Voxel interview: Člověk zvládne úplně všechno, pokud tomu uvěří

Novinkové album Voxela vyjde pod názvem Motýlí efekt už 4. září

Tvoje nová deska se jmenuje Motýlí efekt. Co tě k tomuto názvu přivedlo?

Motýlí efekt se říká situaci, kdy na jedné straně světa motýl zatřepetá křídly a na té druhé to může způsobit třeba hurikán. Když jsem byl mladší, nedávalo mi to smysl. Ale postupem času mi to začalo docházet. Uvědomil jsem si, že můj život je protkán spoustou těchto efektů, a chtěl jsem to zaznemanat na desku. Ať už se jedná o to, že jsem začal spolupracovat s Pokáčem (autor Voxelových textů, pozn. red), že mám ženu a dítě, bydlíme tam, kde bydlíme... všechno to započaly nějaké malé zárodky. Hodně jsem to vnímal ve filmu Mr. Nobody (Pan Nikdo). Ten film mě hodně inspiroval. Tím ve mně spojení motýlí efekt zakořenilo a pojmenoval jsem tak desku.

• Voxel představí Motýlí efekt, vyjde hned po prázdninách
  
  

Vydáváš svou druhou desku, ale když ji člověk poslouchá, v mnohém působí jako první, která je opravdu tvá...

Ještě jsem nad tím takhle nepřemýšlel, ale je to tak. Ale kdyby nebyla ta první, neuvědomil bych si, co chci doopravdy dělat. Za novou deskou si konečně na 100 % stojím, ale není to tak, že bych chtěl zapovědět, co jsem dělal dřív. Všechno má v životě nějaký smysl. Jsem vděčný za všechno, co se v mém životě stalo a co mě dovedlo až k téhle desce. Je hodně osobní, udělal jsem si ji přesně takovou, jakou jsem chtěl. Připravoval jsem ji s partou kamarádů, ať už to byli kluci ze skupiny Light & Love, kteří ji produkovali, nebo třeba kamarádka Veronika Janíková, která dělala obal.

Ten je, mimochodem, moc povedený.

Ano. Ona přitom nic takového nikdy nedělala. Baví mě dávat lidem možnost ukázat, co v nich všechno je. Věřím, že z té desky je cítit uvolněnost i přátelská atmosféra, s jakou vznikala. To nadšení a energie lidí kolem mě hodně nakoply.

Kromě toho také vznikala na poměrně netradičním místě, že?

S Light & Love jsme ji nahrávali v Petřkovicích u Starého Jičína, kde mají kluci domeček. Tam, v jejich malinkatém sklepě, vznikala. Přijde mi skvělé, že i v takovém prostoru může vzniknout popová (a snad i hratelná) deska.

Texty psal kompletně Pokáč?

Celé album jsme dělali společně. Cítím, že při vzniku Motýlího efektu jsme se ještě více sblížili, stali se z nás skvělí kamarádi, když jsem v Praze, většinou u něj i přebývám a častokrát improvizovaně vznikají nějaké písničky. Takhle vznikla třeba skladba Paní Terezie.

Vyhovuje ti to tedy víc, než kdybys spolupracoval s nějakým producentem "zvenčí"?

Určitě. Je mi to mnohem bližší než mít třeba nějakého renomovaného producenta s velkým jménem. Pak má člověk zbytečný respekt, bojí se říct svůj názor, protože přece ta osoba vedle vás je velký profík. Takhle to dělat nechci.

V jaké fázi je vaše společná deska s Pokáčem? Ještě nedávno jste plánovali nahrát album se songy, kde zpíváte společně, jako jsou například Zejtra je taky den nebo Ekosong.

Tenhle záměr trvá. Ale nechceme to uspěchat, teď vychází moje druhá deska a podle mě by nemělo logiku vydávat v rychlém sledu po ní další album. Chceme k tomu přistoupit v uvolněném přátelském duchu, to znamená, že si nebudeme stanovovat žádné termíny, kdy musí být hotovo. Až budou písničky připravené, tak vyjdou. Stejně tak neřešíme, jestli jich bude 10 a vznikne z toho plnohodnotná deska, nebo třeba jen 5 a dáme je na nějaké EP. Žádné stresy.

Na novém albu jsou i songy, které už třeba hraješ delší dobu na koncertech. Posbíral jsi je tedy z různých období?

Jsou tam písně, které už fanoušci znají, ale zatím nebyly na žádné desce, plus samozřejmě novinky. Některé songy vznikly dokonce ještě dávno předtím, než jsem začal vystupovat jako Voxel. Třeba Tady a teď vznikla v mých 16 letech, kdy jsem hodně poslouchal Pink Floyd a myslím, že akordový postup je v ní trochu "pinkfloyďácký", nebo písnička Bitch, ta je o bývalé přítelkyni. Při jejím psaní jsem měl potřebu se vybouřit, bylo mi 14 let. Věřím, že i přes rozdílná období vzniku spolu všechny skladby z druhé řadovky souvisejí, a to i díky produkci.

Znovu jsi zařadil i tvůj největší hit V naší ulici, který už byl na debutu jako bonus. Bylo to proto, že náladou patří spíš na Motýlí efekt?

Je tam ze dvou důvodů. Jednak byl na All Boom! jako bonus a v jiné verzi. Původně byl nahrán s kytarou, pak jsme ho přehráli na ukulele a udělali z něj singl. A dále mi přišlo, že na desku tak zapadá, že by se na ní měl objevit.

• Voxel, Sebastian a Light & Love. Mladá česká krev jede na turné
  
  

Je známo, že písničky vydáváš na desce spíš dodatečně, už v době, kdy vycházelo tvé první album, jsi měl připravené skladby na to druhé. Jak jsi na tom teď – vznikají už songy na třetí studiovku?

Mám rozpracováno asi 4 nebo 5 písniček. Nechci ustrnout na místě, ponořit se do toho, že mám radost ze své druhé desky. Nesmí v tom být nějaká křeč, ale považuji za důležité, aby se člověk pořád rozvíjel, hledal nové cesty a postupy. Na podzimním turné, které pojedeme se Sebastianem a Light & Love, bych rád zařadil i některé novinky.

Poslední rok byl pro tebe velmi úspěšný, získal jsi i nějaké ceny, byl jsi vyhlášen Objevem roku na Žebříku nebo Hvězda internetu. Pomohly ti ty ceny? Vím, že jsi po nich v jednu dobu hodně toužil...

Třeba po ceně pro Hvězdu internetu jsem hodně toužil a hnal se za ní až do večera, kdy se předávala. Pak jsem ležel na pokoji a stresoval se. Říkal jsem si, že se to musí povést. Měl jsem strach, že když to nevyjde, moje kariéra se nikam neposune, že neuživím rodinu... Pak jsem si uvědomil, že tohle není to, co chci. Jde přece jen o nějakou cenu, nestojí to za stresy. Nastavil jsem si záměr, že mám ideální den. Najednou mi to bylo tak nějak jedno. A jsem přesvědčen, že hlavně díky tomu jsem tu cenu nakonec získal.

Jak odráží Motýlí efekt narození tvého syna, kterému bude na podzim rok?

Myslím, že se tam odráží hlavně v náladě. Pro mě to byl velmi silný moment. Cítím, že jsem díky tomu dospěl. Člověk najednou vnímá určitou zodpovědnost za sebe i za svého syna. Na desce se to možná neprojevuje konkrétními texty, ale spíš pohodou a radostí, že můžu tvořit a pak doma písničky pouštět rodině.

Líbí se jim?

Myslím, že ano. Vašík asi bude hudebník. Ne že bych ho k tomu nějak tlačil, ale má k hudbě super vztah.

Je pro tebe náročné jako pro stále velmi mladého člověka zvládat pendlovat mezi koncerty a rodinou?

Samozřejmě, že se mi občas po rodině na cestách po koncertech zastekne. Ale zvládáme to, protože jsme si řekli, že to zvládneme. Dali jsme si takový záměr. Věřím, že právě dávání si těch správných záměrů je to, co určuje směr našeho života. Člověk zvládne úplně všechno, pokud tomu uvěří.

• VIDEO: Voxel se za lepší svět málem nechal zavřít
  
  

Tuhle myšlenku odráží i písnička My dva, kterou jste nazpívali s Maruškou, tvou přítelkyní.

Ta vznikla v době, kdy jsem bydlel v Plzni, kde jsem studoval, a ona žila na Olomoucku. Viděli jsme se třeba jen jednou za několik týdnů, ale přesto jsem věřil, že to má smysl a že ona to cítí stejně. Jsem rád, že z toho vznikla písnička. I když přemluvit ji, aby ji nazpívala se mnou, byl nadlidský úkol (smích).

K desce jsi vydal před prázdninami singl Jednou. Chystáš vydat nějaký další?

Chystám, ale asi až po dovolené, která mě brzy čeká. Pojedu do Thajska a těším se, až si odpočinu a zažiju určitý odstup od všech těch věcí. Rád bych tam natočil i videoklip. Zapadá to do mých představ, netoužím po klipech s dokonalou produkcí, ale důležitá je pro mě opravdovost. Tak jsem to měl třeba u videa Trip, kdy jsme jezdili po Evropě a natáčeli na foťák, nebo u klipu V naší ulici, natočeném na jeden záběr. Cítím, že to lidé oceňují, a chci se tímto směrem ubírat dál.

• FOTOREPORT: Žebřík naděloval: radují se Aneta Langerová, Tomáš Klus, Voxel, PSH nebo Olga Sommerová
  

K jaké písničce klip bude?

Zatím neprozradím, protože do té doby může být všechno jinak. Třeba to nebude ani skladba z desky.

Na podzim vás čeká turné s Light & Love a Sebastianem. Na co bys pozval naše čtenáře?

Zrovna jsme se před pár dny všichni konečně sešli. Těším se moc na celou atmosféru, na ten pocit před koncertem, během něj i po skončení, na společné cesty a všechno, co k tomu patří. Hudebně i lidsky si rozumíme a vymýšlíme různé improvzace. Věřím, že koncerty se hlavně ponesou v příjemné a uvolněné náladě a že se s námi lidé podělí o svou energii.

text: Josef Martínek, foto: Tomáš Vlach