Stroy interview: Máme na to dostat se za hranice

Stroy: Miloš Meier, Michal Skořepa, Jakub Antl (zleva)

Právě vychází vaše debutová deska Adam Reborn. Jelikož jste nová kapela s nedlouhou historií, začněme obrazně řečeno taktéž od Adama. Kdo a co je Stroy?
Miloš: Kořeny sahají až do roku 2006 ke koncertu Michala Pavlíčka v tehdejší Sazka Aréně, se kterým už léta hraju. Tam jsem poznal Rendu Rypara (v současnosti kytarista Portless, pozn. redaktora), dali jsme se dohromady a sháněli zpěváka. Narazili jsme na Radka Škarohlída, který dneska zpívá u Hentai Corporation a tady na Michala. Nakonec jsme se rozhodli pro Michala a tak vznikla naše první kapela The Fuse.
Michal: Hrál jsem se spoustou lidí, kteří jsou výborní muzikanti, ale naše cesty se zpravidla rozešly v momentě, kdy byly pro komerční úspěch schopní popřít sami sebe. Tehdy odešli buď oni, nebo já. S Milošem jsem cítil od začátku naprostou symbiózu a nebylo co řešit. Chtěl jsem mu třeba během zkoušení říct nějaký můj nápad, ale než jsem to stihl, už to hrál. A naopak. Nějaký čas jsme spolu jezdili jako instrumentální duo - tam vznikly první hudební základy Stroye.

• TOP 6 videoklipů týdne (3.)

Po klasických personálních a stylových obměnách jste se ustálili společně s Jakubem Antlem už jako Stroy. Stály za těmito změnami nové, vyšší ambice?
Michal: Naše hlavní ambice se Stroyem byla udělat kapelu, pro kterou není na prvním místě, jak se lidi budou tvářit na její tvorbu. Chtěli jsme si umělecky dopřát naprostou svobodu. Vedlejší myšlenkou je zároveň i určitá revolta proti věčné povrchnosti středního proudu, v jehož liniích spousta muzikantů přemýšlí. Právě to je vždycky na úkor toho, aby sis vlastní hudbu sám užil. Já naopak tvrdím, že je tvojí povinností být to, co skutečně jsi. Naše muzika nemusí být dobrá pro každého. Ani žádný člověk přece není dobrý pro každého.

Rozhovor s kapelou Stroy se uskutečnil v pražském podniku La LocaKdyž se na vás podívám jako na jednotlivé osobnosti, mám pocit, že každý je hudebně a stylově úplně jinde.
Michal: To je ono, to je ta svoboda! Já jsem grunger, Miloš metalák a Kuba je šampón (smích). Každý jsme z jiného těsta, ale o to víc vyniká to, co nás spojuje. A to je hudba, jakkoliv to zní jako klišé. Tahle tvůrčí nezávislost je náš nejsilnější hnací motor. Když se dohodneme, že dáme do písničky tubu, tak tam dáme tubu.

To zní skoro idylicky. Co se děje ve chvíli, kdy někdo z vás přinese do zkušebny nápad, který se ostatním nelíbí?
Michal: Nikdy se to nestane u věci, o které si myslím, že je fakt dobrá.
Miloš: Já myslím, že se to nestalo nikdy.
Michal: Může to nastat jenom v případě, kdy nad muzikou příliš přemýšlím.

Zastavme se u nového alba. Po třech letech práce jste těsně před vydáním odložili datum o deset dní. Je to extrémní perfekcionismus nebo jste naopak něco podcenili a nestihli?
Michal: Nestihli... Protože jsem přehnaný perfekcionista. (smích)

• FOTOREPORT: Stroy pokřtili svůj zbrusu nový klip Adam Reborn

A konkrétně v tomhle případě? O co je album lepší, než bylo před deseti dny?
Michal: Například uslyšíš, že v jedné sloce je hlavní vokál trochu míň, než by měl být, a virbl naopak víc - něco, co už jsem stejně třikrát změnil a zase vrátil. (smích)
Miloš: Někdy jsou to ultradetaily, které řeší jenom Michal. Ale už jsme si na to zvykli a víme, že mu to musíme dopřát. (smích) Na druhou stranu je to naše první deska a chtěli jsme ji mít co nejlepší. I proto jsme si s ní dávali tak načas.
Michal: Nejde zdaleka jenom o muziku. Snažím se pohlídat celkovou vizi kapely i skrze to, že se starám o grafiku, kreslím obaly CD a podobně. Věřím, že v práci, kterou na tom necháváš, do toho obtiskáváš svoji energii, kterou možná podprahově pocítí ten, kdo desku dostane do ruky.

Album je venku, 3. prosince chystáte křest v pražském Rock Café. Jaké jsou další ambice? Jelikož všichni  máte další projekty a hudební angažmá, které vás částečně živí, dalo by se čekat, že Stroy je jen bokovka...
Miloš: Věříme, že to, co děláme má na to se prosadit venku. Do mých ostatních projektů a kapel jsem přišel až v nějakém stádiu vývoje a jejich směřování není jen v mých rukou. Samozřejmě mě taky baví a prezentuji se v nich, ale tyto kapely jsou koncipovány pro český trh. Poslední dobou se mi tady v Česku plní mé přání a sny. Hraju s Dymytry ve vyprodaných sálech, bubnuju s nejlepšími muzikanty u nás jako je Michal Pavlíček, nebo celá Supergroup, kam jsem se díky hlasování fanoušků dostal. Hraju na největších festivalech u nás, nebo jsem právě dokončil halové turné s Danielem Landou. Stroy je pro mě ale kapela zahraničního formátu. A já se chci posunout dál a splnit si svůj největší sen, a tím je to, že budu jezdit hrát po celém světě. Já ani se Stroy nemám touhu jezdit hrát znovu po klubech a fesťáčcích tady u nás, to jsem si vše už zažil. Ale budu klidně hrát ze začátku se Stroy opět pro 30 lidí, ale v zahraničí!
Michal: Stroy beru jako svoje dítě. A stejně jak říká Miloš, vždycky jsem věděl, že chci a mám na to se dostat s hudbou ven. Teď je ale venku deska, začátkem prosince křest v Rock Café a na jaře menší turné. Snažím se držet na zemi, protože už teď mám v hlavě materiál na další tři desky. (smích)

Na závěr mi odpusťte jednu banální otázku. Jak vzniknul název Stroy?
Michal: V angličtině to má znamenat opak "destroy", tedy opak destrukce - tvoření. Český význam má spíše naznačit stav dnešního člověka - často povrchního individua jednajícího pod tlakem vzájemně se otupující společnosti.

text: Petr Adámek, foto: archiv kapely

Rozhovor natočen na diktafon Sony ICD-TX50