Horkýže Slíže + Pipes and Pints: Zazní drsnější punk i funny punk (II.)

Pipes and Pints

Horkýže Slíže nedávno oslovili ke spolupráci Bolka Polívku. Proč zrovna jeho? Byli jste v kontaktu i dřív, jste přátelé?
Kuko: Ano. Bolek zná Horkýže Slíže, ale nebylo jisté, že do toho půjde. I jindy jsme si mysleli, že bude snadné někoho získat. Chtěli jsme nahrávat s Tomášem Klusem, nedopadlo to, tak jsme ho zparodovali. Novináři se ho pak ptali na společný song, to byl trochu průser.

V jedné starší písni O humor je postarané zpíváte "smiech nám nikdy neškodil, vždy nám dobre urobil". Děláte si srandu ze všeho a ze všech. Vymstilo se vám to někdy?
Kuko: Nikdy jsme neměli nic extrémního. Děláme spíš ironickou srandu.

• Horkýže Slíže & Pipes and Pints interview: Zazní drsnější punk i funny punk (I.)

To chápu a souhlasím. Ale ne každý to vezme, ne každému to vtipné přijde.
Kuko: Třeba intro "Náš pán nosí kríž a hodzinky za 30 litrov" jsou slova Rytmuse. Jednou někde říkal: "Podívej, jaké mám hodinky, koukej, jaký mám kříž, jsem král." Jemu se to líbí, na svých koncertech to používá jako vlastní intro. Umí si udělat srandu sám ze sebe, nebral to vážně.

Jakou největší hloupost jste si o sobě přečetli?
Lukáš Vincour: Někdo kritizoval náš song Different Way. Napsal, že je to dobré, ale angličtina pokulhává. Prý je znát, že jde o českou kapelu. (zpěvák Syco Mike je Američan, pozn. red.)
Kuko: To bylo ze závisti.
Lukáš: Jde o všeobecný jev. U každé české kapely, která zpívá anglicky, se dočtete v recenzi, že angličtina je hrozná. Přitom Američanům vůbec nevadí, když někdo neumí dokonale anglicky. Jsou tam tisíce přistěhovalců a každý mluví jinak. To se snad řeší jen u nás.

Kuko (Horkýže Slíže) na Rock for People 2013

Horkýže Slíže mají starší song Playback. Kuko, kdybys byl indisponován, co je pro vás nejmenší zlo - zrušit koncert, využít playback, nebo by koncert odzpívali ostatní?
Kuko: My jsme zpívali na playback. A dělali jsme u toho legrácky. Mikrofon jsem měl připevněný k baskytaře a Juro do ní zpíval. Nebo si někdo zalepil ústa. Při playbacku otevíráš pusu a zpíváš do sebe, taková orální sranda.
Ondra Balvín: Nám se stalo, tuším, ve Vídni, že Mikovi odešel hlas. Měl angínu, horečku. Začali jsme koncert, Mike byl zahalen v šálách, dal dvě písničky a odešel. My museli pokračovat, ale zjistili jsme, že neumíme pořádně vlastní texty. Odehráli jsme bez zpěvu. Lidé to skousli.
Vojta Kalina: Já jsem něco zpíval, ale moc to nešlo. Opakoval jsem sloky, vymýšlel jsem si. Jindy se mi stalo, že jsem byl už hodně vyřvaný a nemocný a jen jsem otevíral pusu, ale back vokály jsem nezpíval. Jen tak pro sebe. Naštěstí kluci zpívali. Také si vzpomínám, že jednou mě někdo osočil, že hraji na playback, protože si všimnul, že do nástroje foukám jinak, než hraje. Ale dudy tak fungují. Nafoukám si měch a pak ho loktem tlačím. Vypadá to asynchronně, takže se neslo, že hrát vůbec neumím. Za tyto legendy, ať už jakékoliv, jsme rádi. Mluví se o nás a o tom to také přece je.

• RECENZE: Pipes and Pints mají nakročeno na mezinárodní scénu

Kuko, ve skladbě Holandská je zmíněno trio slavných bývalých fotbalistů. Jak prožíváte vzájemné sportovní duely Česka a Slovenska?
Vojta: Většinou se všichni spolčíme proti Rusům.
Kuko: Holandská není vyloženě fotbalová. Vzpomínají se v ní i lehké drogy. A pak Van Basten, Rijkaard, Gullit, kteří vyhráli Mistrovství Evropy v roce 1988. Ale jinak si myslím, že český a slovenský sport je asi tak jedna ku jedné.
Ondra: Mohu Kukovi položit také otázku? Mě by zajímalo, proč máš na baskytaře samolepky černošských fotbalistů. Co je to za hráče, tým a jak se dostali na tvůj nástroj?
Kuko: Je tam Brazílie, Jihoafrická republika, Kolumbie. Můj syn sbíral samolepky a dal mi takové, kterých měl víc. Já si je nalepil na basu, kterou jsem koupil, když bylo fotbalové MS v JAR. Některé jsou už poškrábané. Po koncertě přišel chlapík a říká: "Toho Brazilce jsi poškrábal, protože prohráli 7:0 s Německem?". Je to taková blbost právě proto, aby se lidi ptali.
Ondra: Většinou tam muzikanti mají nálepky kapel, různé symboly. Tohle vidím poprvé. To jsou prostě Horkýže Slíže.
Kuko: Já si dávám na nohy ortézy, aby se každý ptal, co mám s nohama. Hraji v boxerských rukavicích, v přilbě, naostro jen v ručníku, se smrtkou na zádech. Zase musím něco vymyslet, točím asi 15 věcí.

Pipes and Pints hrají často v zahraničí. Můžete porovnat podmínky v klubech, návštěvnost a atmosféru při koncertech doma a v Evropě.
Mike: Třeba Čechy a Slováky považuji za nejdivočejší publikum. A Rusy také.

Vážně? Čekal bych, že Španělé nebo Italové budou díky temperamentu divočejší.
Mike: To ano. Ale z mých zkušeností vycházejí lépe Češi a Slováci. Zvuk v klubech je někdy dobrý, někdy špatný, prostě jak kde. Obecně se dá říct, že Němci mají všechno perfektně zorganizované.
Vojta: Zvuk je podle mě nejlepší ve Francii. Je to skrytě socialistický stát a dávají spoustu peněz na kulturu.

Hodně lidí zastává názor, že tuzemská punková scéna je zkostnatělá a také proto jsou stále na vrcholu popularity starší party Plexis, Visací zámek nebo E!E. Pravda je, že ani mě v poslední době kromě vás a skupiny Boy nic nezaujalo. Jaký je váš názor na současnou scénu?
Vojta: Úplně takhle to nevnímám. Je spousta super mladých kapel. Spíš je to o přístupu. Punková scéna se dělí na různé směry a kapely se pohybují spíš v okruhu scény kamarádů, jednotlivých měst, kolem scén festivalů Mighty Sounds, Pod parou nebo Obscene Extreme. Některé kapely vyloženě nechtějí být oblíbené, protože v rámci jejich komunity je to vlastně selhání. Potkáváme spoustu nadějných a talentovaných skupin. Dál je jen na nich, zda v tom vidí budoucnost. Ta stará, jak říkáme "palašská" scéna má u nás obrovské kořeny, sám na ně rád chodím, jsou to kamarádi. Na nich jsem samozřejmě také začínal. Ale stejně tak jsme chodili na Sedmičku a na Miladu, kde se to ubíralo směrem ke crustu, ska, oi, punkrocku. Pořád se něco děje, ale je nás málo. A jen několik skupin může být úspěšných, protože mají vůli na sobě makat a dobré nápady. Když někoho nehrají v rádiu a TV, není to až takový problém. My rovněž nejsme původně mediální kapela, všechno jsme si vyjezdili.

Chcete na závěr něco dodat?
Kuko: Zveme všechny na Gajdy & Dudy Tour. Přijďte na staré "palachy". A mladým kapelám vzkazuji, ať vydrží, hrají a až budou staří, též budou úspěšní.

text: Tomáš Rumler, Petr Adámek, foto: archiv Pipes and Pints, Dalibor Skoupil

Rozhovor natočen na diktafon Sony ICD-TX50