úplně dokonale. Proč nyní padla volba právě na Pipes and Pints?

Kuko: Pipes and Pints jsou jiní než Tři sestry. Hlavní rozdíl je jazyk, ve kterém zpívají. Lidi mají rádi písničky, kterým rozumějí, ale angličtina je taky libozvučná. I na festivalech, kde je hodně anglické muziky, si lidi rádi vychutnají něco z domácí tvorby. A platí to i naopak. Je-li někde moc domácích kapel, je skvělé, když se ukáže někdo, jako např. Pipes and Pints. Tahle kombinace všechno řeší. Zazní drsnější punk i funny punk.

Vy jste nikdy neměli ambice a touhu prorazit i jinde než na Slovensku a v ČR?
Kuko:
I kdyby se to podařilo, se slovenštinou by to hned padlo na hubu. Jako u moldavské kapely Zdob și Zdub s hitem Everybody In The Case Mare. Dva roky byli v Evropě známí, ale pak jim nikdo nerozuměl a šlo to zase do háje. Větší šance - a jim se to i podařilo - mají Pipes and Pints. Oni ambice měli i díky tomu, že zpěvák Mike je Američan. K tomu originální dudy. Vystřelili vzhůru a spoustě kapel ukázali, jak se to dělá.

Pipes and Pints už mají cenu Anděl, koncertujete v zahraničí, ale u nás doma je proces dostávání se do povědomí trochu zdlouhavý. Je i tohle důvod, proč se vydáte na několik koncertů společně s Horkýže Slíže?
Vojta:
Náš start a vzestup byl dost raketový, fanoušci si náš styl oblíbili. Se Slížema jsme se spojili i proto, že máme už tři roky starou desku a nechtělo se nám jet znovu turné se stejným repertoárem. Chtěli jsme udělat něco zajímavějšího i kvůli nám, aby nás to pořád bavilo. Spojení jsme hledali už dva roky a až letos se to konečně sešlo. Samozřejmě bude mít tohle turné efekt i v tom, že si vzájemně představíme fanoušky.

Pipes and Pints 2014 01Pipes and Pints


Role předskokana není vždy snadná a vděčná. Čím byste fanoušky Slížů nalákali, aby si poslechli i Pipes and Pints?
Mike:
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Chceme prostě odehrát dobrou show, užít si koncerty. Když budeme v pohodě my, užijou si to i lidi.
Vojta: Chci jen podotknout, že turné je společné. Prolínáme se a doplňujeme. Naším hostem bude kapela Boy z Brna, která program zahájí, ale ani ji nevnímáme jako předkapelu. Mají super písničky, nové album a na jejich vystoupení se dobře kouká.
Kuko: Každý koncert může být jiný. I u Sester se stalo, že jeden koncert byl o nich, další o nás. To vůbec nevadí. Lidi chodí na koncerty nejen poslechnout si písničky, to mohou i doma. Za poslední roky jsme je přesvědčili, že je to i o nějakém divadle. Když hráli Tři sestry, lezli jsme jim na pódium, oni zase v plavkách dělali kulturisty, když jsme hráli my. V zahraničí tento kabaret dělají najatí lidé. U nás se spojují kapely a snaží se překvapit publikum něčím nečekaným.


Miku, můžeš přiblížit těm, kteří na tom s angličtinou nejsou tak dobře, o čem jsou vaše písně?
Mike:
Když napíšu texty a pak je zpívám, musí to vycházet z mé duše a srdce. Náměty obvykle přicházejí z vlastního života nebo z okolí, které pozoruji.

Chystáte se na společných koncertech zahrát i něco z repertoáru Horkýže Slíže?
Mike:
Máme společný song Open Road, to je skvělá pecka. Při jeho vzniku byla velká sranda. Dál tam máme nějaká překvapení.

 

Kuko, jeden z vašich tracků Dvaja rockeri na techno party si utahuje právě z těchto akcí. Většina rockerů by opravdu radši ohluchla, než prožila víkend na techno party. Jste velcí vtipálci, nenapadlo vás někdy zaskočit fanoušky a jako předskokana pozvat DJ?
Kuko:
Song je podle skutečné události. Rockový klub zavíral, ale dva rockeři se chtěli dál bavit, takže šli na diskotéku. A tam proběhl přesně dialog, který je v písničce. Nám se zdálo velmi vtipné, když jeden druhému vysvětloval, co se tam vlastně děje. To jsou takové krátké songy, které doplňují naši tvorbu. Fanoušky baví, k Horkýže Slíže patří.


Takže diskotéka se nechystá?
Kuko:
Víš, my už jsme dělali všechno možné. Jen operu jsme nedělali, ta nám chybí.

Bojujete občas s rutinou? Na pódiu vždy působíte vesele a uvolněně, ale dá vám někdy "nahození" této pohodové tváře zabrat?
Kuko:
Nás to pořád baví právě proto, že děláme legrácky. Mě by to bez nich nebavilo. Jsme šašci a vůbec se za to nestydíme, je to naše součást. Když umíš do mikrofonu vyprdět Jingle Bells a zazní to jen jednou, je to trefné a publikum se pobaví. Fanoušci si zvykli, a kdybychom teď zahráli koncert bez šaškáren, chybělo by jim to.

horkyze slize 15 20130529Horkýže Slíže v Brně (2013)


Trochu vážnější téma. V tiskové zprávě k turné zmiňujete i rozdělení Československa. Patřili jste k zastáncům, nebo odpůrcům?
Kuko:
Byl jsem na vojně a převeleli mě z Olomouce do Nového Mesta na Váhom, protože jsme už byli občané jiného státu. Ale bylo mi osmnáct let, v té době jsem to nevnímal. Bylo mi to jedno. Řešil jsem jiné věci - jak jít na opušťák, jak se dostat domů, ke kamarádům a popít s nimi. Klasika, kterou řeší osmnáctiletý chlapec na vojně. Nakonec je to dobře. Byli jsme jako sourozenci, kteří si dělali naschvály a hádali se kvůli všemu. Jako bratr a sestra, kteří v dospělosti založí každý vlastní rodinu, přijdou děti, navštěvují se, vše je super a mají dobré vztahy. Přesně tak to teď funguje mezi Českem a Slovenskem. Máme se radši než předtím. Politicky to neschvaluji, když se na to teď dívám jako dospělý. Ale zpět to vrátit nejde a je to dobře tak, jak to je.

Pipes and Pints jsou přeci jen mladší než Horkýže Slíže. Jak jste to vnímali vy?
Vojta:
Byli jsme ještě malí. Naše rodina má spoustu známých na Slovensku a tehdy jsem tomu nerozuměl. Později, když jsem vyrostl, jsem pochopil, že šlo spíš o politickou hru. Nicméně jsem rád, že tady nevznikla žádná pře, naopak to situaci ulevilo. Slovensko se chtělo odtrhnout a Češi jim nebránili.


Takže nepovažujete Slovensko za cizinu jako třeba Polsko či Německo?
Vojta:
Lidsky to vnímáme, že jsme stále stejná země. I cizinci znají Czechoslovakia. Czech Republic a Slovakia, to už trošku tápou. Nicméně s příchodem Schengenu a EU je to, jako by se nic nestalo.
Kuko: Muzikanti Schengen uvítali. Nemusíme otvírat kufry a ukazovat, co je Fender a Gibson tak jako dřív, když jsme byli celníkům nesympatičtí. Nikdo nás teď nepodezírá, že jedeme aparát prodat.

A nepřijde vám zvláštní, že před více než 20 lety nevydržely oba národy ve společném státu, aby se posléze vrhly do EU, kterou nyní tvoří skoro 30 zemí a mnohdy diktuje velmi zvláštní pravidla?
Vojta:
Myslím, že to je logický a přirozený vývoj. Celý svět jednou bude jedna velká společnost. Může to trvat desítky let, ale směřuje to k tomu. A společnou měnou může být třeba bitcoin. Jisté je, že to nezůstane tak, jak je to teď. Nicméně je zajímavé, že česká a slovenská hudební scéna jsou dost odtržené. Jsou výjimky jako Horkýže Slíže a dejme tomu i my, protože také jezdíme na Slovensko. Ale některé velké slovenské kapely, třeba Desmod, u nás nikdo nezná.
Kuko: Ono se ale nedá říct, že když máte víc koncertů v Česku, jste tu populárnější. Musí se to brát 2 ku 1. Když má někdo 150 koncertů, z toho 50 na Slovensku a 100 u vás, může být stejně populární tam i tam. Jde jen o to, že na Slovensku je méně lidí.

 

text: Tomáš Rumler, Petr Adámek, foto: archiv Horkýže Slíže, Pipes and Pints, Petr Brodík

 

Rozhovor natočen na diktafon Sony ICD-TX50

 


 

Horkýže Slíže live TOP

zavřít
[banner1]