The Herbaliser: Narozeniny Roxy oslavíme v barevných kalhotách

The Herbaliser zakončí narozeniny Roxy BE 22

Většina vaší hudby zní staromilsky, grabujete oldies, ale stejně neděláte moderní hudbu. Spousta umělců sampluje nebo se inspiruje starou hudbou, ale také se snaží zasadit do současného zvuku, aby tak udělali hit. Nemáte ambice dosáhnout na rádiové žebříčky, zaznamenat opravdový úspěch? Snažím se tím říci, že vaše současná práce je obdivuhodná, ale malinko ustrnutá ve svém vlastním území, pokud rozumíte, co tím myslím...
Děláme, co děláme! Když jsme vydali naše první nahrávky v polovině devadesátých let, bylo na nás nahlíženo jako na něco odlišného - většina samplujících umělců pouze jednoduše loopovala části z nahrávek. My jsme samply rozkouskovávali a předělávali, roztahávali a ubírali či zvyšovali jim výšky, abychom mohli vybudovat opravdu vrstvenou hudbu. Nemůžeš se "snažit" udělat hit, nebo snad ano? Zkrátka se to stane, nebo nestane. Navíc, jak dlouho zůstane "moderní" muzika moderní? Časem se z toho stává stejně vintage.

Vaše hudba je postavená na samplech - cizí hudbě. Pokusili byste se krátce popsat, jak je to se samply, které používáte či chcete použít ve smyslu zákonné? Neměli jste nikdy se samplováním problémy?
V našich začátcích jsme samplovali mnohem více, nyní píšeme stejně hodně jako samplujeme. Neřekl bych, že to je cizí hudba, vše pochází ze Spojených států nebo Velké Británie. Nikdy jsme neprodali dostatek nahrávek, aby za námi někdo přišel, že samplujeme jeho hudbu.

Pro DJ jsou tu zjednodušeně dvě cesty, jak mohou odehrát své sety. Jeden, který jsem před nedávnou dobou zažil, byl Grandmaster Flash hrající pouze největší hity hip-hopové historie, což může být zábavné, ale ne originální a zajímavé. Na druhou stranu mohu zmínit DJ Shadowa hrajícího současnou hudbu, téměř nic všeobecně známého. Co je podle vašeho názoru lepší?
Slyšel jsem, že Flash hrál někde nedávno laciný house a lidi to brzy otrávilo. Nesouhlasím, že jsou pouze dvě cesty, jak může DJ hrát set. Pro všechny hrající chytráky, co vědí všechno, bude na show vždy nějaký mladík zažívající svou první nebo ranou klubovou zkušenost, který nikdy neslyšel o Jamesi Brownovi, De La Soulovi, Gang Starrovi a dalších. Takže proč nehrát mix věcí, které jsou více známé a nějakých více obskurnějších záležitostí? Minulý týden jsem hrál na jednom místě v Londýně a publikum bylo tak mladé, že neznalo většinu "klasického" hip-hopu, co jsem hrál: Black Sheep, Pete Rock, A Tribe Called Quest - vše pro ně bylo nové.

Nyní natáčíte nahrávky na svém vlastním labelu. Co myslíte, že jste mohli ztratit odchodem od velké společnosti?
Ninja Tunes může být velké indie vydavatelství, ale rozhodně ne major label. Opustili jsme Ninja v roce 2007 po nahrání pěti alb s nimi. Ubíralo se to daleko elektroničtějším směrem, takže jsme si říkali, že by bylo dobré udělat změnu. Jsme méně známí než před deseti lety, ale v uplynulých deseti letech se toho dost událo - moje žena zemřela při nehodě a já měl dvakrát rakovinu, tudíž jsme nevydávali nahrávky tak pravidelně a náš postup tím utrpěl. Upřímně jsem rád, že jsem naživu a jsem schopný dělat, co miluji.

V jednom rozhovoru jste zmínili, že jste pozměnili způsob komunikace prostřednictvím hudby použitím sociálních médií. Přinesla vám tato cestataké nové přátele z fanouškovské základny kromě kontaktů na nové hudebníky a producenty?
Něco takového jsme neřekli. Ale je pravda, že máme rádi způsob, jak máš přímý kontakt s fanoušky a dalšími hudebníky díky Twitteru.

• Zpátky pod střechu: 33 nejlepších klubovek podzimu (III.)

Svůj první úspěch jste mimo Velkou Británii udělali v Německu, Francii, pak Severní Americe. Kdy jste poprvé prorazili hranici do východní Evropy? Jak byste popsali rozdíl mezi východní a západní kulturou, kde hip-hop byl běžnější?
To také není pravda. Hráli jsme v Roxy roku 1997 na našem prvním velkém evropském ninjatuneovském turné. Praha byla tehdy šílená, byla tu cítit skutečná uvolněnost a show byla úžasná. Většina publika pravděpodobně ani neznala naši hudbu, ale přijimali ji velmi dobře.

Pro ty, kteří vás stále ještě neviděli živě, proč by měli navštívit vaše vystoupení? A s jakým rozdílem k nám přijíždíte nyní?
Byli jsme jednou z prvních kapel, která vyšla z prostředí studiové práce a samplingu úspěšně k živému hraní obsahujícímu jak samply, tak skutečné hudebníky. A rozdíl? Musí to skutečně být rozdílné? Dobře, vezmeme si tedy jinak barevné kalhoty.

text: Ondřej Bambas