Albert Černý interview: Hudbu Lake Malawi dokážou ocenit i důchodci

 Albert Černý během rozhovoru v La Loce, kde 2. října vystoupí s Lake Malawi v rámci iReport Night

Nedávno jste s Lake Malawi vydali vaše první EP We Are Making Love Again, které jste částečně nahrávali v Anglii. Jak se tamější prostředí projevilo na zvuku písní?
Projevilo se hlavně na mixu. EP nám míchal Moritz Hausler, který pracoval třeba s Everything Everything. Myslím, že třeba písničce Chinese Trees dal vyloženě nový rozměr.

A co plnohodnotná deska, tu plánujete?
V době, kdy budeme hrát 2. října v La Loce na iReport Night, už budeme mít venku nový videoklip k písni Young Blood, pak chystáme ještě jeden klip, který vznikal částečně v Kalifornii s Martinem Linhartem. Z našeho EP tím pádem vyjdou ještě 2 singly a pak se uvidí. Mám docela chuť zkusit něco jemnějšího, komornějšího. Například se mi moc líbila deska Carrie & Lowell od Sufjana Stevense. Dokonce jsem ji koupil jako dárek k narozeninám Patrikovi z kapely na vinylu. Všimnul jsem si, že s větší produkcí zároveň písničky i něco ztrácejí, proto jsme se rozhodli na podzim jet akustické turné Furch Tour. Bude to úplně bez mikrofonu v malých kavárnách a útulných místnostech s krásnou akustikou. Moc se na to těším.

• RECENZE: Lake Malawi si vás získají za šestnáct minut
  
  

V Británii jste absolvovali i turné. Jaké to je pro kapelu z Česka hrát v Anglii?
Dodalo nám to zdravé sebevědomí. Odehráli jsme tam asi 10 koncertů a třeba v Newcastlu, kde jsme byli s kapelou Kosoti, přišly v podstatě 3 generace lidí. Na jihu Anglii s Joel Peter jsme zase navštívili punkovější kluby. Odnesl jsem si z toho pocit, že na hraní v Anglii máme a není důvod se toho bát. Je to motivující a zároveň je hezké vědět, že na vás přišli lidi, které opravdu zajímá hudba. Nejsou to žádní soudci, kteří by přišli a chtěli vás kritizovat.

Chodili na vás hlavně Češi žijící v Británii, nebo i Angličané?
Češi nechodili prakticky vůbec, výjimkou byly jen koncerty v Birminghamu určené pro českou a slovenskou komunitu.

Plánujete se do Británie zase vrátit?
Rádi bychom se tam vrátili na jaře. Hledáme nějakou větší kapelu, se kterou bychom mohli odehrát nějaké koncerty. Tuhle cestu bych doporučil všem mladým skupinám, získat zkušenosti po boku větších kapel.

Přináší hraní pro zahraniční publikum i určité uvolnění, díky tomu, že pro většinu návštěvníků jste nezmámé jméno a nemusíte nic dokazovat?
Původně jsem si myslel, že ano, ale dnes už si tento odlehčující pocit dokážu navodit i u nás. Například teď před rozhovorem jsem navštívil jeden diskuzní televizní pořad. Myslel jsem, že jde koncepcí i generačně úplně mimo mě. Ale nakonec jsem zjistil, že tam sedí lidi, které zajímá hudba a dovedou jí naslouchat. I důchodci nás dovedou ocenit. V úterý 22. září se to bude vysílat na TV Barrandov, Sejdeme se na Cibulce.

V čem se podle tebe nejvíc liší tvorba Lake Malawi a tvé předchozí kapely Charlie Straight?
Velký rozdíl v tom asi není, z mého pohledu se stále jedná o mé písničky a týkají se mého života. Největší změnou je možná absence klávesáka Michala Šupáka, jehož hra byla hodně výrazná. Jenže ne do každé písničky se takové klávesy hodí. Myslím, že Michal se víc našel ve svém nynějším projektu Noisy Pots. Včera jsme se shodou okolnosti potkali. Příští týden bude mít Michal v pondělí, úterý a středu velké koncerty se symfonickým orchestrem v Pardubicích, bude to přenášet i ČRo Vltava. Tímto vás všechny zvu!

Bylo pro vás jako pro úplně novou kapelu těžké se znovu dostat na určitou úroveň a získat povědomí veřejnosti, které jste měli s Charlie Straight?
Pořád zná víc lidí spíš jméno Charlie Straight než Lake Malawi. S Charlie Straight jsme získali Anděly, byli jsme hodně v televizi a tak dále... Na druhou stranu, naši současní fanoušci jsou mnohem zapálenější a máme k nim daleko bližší vztah. Moc si toho vážím a člověk se zároveň cítí být víc nohama na zemi.

• Lake Malawi v pražském Retru nezapomněli ani na Charlie Straight
  
  

Proměnilo se nějak složení vašeho publika, chodí na Lake Malawi jiný typ lidí, než jaký navštěvoval Charlie Straight?
Částečně asi ano. Je to přirozené, jsem o něco starší, v kapele máme Patrika, Jeronýma, nové písničky, skladby Charlie Straight tolik nehrajeme... Je ale možné, že je zase hrát začneme, trochu mi chybí.

Jaké písně tedy máte v koncertním setlistu? Na EP jich totiž máte pouze 5, co tvoří zbytek koncertu?
Hrajeme řadu nevydaných písní, například Barcelonu, Paris a spoustu dalších...

Proč vlastně písnička Paris na EP nevyšla? Slyšel jsem, že na koncertech fungovala skvěle.
Zkoušeli jsme nahrát různá dema s několika producenty z Londýna. Jeden z nich, Darren Lawson, který spolupracoval s White Lies a dalšími kytarovějšími kapelami, udělal spolu se svým kámošem demo Paris, které se nám vůbec nelíbilo. (smích) Tak jsme to nechali být a radši se věnovali věcem, které nám sedly.

• SOUTĚŽ: Vyhraje 3 x 2 vstupy na iReport Night v La Loce a 3 x CD Lake Malawi
  
  

Proč zatím nemáš žádnou písničku v češtině? Je to tím, že ti čeština pěvecky nesedí, nebo preferuješ angličtinu hlavně pro její univerzálnost?
Chtěl bych, aby se radost a energie z naší hudby šířila do celého světa, od malička jsem angličtinu miloval, od šesti jsem měl soukromé hodiny, jezdil jsem na okresní soutěže už na základce... Sám poslouchám hodně anglicky zpívajících kapel, třeba Foals, Tame Impala, Bon Ivera a tak dále. Je pro mě tedy přirozené zpívat v angličtině. Mimochodem, pokud můžu doporučit čtenářům iReportu výbornou autorku, chtěl bych jmenovat Kate Tempest, představuje jakýsi londýnský hip hop a má super texty. Jsou to opravdu hluboké, krásné příběhy. Moje sestra mi přivezla z festivalu Portmeiron ve Walesu skvělou knížkou jejích básní, tou se teď hodně inspiruji. Skvělý je i projekt El Vy zpěváka z The National. Pusťte si písničku Return To The Moon.

Z českých hudebníků ti nikdo nepřijde inspirativní?
Ale ano, mám rád třeba Tata Bojs, Michala Hrůzu... Čím víc poznávám zdejší kapely, tím víc si jich vážím. Dřív bych možná ohrnoval nos nad tím, že Chinaski zpívají Kláru, dnes vlastně zjišťuji, že to myslí podobně jako my.

Tady v La Loce vystoupíte na naší iReport Night 2. října. Bude to klasický klubový koncert, nebo ho ovlivní vaše aktuální akustické turné?
Bude to klasický klubový koncert, ale mohli bychom zařadit krátký akustický blok hned na začátek. 3, 4 písničky jemně a pak se do toho opřít, to by mohlo být hezké. Uvidíme...

• FOTOREPORT: La Loca oslavila své první narozeniny. Z pódia gratulovali Lake Malawi
  
  

Hráli jste už někdy zde v La Loce?
Vlastně jsme tady odehráli jeden z prvních koncertů Lake Malawi a rádi na něj vzpomínáme. Přišlo hodně pražských kamarádů, ale i fanoušků, které už známe jménem. Třeba Markéta Černá a Anička, holky, které dělají facebookovou stránku Fan Club Lake Malawi. Je to super místo, kde člověk najde spoustu praktickýh informací, například jak dojet na koncerty, s kým se mohou svézt v autě a tak dále.

Chystáte si pro pražské fanoušky nějakou specialitu? Bude to totiž váš jediný pražský podzimní koncert.
Chtěl bych přesvědčit Yemiho a dalšího účastníky klipu Young Blood, aby dorazili a mohl by to být jakýsi křest klipu. Video bude ale venku určitě ještě dřív. Těšíme se se čtenáři iReportu a našimi fanoušky 2. října na koncert! Díky za rozhovor.

Víc informací najdete na blog.lakemalawimusic.com.

text: Josef Martínek, foto: Tomáš Vlach