Chinaski interview: Milujeme své ženy a nestydíme se za to

Chinaski považují novou desku Rockfield za přelomovou

Říkáte, že album Rockfield je pro Chinaski přelomové. V čem?
Je to naše devátá deska. Ta minulá nebyla moc úspěšná a my jsme s klukama cítili, že pokud chceme ještě něco dokázat, máme teď možná poslední šanci. Každý Chinaski zná a buď nás má nebo nemá rád, ale nikdo od nás nečeká nic nového nebo něco překvapivého. Řekli jsme si zkrátka, že když něco, tak teď. Proto jsme navázali spolupráci se zahraničním producentem Gregem Haverem. Na albu jsme pracovali asi čtyři roky, ale přímo s ním jsme dělali rok. Myslím, že se nám povedlo natočit dospělou a vyrovnanou desku. To album drží pohromadě od začátku do konce, aniž by tam byly dva tři singly a zbytek taková ta vata, aby na té desce něco bylo. Ty písničky jsou vzácně vyrovnané. Myslím, že právě v tom je Rockfield přelomové album.

V čem pro vás byla práce s Gregem Haverem přínosná?
Greg Haver tomu dal zvuk, který jsme léta hledali. Spolupracovali jsme se spoustou vynikajících českých producentů, ale teprve Greg dokázal ten zvuk dostat na desku tak, aby to znělo plnotučně.

• RECENZE: Chinaski v nejlepší formě? Ano!

Před vydáním alba jste vypustili singl Víno.
Víno je skladba, která vznikla na objednávku a s tím nemám dobrou zkušenost. Většinou tohle nikdy nevyšlo. Původně jsme ani nechtěli, aby byla na desce, protože jsme si říkali, že je úplně mimo naši standardní tvorbu. Ona se ale nakonec chytla a měla velký ohlas. Na té desce tedy nakonec je, aniž by nijak vyčnívala a hezky tam zapadá.

Jakou další písničku pošlete do rádií?
Co se týká dalšího singlu, bylo to tentokrát těžké rozhodování. Na předchozích albech jsme vždycky měli dva nebo tři jasné singly, které mohly být v rádiu, a zbytek byl tak trochu do počtu. Album Rockfield má jedenáct písniček a myslím, že deset z nich může rádio klidně hrát. Příští singl bude s největší pravděpodobností píseň Každý ráno. Ještě nevím, kdy ji nasadíme. Singl Víno zatím funguje tak dobře, že ho moc nejde z rádií sundat. Myslím si, že ho budou hrát do Vánoc a Každý ráno nasadíme třeba až od ledna.

Jakým způsobem jste singl Každý ráno vybrali? Losovali jste?
Když to album bylo hotové, řešili jsme, v jakém pořadí na něm ty písničky budou. Potom jsme se všichni shodli, že singl k desce by měl být Každý ráno. Ono to nakonec stejně nakonec záleží na vydavatelství Brainzone. Myslím si ale, že oni budou také pro.

Říkáte, že Rockfield je vzácně vyrovnané a dospělé album. Znamená to, že vaše předchozí nahrávky takové nebyly?
Myslím, že ne. Často jsem slyšel, že hrajeme gymnaziální rock, který vlastně není dospělý.

Vy s tímto tvrzením souhlasíte? Nevadí vám to?
Trochu mi to vadí, ale musím tomuto tvrzení dát za pravdu. Když si poslechnu naše minulé desky, je tam vždycky pár písniček, které bych už dneska nepustil, nebo bych je pustil jinak. Na deskách jsme vždycky měli pár dobrých písniček, ale byly tam i takové, které jsme nikdy naživo nehráli. Ať už proto, že jsme sami neměli chuť je hrát, anebo proto, že je fanoušci odbývali. Pevně věřím v to, že Rockfield budeme hrát na koncertech celý. Vůbec nevím, kterou píseň bychom neměli hrát. Po těch dvaceti letech nás už také nebaví hrát pořád dokola Dlouhej kouř, Tabáček a 1. signální. Hrozně moc chceme hrát nové písničky. Myslím, že na nové desce jsou písně, které teď zase pár let budeme s chutí hrát.

Písnička Jak je to dojemné je na albu ve dvou různých verzích. Budete na koncertech hrát obě dvě?
Ano.

Jak se stalo, že vznikly dvě varianty jedné skladby?
Tentokrát jsem klukům nedával hotové texty, ale dal jsem dohromady všechny nápady, které jsem měl napsané všemožně v počítači, v telefonu, na různých papírkách po kapsách. Bylo to asi sedmdesát popsaných stran A4 a byl to materiál na texty. Řekl jsem klukům, ať si to všechno přečtou a cokoliv je z toho zaujme, ať na tom pracují, tím začneme a já to potom dopíšu. Na začátku tedy nebyly hotové celé texty, ale spíš takový trs nápadů a kluci se toho chytli. Proto jsou tam dvě písně se stejným názvem. Jeden text zhudebnil Ondra Škoch a druhý Petr Kužvart.

Michal Malátný ve studiu Rockfield

Michal Malátný ve studiu Rockfield

Takže Ondra a Petr si ze sedmdesáti stran textu nezávisle na sobě vybrali tento jeden motiv a zhudebnili ho, aniž by o tom navzájem věděli?
Přesně tak to bylo.

Zdá se mi, že se na Rockfieldu více než kdy dřív věnujete konečnosti lidského života.
To vidíte naprosto správně. Přece jen - když skládáte ve dvaceti letech, zajímá vás, kde si dát pivo a jak sbalit nějaké holky. Ve čtyřiceti vám umře pár kamarádů a vám dojde, že ten čas je omezený a že tady nebudeme navždy. Teď už jsme ve druhé polovině svých životů, a to se na našem uvažování pochopitelně odrazilo. Navíc, když se zabil náš bubeník na motorce, byla to strašná rána a nám to najednou došlo. To, že tady třeba pozítří nemusíme být. Pokud je to na tom albu cítit, jsem rád.

• FOTOREPORT: Chinaski poprvé představili novinku Rockfield. V Hard Rock Cafe křtili bílým vínem

Od smrti Pavla Grohmana jste ale už jedno album vydali, a na něm tohle vaše "prozření" zas tolik patrné není.
To byla taková rána, ze které jsme se vzpamatovali třeba až loni. Desku Není na co čekat jsme vydali, protože jsme jako kapela potřebovali fungovat dál. Potřebovali jsme sami sobě dokázat, že budeme hrát dál, že dokážeme fungovat i bez Pavla. Možná jsme měli ještě chvíli počkat. My jsme ale chtěli rychle udělat desku, aby bylo patrné, že jako kapela nekončíme. Asi to bylo trochu unáhlené.

Jaká jsou vaše očekávání od alba Rockfield? Které písně podle vás fanoušky nejvíce chytnou?
Já osobně věřím písni Každý ráno, to jsou klasičtí Chinaski. Je tam ale víc adeptů, těžko říct... Naše očekávání jsou dost vysoká. My jsme jako kapela vždycky měli dost nízké sebevědomí, ale po této desce mám pocit, že je mezi námi dobrá nálada. Sehráli jsme se, všichni jsme získali jistotu a sebedůvěru. My jsme z toho alba nadšení a doufáme, že se to bude líbit i lidem.

Není takový přístup trochu nebezpečný? Co když to album bude mít špatné ohlasy a u vás v kapele najednou zavládne o to horší nálada?
To je risk. Nikdy nevíte předem, co se chytí nebo jak to dopadne. U této desky si ale věříme o něco víc než v minulých letech.

Řešíte vůbec někdy předem, jaká hodnocení by vaše nová deska mohla mít? Napadne vás třeba něco jako "jestli dostane v Mladé Frontě šedesát procent, tak se jdu zahrabat"?
Já osobně rozhodně ne a myslím, že ani kluci tohle neřeší. Důležité je, že jsme natočili takovou desku, kdy všechny ty písničky budeme hrát s chutí na koncertech. Mimochodem zrovna Vedral nám dal pětaosmdesát, takže kluci byli spokojení. (smích) Že byste šla do studia, točila písničky a myslela při tom na Slavíky, na Anděly a na kritiky, to prostě nejde. Je to úplně zbytečná energie. Je nejlepší ze sebe dostat to nejlepší, co umíte, a pak můžete jen doufat.

Textová stránka alba je především vaše práce. Platí to kompletně i u Rockfield?
Je tam jeden text, který jsem nenapsal, a to je píseň Slovenský klín. Základ napsal ještě Pavel Grohman a Franta Táborský to potom dopsal společně se Štěpánem Chaloupkou. Jinak jsem všechny texty psal já. Jeden jsem udělal s Láďou Kardou, který studoval textařinu na konzervatoři. A jeden text jsem napsal s mým dávným spolužákem z vysoké školy, Tomášem Rorečkem. Dva texty jsem dokonce dopisoval přímo ve studiu. Nechal jsem se inspirovat tamní atmosférou, přírodou a nad červeným vínem jsem je po večerech dodělal.

Které písničky to byly?
Byl to text k písním Láska & Hvězdy a Doják. Jsou to zrovna takové dvě tvrdší písničky.

Chinaski natáčeli nové album ve Velké Británii

Zrovna u poslechu skladby Láska & Hvězdy (refrén: "láska je to, o čem to tady je, láska je Bůh, vesmírná symfonie, pozn. red.) mě napadlo, že bych do vás neřekla, že to takhle cítíte. Jsou její slova založená na vašich osobních pocitech nebo se jedná o nějakou zprostředkovanou zkušenost?
To je zase případ, kdy ten začátek se zrodil z nápadu Pavla Grohmana. Je pravda, že my o lásce zpíváme hodně, ale není to kalkul. My takoví zkrátka jsme. Láska je hybatelem tohoto světa a my se za tento náš postoj nestydíme. Všichni jsme šťastně ženatí nebo šťastně zasnoubení a máme to s těma ženskýma prostě takhle. Všichni své ženy milujeme.

• ROCKBLOG - Chinaski : 10 našich nejpamátnějších koncertů

V té písničce se odkazujete k astronomovi a astrofyzikovi Jiřímu Grygarovi. Jaký k němu máte vztah?
Já mám naposlouchané jeho vědecko-populární pořady ve Studiu Leonardo na Českém rozhlase, kde vysvětluje, jak funguje náš vesmír. Jeden čas jsem tomu propadl tak, že jsem si stáhl jeho přednášky. Neříkám, že tomu rozumím, ale strašně mě to zajímá a baví.

Kdy jste se s ním poprvé setkal?
Jako dítě v pořadu Okna vesmíru dokořán. Koukali jsme na to doma a mě to už tenkrát hodně bavilo. Ty předměty, jako fyzika a chemie, které mě ve škole nikdy nebavily, mě teď začaly hodně zajímat. Jiří Grygar má neuvěřitelný dar nám laikům podat fungování všehomíra zábavnou formou.

Takže se z vás teď stal nadšený fyzik-amatér?
Přesně tak. (smích) Rozhodl jsem se, že si koupím dalekohled. Na chalupě jsem si dokonce postavil pozorovatelnu, a jakmile bude hotová, pořídím si ten dalekohled a tam budu trávit noci.

text: Katarína Straková, foto: Tomáš Beran