Carmen Rizzo: dělal pro Alanis Morissette a Coldplay, teď pomáhá Slovákům

Jak ses dostal k práci producenta? Cítíš se víc jako muzikant nebo raději sedáváš za mixem v nahrávacích studiích?
Do L.A. jsem se přestěhoval ze San Franciska v polovině 80. let, úplně sám, měl jsem jen asi tisíc dolarů a začal jsem pracovat v jednom známém studiu: ráno jako vrátný, během dne jako runner a v noci jsem se učil od muzikantů, zvukařů a dalších techniků. To jsem dělal pár let a teprve pak se vrhl na engineering. Tenkrát jsem si uvědomil, že chci být hudebním producentem. Muzice jsem se věnoval od dětství, moje máma byla učitelkou klavíru, bubnoval jsem v několika kapelách, ale tady jsem dospěl k názoru, že mě zajímá hlavně producentská práce.

RECENZE: Popcorn Drama nabízí pop-rock bez přesahu

SEAL BYL PRVNÍ

Nejúspěšnější nahrávkou, na níž ses podílel, je album Seal II. Je to už dobrých 18 let, ta deska byla nominována na Grammy, takže ti určitě udělala dobré jméno...
K tomu mě přivedly Wendy a Lisa (spolupracovnice Prince v 80. letech – pozn.). Hostovaly už na Sealově prvním albu. Seal v té době hledal nové možnosti. Spojil se s producentem Trevorem Hornem a následně oslovil i mě. Dostal jsem zakázku na pár týdnů a vzešla z toho spolupráce na několik let.

Lepší školu než od Trevora Horna (Art Of Noise, Yes, produkce Tina Turner, Paul McCartney, Pet Shop Boys, Robbie Williams ad.) jsi snad ani dostat nemohl. Jak bys popsal práci mistra?
Trevor přemýšlí hodně dopředu, udělal spoustu moderní hudby, která má elektronické základy a do ní nahrával spoustu instrumentálních prvků. Zajímavé je, že jako rocker dost pracoval s kapelami, které byly v základě elektronické, třeba ABC nebo Frankie Goes To Hollywood. Hodně jsem se od něj naučil, hlavně právě to spojování samplů s živými nástroji.

I tahle zkušenost ti asi pomohla k tomu, že jsi později dělal pro Alanis Morissette nebo Coldplay, ne?
V L.A. buď někdo zná tvou práci, nebo se k možnostem dostaneš přes známé - asi jako všude. V té době jsem měl stejného manažera jako Coldplay a ten mě požádal, zda bych nemohl udělat nějaké zvuky na album X&Y... S Alanis to bylo tak, že jsem dostal nabídku pracovat pro producenta Roba Cavalla jako zvukový inženýr a společně jsme dělali na její písni Uninvited pro jeden velký film (Město andělů – pozn.). S Alanis jsme se stali přátelé a ona mě pak požádala, jestli bych se nepodílel na jejím albu Under Rug Swept.

OVLIVNIL MĚ PAUL OAKENFOLD

Ty jsi ale primárně tvůrcem elektronické hudby, hodně odlišné od toho, o čem jsme zatím mluvili...
Ano, svou první nahrávku tohohle druhu jsem vydal asi v roce 1992. Pak došlo k setkání s Paulem Oakenfoldem a tehdy jsem tomu úplně propadl.

Vydal jsi tři sólová alba, hodláš se dál zabývat ambientní a undergroundovou muzikou?
Ano, to poslední vyšlo letos. Těší mě to, protože jsem měl štěstí spolupracovat s originálními zpěvačkami (např. Kate Havnevik, Jem, Esthero – pozn.) a muzikanty, ale obávám se, že moje hudba se stává čím dál temnější a experimentálnější :-). Nicméně další plánuji vydat co nejdřív. Je to celkem úspěšný projekt, teď začínáme natáčet třetí desku. Kombinuje world music s elektronikou, má dost fanoušků, díky čemuž jsme procestovali skoro celý svět.

Ještě exotičtěji na mě působí tví další spolupracovníci: Huun-Huur-Tu z mongolsko- ruského pohraničí. Velmi mystická záležitost!
Má kariéra se vyvinula v něco snad až extrémně eklektického – dělal jsem s nejrůznějšími popstars a vedle toho s Niyaz nebo Huun-Huur-Tu. Sami se na mě obrátili, udělali jsme desku, které měla úspěch, například v časopise Time, a dostali šanci koncertovat v mnoha zemích. Nehrajeme spolu pravidelně, ale zrovna teď v lednu jsme vystupovali v Kanadě... Dělají něco naprosto jedinečného a já jsem poctěn, že mohu být u toho.

POPCORN DRAMA

Konečně se dostáváme k české hudbě, jak došlo ke kontaktu s Popcorn drama?
Seznámil jsem se nimi přes net, spřátelili jsme se. V létě jsem byl pracovně ve Vídni, kde mě oslovili, jestli bych s nimi nespolupracoval. A já řekl proč ne, zkusíme, jestli jsem to pravé, co hledáte, protože jsem tam viděl potenciál. Bylo to velmi zábavné a jsem vskutku překvapený, co z té spolupráce vzešlo, je to velký skok kupředu...

Díky tomu jsi strávil dva týdny v Praze.
Byl jsem tam poprvé a moc jsem si to užil. Peter (zpěvák), David a Ladislav (manažeři) mi ukázali Prahu a musím říct, že je to skutečně jedno z nejkrásnějších měst na světě - a to už jsem procestoval skoro celý svět. Velmi vstřícné prostředí, spousta zábavy, lidé jsou neskutečně srdeční, určitě tam zase vyrazím.

MR. ELECTROPHONE

Mimochodem, slyšel jsem, že ses podílel na jakési reality show o hudebních talentech.
Ten projekt HBO se jmenoval The Song Story a základní myšlenkou bylo, že sis jako producent vytipoval nadějné umělce a pak se dokumentovalo, jak s nimi natáčíš ve studiích v Hollywoodu se slavnými hudebníky a producenty... Bohužel se ta série nikdy neodvysílala, nechápu tedy, proč to vůbec natáčeli.

Co tedy plánuješ na nejbližší období?
Letos chci podpořit svůj label Electrophone, abych měl ve stáji více umělců. Jak jsem říkal, plánuju další album s Niyaz i své vlastní. Chci taky víc hrát po světě, ale spíš jako DJ. První půlku roku budu ve studiu a druhou bych rád koncertoval. Hlavně se ale budu dál zajímat o nové neobvyklé hudební příležitosti, protože to mě inspiruje, to mě posouvá dál.

text a foto Jarda Hudec, archiv Carmen Rizzo

Témata: Carmen Rizzo, Popcorn Drama, Alanis Morisette, Seal