Visací zámek interview: Kytarový riff z Traktoru je opravdu nejlepší

Vydáno 18.03.2015 | autor: redakce

Frontman Visacího zámku a nově také punkový král Jan Haubert kritizuje Radiožurnál, vysvětluje, že je mnohem horší být charakterizován jako "strýc" než jako "vožralej", a se skromností sobě vlastní uznává, že kytarový riff z písně Traktor je skutečně nejlepší. A jak dlouho může ještě Visací zámek aktivně hrát?

Visací zámek interview: Kytarový riff z Traktoru je opravdu nejlepší Visací zámek interview: Kytarový riff z Traktoru je opravdu nejlepší


Visaci zamek int2015 06Jan Haubert do politiky nechce. Je spokojený s titulem Punkový král


Předchozího prezidenta jste v oblibě neměli, o současném to zřejmě platí také. Je vyhlášení Punkového království předzvěstí, že do příštích prezidentských voleb nasadíte svého kandidáta?
Vyloučené to asi není, ale třeba mně by se do toho nechtělo. S titulem "krále punku" jsem naprosto spokojený a do světských věcí, jako je legální prezidentování, bych se v žádném případě nehrnul.

Jaký by měl být ideální český prezident?
Těžko říct. Při posledních volbách jsem hodně fandil knížeti Schwarzenbergovi. Jeho kampaň byla taková punková, to se mi líbilo. Říkal jsem si, že bychom mohli být první stát na světě, kde by prezident zvítězil po punkové kampani. Tehdy mi bylo líto, že to dopadlo jinak.

Dokážete si do příštích voleb představit v prezidentském úřadě nějakou skutečnou osobnost?
Abych řekl pravdu, ani ne. Mám pocit, že minimálně od smrti Havla to s politikou jde z kopce a nedokážu si představit obrat k lepšímu.

Na novince mimo jiné zpíváte "vládne nám vožralej strýc". Neobáváte se, že zrovna ve vašem případě to mohou někteří vnímat jako pokrytectví, když Visací zámek má k alkoholu také kladný vztah?
Ve spojení "vožralej strýc" se mi zdá urážlivější slovo strýc. A vožralej? Tomu bych nedával až tak mínusové znaménko. Ale slovo strýc je hodně ošklivé a vyjadřuje maloměstskost, zapšklost a snahu se zalíbit co největšímu počtu lidí.


Myslíte, že Miloš Zeman má šanci uspět i v příštích volbách?

Bohužel si myslím, že šanci má. Když si Češi na něco zvyknou, neradi to opouštějí. Vlastně oba prezidenti po Sametové revoluci byli ve funkci, dokud to šlo.

Na desce zazněla i hesla "anarchie" a "chaos". Probíhalo v tomto duchu i nahrávání nového alba?
Nahrávání je vždycky dobrodružství. V tom jsme časem nijak nezmoudřeli. Ale samotné natáčení tentokrát probíhalo docela dobře, rychle a bezproblémově, protože jsme všechno měli dobře nazkoušené. Nové písně jsme zkoušeli v Kutné Hoře, kam jsme asi čtyřikrát jeli na soustředění. Vždy na dva až tři dny. A jakmile jsme se písničku naučili, hráli jsme ji na koncertech. Takže při příchodu do studia bylo vše poměrně zažité a žádné dramatické převraty nenastaly.


Jsou to asi dva roky, kdy jste na trutnovském festivalu vystoupili bez kytaristy Pixiese, který na cestu vyrazil, ale do cíle se nedostal. Co se vlastně stalo, proč nedojel?

My jezdíme jedním autem z Prahy, ale Pixies bydlí v Budějovicích, takže na řadu koncertů jezdí extra. Tehdy bral u pumpy benzín, na střeše auta nechal tašku s doklady a odjel. Pak si to uvědomil, vracel se a řešil vzniklou situaci. Doklady v tu chvíli nenašel, naopak zjistil, že se zdržel natolik, že nemá cenu do Trutnova jezdit. Volal a omlouval se. Všechno mu nakonec vrátili. Někdo to našel, a když přijel Michal domů, už na něj dotyčný čekal.

A co vy ostatní?
Před námi v tu chvíli čekala velká stage, tisíce lidí. Museli jsme si poradit i ve čtyřech. Dřív jsme to také praktikovali, když jeden kytarista nemohl, ale nedávno jsme se domluvili, že takto vědomě už to dělat nebudeme. Když kdokoliv z nás nebude moct hrát, koncert zrušíme.

Stává se, že některý člen nedorazí na koncert, protože to den před akcí přehnal s pitím?
To se už dlouho nestalo. Mně se to přihodilo, ale to může být dvacet let. Přihnul jsem si víc a druhý den mi bylo hrozně, takže jsem odmítl jet do Karlových Varů. Michal tomu furt nevěřil, myslel, že simuluju. Pak pochopil, že opravdu neodjedu a kapela jela sama. Na poslední chvíli vystoupení zrušit nešlo. Odehráli a vrátili se docela spokojení. Tyto něčím zvláštní koncerty uvíznou v paměti.

Jak byste se postavili k situaci, kdyby chtěl někdo z kapely odejít definitivně?
Zámek bych v žádném případě rozpouštět nechtěl. Ale kdyby taková situace nastala, vlastně sám nevím, co by se dělo. Nemohu mluvit za ostatní. Hrajeme už dost dlouho, možná by někdo řekl, že už to nemá cenu a končí také.


Starší kapely občas ohlásí poslední turné, poslední album apod. Máte představu o tom, jak dlouho ještě chcete a zvládnete hrát?

Konkrétní ne. Myslím, že můžeme fungovat téměř do nekonečna. Zatím nám síly nedocházejí, takže se tím nezabýváme. Že by se někdo složil na pódiu, to se ještě nestalo. Neslyším od kolegů zdravotní stížnosti, neřeší se nemocnice ani operace. Dokud budeme zajímat lidi, budeme hrát.

Po takové době už asi ani nehrozí ponorka...
Ponorka vůbec nehrozí, až tak často se nevídáme. Prakticky jen na koncertech. A jinak? My už moc nekomentujeme akce jednotlivých členů kapely. Třeba až si ostatní přečtou tento rozhovor, nerozbijí mi hubu a nebudou říkat, že jsem blbě žvanil. Možná si to řeknou mezi sebou, ale mně to sežrat nedají. Stejně to funguje s ostatními. Už se tak známe, že tvrdá kritika by byla stejně zbytečná.

Visaci zamek int2015 01

 

Sledujete nové punkové skupiny?
Že bych to vysloveně aktivně sám hledal, to ani ne. Ale jezdíme po festivalech a leccos vidím. Náhodou jsem se nachomýtnul na koncert kapel Vychcaný knedlíky a Třetí stupeň tortury. A byl jsem na nich nedávno znovu. Tyto dvě kapely mě opravdu nadchly.

Takže scénu netáhnou jen S.P.S., Plexis, N.V.Ú. a další starší kapely?
Myslím, že nových kapel je dost a jsem překvapený, kolik z nich je opravdu dobrých. I když Vychcaný knedlíky také nebudou žádní začátečníci.

Existuje z domácí scény naopak někdo, na koho máte vyloženě alergii a punkovým hříšníkům byste jej pouštěl za trest?
Třeba program Radiožurnálu, který je zmíněný i na nové desce, se mi zdá nestravitelný skoro celý. Zejména české písně. Mám pocit, že mají stejný přístup jako před třiceti lety. Chtělo by to čerstvější tvorbu. Z novinek se tam objeví akorát Chinaski a Klus, tím to končí. Kapel přece máme daleko víc.

Nejste sice popová hvězda, ale známý bezpochyby jste. Poznávají vás lidé na ulici a zastavují kvůli podpisu nebo společné fotce?
Sem tam mě někdo pozná, ale omezuje se to většinou na letmé pozdravy. Naštěstí se nestává, že by se na mě někdo přilepil a chtěl se mnou prožít zbytek dne. Není to dramatické a nevznikají žádné trapasy.

Nelze nepřipomenout, že jste byli díky písni Traktor zvoleni za autory nejlepšího kytarového riffu. Víme, že Visací zámek je již léta skromný, ale nejlepší. Měl jste jiného favorita, nebo vás vítězství nepřekvapilo?
Ze začátku překvapilo. Říkal jsem si, že kytarových riffů přece musí být... Začal jsem si je sumírovat a k velkému překvapení zjistil, že jich v Čechách kupodivu tolik není. Nebo jsem si vzpomněl na riffy z písniček, které už dávno nikdo nezná. Jsou ze 70. let od neznámých kapel.

Koho byste zvolil vy?
Z toho, co mě napadá, bych Traktor volil také.

Visaci zamek int2015 07

 

Jsou ve vašem koncertním setlistu skladby, které hrajete neradi a jen kvůli lidem, kteří je chtějí stále slyšet?
Teď už nic takového nemám. Jeden čas jsem si říkal, že je potupné hrát pořád dokola to samé. Že bychom repertoár měli ozvláštňovat. Svého času byly tendence největší hity nehrát. Ale to se neukázalo vůbec šťastným, obecenstvo bylo silně nespokojeno, když nezazněl Traktor, Vlasta, Cigára... To prostě nešlo. Tehdy jsem se s tím smířil, už to neřeším. A na nervy mi tyto písničky nelezou. Nevzpomínám si na žádnou, kterou bych vysloveně nesnášel.

Je song, který nikdy na koncertech nechyběl? Třeba právě Traktor?
Určitě jsme Traktor nehráli pokaždé. Navíc za komunistů jsme neustále řešili zákazy, museli jsme měnit názvy kapely. Jeden čas to vypadalo tak ostře, že jsme měnili repertoár, aby nás povolovací komise neodhalila podle repertoárového listu. Protože právě Traktor a podobné věci tam být nesměly. Na koncertech jsme je opravdu nehráli. A když už, tak jako přídavky. Koncertů bez hlavních hitů bylo docela dost.


Máte představu, kolik nosičů celkem prodal Visací zámek během své kariéry?

To by se asi počítalo hodně těžko. V podstatě to začal už Petr Cibulka se svým undergroundovým vydavatelstvím, kdy šířil kazety s nahranými koncerty. Toho se tehdy mohlo prodat dost. První dva roky naší existence bylo období tažení proti nové vlně, punku a v podstatě proti české hudbě. Jakmile byl český text, už to bylo podezřelé. Pražský výběr byl zakázaný, Mišík také, Jasná páka rovněž. A my zůstali a stali se populárními. Přehled máme až od roku 1990 z oficiálních nahrávek, to by se dalo dopočítat, ale z hlavy nevím.

Největší novodobý boom vám přinesla Známka punku, a to díky samotné písni i klipu. Kdo tu píseň tenkrát neznal, jako by nebyl. Jak jste to vnímal vy? Lze něco podobného zopakovat?
Pro nás to byl malý zázrak. Natočila se v době, kdy jsem měl pocit, že trochu stagnujeme. Deska Punk se připravovala šíleně dlouho, tutově dva roky. Už jsme si říkali, že ji asi nikdy nedokončíme. Úspěch Známky punku byl překvapivý. Písnička byla na desku zařazena na poslední chvíli. Poznal jsem okamžitě, jak kapele pomohla. Měli jsme mnohem víc pozvánek na festivaly. Nejen na punkové, ale i akce až rodinného charakteru. Najednou jsme hráli na městských slavnostech, na festivalech, kde jsme se proplétali vysloveně s popem. Slyšelo nás daleko víc lidí než předtím. Známka punku byl zásadní posun. Přeji každému, aby se dočkal takového hitu. A právě proto, že to nelze odhadnout, doufám, že se to může ještě minimálně jednou stát. Snažit se asi nemá cenu, je to náhoda.

Na závěr malá sebereflexe. Jak vy sám vnímáte odkaz Visacího zámku?
Byl bych rád, kdyby po nás zůstala idea věrnosti. Což souvisí s tím, že jsme spolu vydrželi přes třicet let. V časech dobrých i zlých kapela musí držet spolu. A doufám, že jsme do punku přinesli poezii. Zhudebňovali jsme básníky. I já si dával čím dál víc záležet, aby mé texty fungovaly i jako básně. Poezie v punku, to mi přijde hezké i záslužné.

 

text: Tomáš Rumler, Petr Adámek, foto: Čestmír Jíra

 

Rozhovor natočen na diktafon Sony ICD-TX50, video pořízeno na telefon Sony Xperia Z3

 


 

Visaci zamek int2015 06 TOP

zavřít
[banner1]